Korzet

Předně: Vicky Krieps je fenomenální herečka. Podává jeden z nejlepších hereckých výkonů, který jsem kdy viděla. Pohybem hlavy, hloubkou pohledu, jemným gestem dokáže stvořit portrét, jako bychom nejenom císařovnu viděli a znali, ale jako bychom ji dokázali číst i skryté myšlenky. Zobrazila ženu, která nutně nemusí být sympatická, ale přiměje diváka, aby jí rozumněl. Zdatného spoluhráče má Sissi ve Florianu Teichtmesterovi v roli Franze Josefa. Ti dva jsou perfektní pár právě tím, jak dokazují, že spolu nikdy pár tvořit nemohou. Aspoň ne šťastný nebo aspoň souznějící. Přestože se evidentně mají rádi a chovají k sobě úctu, tihle dva spolu být nemohou. Zatímco Franz Josef si dobrovolně nalepuje své mopsí licousy, aby je předvedl davu a hrál tak císaře, Sissi korzet natáhne jen s obrovskou nechutí a jeho svázanost ji zraňuje nejenom fyzicky ale i psychicky. Franz Josef zná svou povinnost a chce jí dostát, přestože ji možná považuje za archaickou. Sissi ji zná taky, ale její naplňování z ní vysává život, a tak se jí doslova za každou cenu vyhýbá. ____ Snímek neukazuje dramatické historické zvraty a velké dějiny, je psychologickým obrázkem zaměřeným hlavně na císařovnu. Nemá za cíl historickou věrohodnost, i když evidentně z historie vychází. Jde o intimní vyprávění a ve střední části se mi to už jevilo poněkud samoúčelné. Přesto už jenom kvůli ohromujícímu hereckému umění hlavní představitelky a všech, kteří jí sekundují, stojí snímek za vidění. SHRNUTÍ: Když z nesmyslných důvodů nemůžeš přestat nosit korzet, přestože nemůžeš popadnout dech. (16.05.2023)

Tvůrkyně si vypůjčila historickou postavu, přišpendlila si k ní vlastní smyšlený příběh a mně to holt nesedlo... První polovina se poměrně dost táhla a nedokázala jsem rozklíčovat výraz Vicky Kriepsové, místy mi připadala nesympatická, místy tápající, že vlastně neví, co a jak chce hrát.. A možná je jen chyba ve mně, Romy Schneiderová je pro mě totiž jen jedna, nezaměnitelná, půvabná, talentovaná, podmanivá, v tomto ohledu je srovnávání od základu neproveditelné... (12.12.2022)

Ony všechny ty variace na žánrové zařazení mezi historická/životopisná dramata v různých popiscích k tomuto snímku jsou velmi zcestná. Korzet si jednak vykládá reálný příběh Alžběty Bavorské ve velmi svébytném, spíše fikčním podání, a pak je taky potom vším, jenom ne nudným a konvenčním kostýmním dramatem. Citlivě vyprávěný příběh dává nakouknout pod závoj přetvářky až do nitra lačnícího po seberealizaci a emancipaci, což skvěle podtrhuje v Cannes oceněná Vicky Krieps svým hereckým výkonem. Zajímavé jsou pak režijní vychytávky, které skrz různé kulisy a zvolený soundtrack úmyslně divákovi nabourávají hranice mezi historickým obdobím, kdy se děj filmu odehrává, a relevantní současností. [KVIFF 2022] (22.07.2022)

Lehce anemická záležitost tak nějak napůl nakročená k radikálnímu feministickému statementu a napůl k tradičnější impresi ze života celebrity, která boří zažité představy o krásné císařovně. Krieps je opět vynikající, ale režijně to dost kulhá, je to upracované a občasné provokace typu chlapa s náušnicí, zapomenutého mopu nebo moderní hudby to úplně nespasí. Kreutzer se vrací k oblíbenému tématu ženského neklidu, překonávání vnitřní sešněrovanosti, přidává kus císařské impotence a mrtvolných habsburských konvencí. Vlastní korzet konceptu to ale úplně neprodýchá a výkřik vzdoru v tom spíš zaniká. (01.07.2022)

Keď som narazil na tento film, tak som sa celkom potešil, že si užijem príjemný historický film so slávnymi postavami cisárskeho páru. To som ešte netušil, že pôjde len o akúsi fiktívnu reinterpretáciu, ktorá nás má zaviesť akože do absolútneho a intímneho história samotnej cisárovej Sisi. Takéto pseudohistorické drámy ja osobne moc nemusím, lebo to celé pôsobí napokon skôr kontraproduktívne. Až mi bolo ľúto toho potenciálu, keďže kulisy a kostýmy boli naozaj pôsobivé. Ale tento feministický záber so snahou o šokantný pohľad do súkromia cisárskeho dvora, to ma fakt nebralo. Jedna hviezda za vizuál, nič viac! (02.01.2023)