In Cold Blood
Chladnokrvne
Režie:
Richard BrooksScénář:
Richard BrooksKamera:
Conrad L. HallHudba:
Quincy JonesHrají:
Robert Blake, Scott Wilson, John Forsythe, Paul Stewart, Gerald S. O'Loughlin, Jeff Corey, John Gallaudet, James Flavin, Charles McGraw, Will Geer (více)Obsahy(1)
Perry Smith a Dick Hickock se setkali ve vězení a vloupají se do domu na kansaském venkově, kde se podle jejich přesvědčení nachází trezor s 10 000 dolary. Poté, co zabijí čtyři členy domácnosti, však zjistí, že sejf je pryč, a rozhodnou se vydat do Mexika. (Cinemax)
Recenze (97)
Film je slušnou psychologickou sondou do zvráceného vědomí lidí stojících mimo zákon. Závěr filmu je ovšem v popisu činu, jeho odhalení a následného potrestání naprosto dokonalý. ()
Pocitovo mi to pripomínalo posledné filmy Finchera alebo PT Andersona. Filmársky úplne brilantné a na mnohých miestach obdivuhodné ale väčšinu stopáže aj nie príliš struhujúce a celé príliš chladné. Aj napriek tomu výborný film 9/10 ()
Neuvěřitelně působivý psychologický snímek s krimizápletkou, brutální vraždy celé jedné rodiny v Kansasu... a proč? Pro puhých 40 dolarů a rádio???! Nutno vidět.. ()
S blížícím se koncem je tento snímek mrazivější a mrazivější, získává na atmosféře a prostupuje hlouběji do divákovy mysli. Jedná se o dobrou podívanou od samého začátku, avšak od zatčení vrahů je již Chladnokrevně opravdu hutnou podívanou, u které přemýšlím i o páté hvězdičce. ()
Někdo tu napsal, že film skrze důkladnou psychologickou rovinu nadržuje vrahům a dělá z nich bezmála národní hrdiny - s tím nesouhlasím. Hlavní poselství snímku tkví dle mého spíše ve velmi naturalistickém způsobu, jakým je nám postupně sdělováno, že vraždící chladnokrevní maniaci jsou v mnoha případech vlastně docela obyčejní lidé a slušný občan by se při styku s nimi klidně mohl stavět na hlavu, ale tu tmavou skvrnu na jejich duši by stejně vůbec nepostřehl. Cennou výpovědní hodnotu pak ještě zvýrazňují věrohodní herci a minimalistické snímání každé scény, které vede k velmi napínavému, generačně laděnému a na svou dobu nevídaně stylizovanému vyprávění. Kritik bude spokojen, nestranný fanda filmových šedesátek nadšen a americký pamětník nasrán, protože tohle všechno se za jeho mládí pravidelně a mnohdy bez trestu skutečně dělo.. 85% ()
Brooks se Capoteho románu drží jako klíště, což, vzhledem ke kvalitě předlohy, sice není na škodu, ale zároveň to bohužel zavírá veškerá vrátka k možnému autorskému přínosu nebo alespoň rukopisu režiséra. Ač brilatně nasnímaný a sestříhaný, zůstává Chladnokrevně jen prázdným přenosem slova na plátno, při němž se bohužel vytratila témeř všechna dramatická atmosféra knihy. Proto doporučuji všem – čtěte! ()
Soukromé divácké peklo a současně vrchol sugestivnosti a autenticity. Bylo-li čtení Capotovy stejnojmenné knihy, která definovala nový žánr "non-fiction novel", fascinujícím dialogem mezi mnou a homosexuálním literárním géniem, který se v ve svém textu mezi řádky přiznává k tomu, že se zřejmě zamiloval do jednoho ze dvou vrahů, pak projekce tohoto filmu byla okamžikem, na který se jen tak nezapomíná. Nedivím se nebohému Capotovi, že po vydání "In Cold Blood" v r. 1966 už nikdy nic až do své smrti v r. 1984 nenapsal, tato kniha se mu stala osudem a sám Truman Capote zaplatil vysokou cenu za to, že se vydal pátrat po stopách vraždy, která otřásla Amerikou na konci 50. let. Chladnokrevně je možná nejvíce syrový film vůbec, jaký jsem kdy viděl. Současně je to film, který je nesmírně vizuálně čistý a až znepokojivě pravdivý - Chladnokrevně je jedním z mála filmů, u kterého mě mrazí z vědomí, že byl film natočen podle "skutečných událostí". ()
Mrazivé a skvěle natočené, ale ne dokonalé... Být to kratší, a tudíž svižnější, dám 5*. Takhle jsem se chvílemi nudil. ()
Spoilery! S hodnocením tohoto snímku mám značný problém. Se strávením úvodních 90 minut jsem měl opravdu značný problém a absolutně jsem nechápal, kde se u tohoto snímku vzalo průměrné hodnocení 85 %. Problém byl zřejmě ve výstavbě děje. 90 minut se řeší neskutečná brutálnost činu, který nebyl divákům představen. Dva kamarádi se toulají světem a není na nich ani náznak toho, že by je provedená 4násobná chladnokrevná vražda nějak výrazně poznamenala. Děj v tomto momentu nebyl vyloženě zlý, jen byl brutálně stereotypní. Stále dokola se omílal motiv. Přišel mi zcela zřejmý. Dva psanci viděli možnost snadného přivýdělku a s ním spojenou naději na vysněnou budoucnost, která by prozářila jejich, do té doby, zcela ubohé životy. Samotný čin mi nepřišel závratně brutální. Chlapci znehybnili obyvatele domu a z frustrace, že z lupu nebude nic jiného než zaznamenaný trestný čin, se rozhodli odstranit svědky, a to rychlým a bezbolestným způsobem. Ukázka provedení tohoto činu odstartovala vynikajících závěrečných 40 minut, kdy jsem prakticky ani nedýchal a které byly zcela bez debat 5hvězdičkové. Opravdu úžasná práce. Od velmi husté atmosféry až po psychologický rozbor dvou charakterově rozdílných, na smrt jdoucích, pachatelů. O tomto snímku budu opravdu velmi dlouho a velmi intenzivně přemýšlet. Obávám se, že k plnému docenění je třeba snímek absolvovat alespoň dvakrát, či být s danou událostí alespoň předem obeznámen. Vzhledem k faktu, že mě snímek 2/3 nijak závratně neokouzloval, se neodvážím dát více než 3 hvězdy. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybral uživatel nascendi. ()
Myslel jsem, že mně to snad přejde, ale stále se nemůžu zbavit lehce rozporuplného dojmu, který tenhle film ve mně zanechal. Říkal jsem si, z toho se vyspíš, vzbudíš se, lupneš tomu čtyři hvězdy ať nejsi za blázna a ono nic. Ta trojka tam pořad je a nechce se jí ven. Tak ji tam nechám a je to, ať si kdo chce, co chce říká, mně je to fakt jedno. Možná jsem si měl pustit tenhle film o pár let dřív a teď bych předl blahem, pravda je taková, že na mě působil až málo syrově, vzhledem k hrůzné události, kterou popisuje. A tak pro mě jednoznačným vítězem na tohle (podobné) téma zůstává film Capote, který na mě nechal opravdu strhující dojem. In Cold Blood mu sahá sotva po kolena. ()
Capoteho kniha Chladnokrvne je súčasťou mojej knižnice a tak som mohol posúdiť, nakoľko sa Richard Brooks trafil do mojej predstavy. Viem, že som bol spokojný, ale na detaily si už po toľkých desaťročiach nespomínam. Chladnokrvne som odvtedy nevidel a asi už ani neuvidím, lebo televízie vysielajú predovšetkým pre postihnutých Alzheimerovou chorobou, ktorým aj dvojstá repríza filmu prináša rovnaký zážitok, ako premiéra. Nie je však treba strácať nádej. Už o tri roky neskôr sa mi podarilo dostať sa k filmu a potvrdiť si prvotný dojem z neho. Možno je pridlhý, ale iba pre súčasných milovníkov akčňákov, možno má aj iné nedostatky, o ktorých neviem. Ale ten chlad z názvu je prítomný počas celého filmu. ()
Knihu jsem zatím nečetl a pokud jde o samotný kriminální případ, dost mne zamrazilo už při čtení zdejšího obsahu. Na samotném filmu mne nejvíc překvapilo, jak dokázal být v několika drobných momentech uprostřed chladnokrevného příběhu docela poetický. Připravil mi zase nejednu emočně náročnou chvilku, i přes většinou chronologické vyprávění přesunul scény s klíčovým masakrálním incidentem až na později a mezi tím hlouběji ukázal dvě postavy, které by mi mohly být za jiných okolností i sympatické. Vlastně mohlo by to být pěkné road movie o dvou sotva dospělých klucích, z nichž jeden se toužil stát zpěvákem a cestoval všude s kytarou, v ukradeném auťáku přidali sebou starého pocestního dědu s vnoučkem a vydali se hledat poklad... cestou potkali víc lidí, občas trousili husté hlášky (třeba ,,Co mají společného cesta na záchod a cesta do hrobu? No když musíš, tak musíš...") a při vší smůle poklad i našli: v podobě skleněných láhví odhozených daleko za silnicí. A my bychom mohli u toho málem snít a také se bavit u nadhledu, s jakým se Dick Hickock (Scott Wilson – viděl jsem ho podruhé a tady podává ještě lepší výkon než v The Gypsy Moths) přiznává k odcizení vozu. Nebýt hlavně toho brutálního incidentu v podobě vyvraždění rodiny a bez řádnějšího motivu k tomu. To je oba při odsouzení na trest smrti snad člověk ani nemůže litovat, leč film díky svým sugestivním scénám z vězení k závěru neměl od toho daleko, aby ve mne kontroverzní pocit lítosti i vyvolával. Rozhodně ale oceňuju tento způsob podání, neboť v případě zcela chladných emocí by Chladnokrevně v mé paměti dost možná záhy zapadlo mezi jinými poválečnými kriminálkami ještě černobílými. A je tu zase přítomen onen smutný paradox: zatímco na jméno Dick Hickock tak skoro nezapomenu, podobně jako na jména Fritz Opitz nebo Olga Hepnarová, jména obětí si už pár desítek hodín po zhlédnutí vybavuju stěží. A co se to vlastně událo...? Zdá se, že pouze jedny z mnoha vražd za dlouhou dobu celého lidstva. A samozřejmě novináři vydělali během pár dnů mnohem víc, než je běžné. ,,Politici budou mít více projevů. Vzniknou nové zákony a každý dostane svůj podíl. A potom za měsíc, za rok... se znovu stane to samé." :-( Bohužel nejen tenhle výrok z filmu zůstává pořád platný... 90% ()
Sugestivní krimi/drama, které můžu doporučit všemi deseti. Nekonvenční forma příběhu s výraznými prvky dokumentaristiky + nejedna podmanivá scéna. Celková autenticita filmu nenechá diváka chladným, sice ne po celý film, díky čemuž nemohu jít s hodnocením výš, ale přesto je to originální podívaná. 80% ()
Nadčasová pecka! Dokonca aj Scott Wilson tu predvádza Edwarda Nortona v 30-ročnom predstihu. ()
Na svou dobu, nepříjemně temný a depresivní film o bezcitných vrazích nevinné rodiny. Herecky skvělé, režijně trochu utahané. ()
Přesné a přitom osobité zpracování skvělé stejnojmenné knihy. Zajímavost: Scott Wilson má štěstí na filmy s tematikou zločinu a trestu - zatímco v "Chladnokrevně" je sám popraven jako spolupachatel několika vražd, v "Mrtvý muž přichází" doprovází Seana Penna na popraviště coby kněz a ve "Zrůdě" hraje pro změnu jednu z obětí sériové vražedkyně Wuornosové. ()
Drsne a realisticky natočená dráma dvoch recidivistov, ktorým morálka a cit nič nehovoria. Sú ochotní prekračovať všetky medze normálneho chovania a konajú to bezcitne a chladnokrvne. Lenže nič nie je také, ako sa na prvý pohľad zdá... Brooksova dráma však neodsudzuje len oboch páchateľov, ale aj spoločnosť, v ktorej žijú. Film kladie mnohé spoločenské otázky, a nemusí na ne dávať odpovede. Všetko je na divákovi. Prínosom je aj reportážny spôsob natočenia, kvalitná čierno-biela kamera a výborná hudba odrážajúca všetky emócie. Snímok bežal v našich kinách v roku 1969. ()
Neočakávaný sled okolností najlepšie zobrazujú skutočné udalosti. A občas aj irónia vezme meč spravodlivosti, aby potvrdila, že dokonalý zločin nie je pre každého delikventa dosiahnuteľná méta. Jednu z mála výhrad mám k situácii, kedy začali dvaja lupiči šeptom riešiť v dome, do ktorého sa vlámali, či budú mať komu dať neskôr otvoriť trezor. Zas takí amatéri hádam neboli. ()
For Me 92% ()
Priznám sa, že som od tohto filmu čakal viac. Hlavne som sa tešil na mrazivú atmosféru v dome počas páchania tohto zločinu, no žiadne mrazenie neprišlo, keďže obete reagovali akoby k nim prišla na návštevu tetička a nie ozbrojení zločinci. Tým pádom sa nedostavili ani žiadne emócie. Po technickej stránke to je ale dobre odvedená robota, rovnako ako herecké výkony Blakea a Wilsona, no kratšia stopáž by nebola na škodu. ()