M*A*S*H

Jak mě seriál celé mládí bezmezně bavil, tak musím nyní uznat, že oproti filmu je jeho humor velice prvoplánovitý. altman nechává vše vyznít do ztracena, pointy jsou nenápadné, dialogy se překrývají až do nesrozumitelnosti (což je obecně u altmana dost problém pro neangličtináře, protože do titulků se to nenacpe), a absurdita graduje. Leitmotiv s textem "That suicide is painless" je v groteskně nereálné scéně sebevraždy naprosto odzbrojující... (02.07.2009)

Největší "problém" tohoto filmu je, že snad každý ho viděl až po seriálu a čekal záplavu gagů. To je ovšem chyba, film neměl být žádný sitcom. Snažil se věrně vystihnout prostředí vojenské nemocnice v Koreji, kde se lékaři snaží bránit proti válce humorem. Ostatně, každý musí uznat, že děj filmu vypadá daleko víc reálněji než děj seriálu. Na film by se proto nemělo dívat jako na dvouhodinovou nepřetržitou zábavu, opravdu to není a nemá být Žhavé výstřely 2. Nedivím se Altmanovu rozhořčení nad seriálem. Prý řekl, že seriál totálně překroutil jeho ideu a je to pravda. Seriál vše zjednodušil a změnil na soustavu gagů. I proto zůstává u mě film daleko lepší. (01.05.2004)

Většinou platí 3 hvězdy = zajímavý film, ale bez atmosféry. Bystré hlavy už tuší, kam tím mířím, protože MASH by sice atmosféru mohl rozdávat, jenže zbytek připomíná vlajku staženou na půl žerdi, a to ještě ke všemu v bezvětří. Nejvtipnější postavou je Hrma, se kterou jedna půlka táboru souloží a druhá si z ní dělá šprťouchlata. Jako dobrý, ale "nejlepší komedii všech dob a na celém světě" si představuju krapet jinak. P.S: Srovnání se seriálem mě nezajímá. (01.04.2013)

Jedna z nejpromyšlenějších a nejostřejších válečných "komedií" zcela podle původní knihy Richarda Hookera, který věděl velice dobře o čem píše, neboť během korejské války skutečně působil v polní nemocnici jako chirurg. Nikdy nepochopím a neodpustím ten nevysvětlitený "navazující" seriál, jenž toto skvělé téma zoufale rozmělnil a pokazil. (16.02.2005)

Co říct? I když je M.A.S.H. rozhodně kvalitním filmem, rozhodně nedosahuje kvalit pozdějšího seriálu a díky jeho úspěchu byl taky téměř vymazán z paměti všech, kdo měli šanci ho někdy shlédnout. Příznivci seriálu budou možná taky poněkud zklamáni trochu jiným uchopením hlavních postav, které jim vtiskli herci jako Sutherland, Gould a nebo Duvall. ***Věděli jste, že: Robertu Altmanovi připadla řežie filmu až poté, co odmítli Stanley Kubrick, Sidney Lumet, William Friedkin a mnozí další.// Eliot Gould a Donald Sutherland získali běhen natáčení přesvědčení, že Altman je blázen a že by měl být umístněn do ústavu. Konflikt zašel tak daleko, že si oba herci byli stěžovat ve studiu a údajně se marně snažili prosadit, aby Altman dostal padáka.// Nápad propojit scény hlášením z táborového rozhlasu vzniknul až poté, co Altman přinesl do střižny nesourodý shluk zdánlivě nesestříhatelných skevencí se spoustou krve a obscénního humoru.// Jelikož Altman patřil k velkým odpůrcům války ve Vietnamu, dělal vše proto, aby publikum zmátnul a přivedl je k názoru, že jde o Vietnam. Ze scénáře tak byly odstraněny všechny narážky na Koreu, a dokonce se záměrně manipulovalo s reáliemi. Například když Hawkeye doprovází Ho-Jona do Soulu k odvodu, vidíme kolem spoustu lidí v trojúhelníkovitých kloboucích, které jsou typicky vietnamské a v Koreji se nepoužívají, ostatně podobně jako jméno Ho-Jon.// Slavná píseň z úvodu titulků "Suicide is Pain" měla být původně použita pouze ve scéně zubařovy sebevraždy a Altman ji považoval za tak nedůležitou, že napsání textu svěřil svému čtrnáctiletému synovi Michaelovi. Ten chtěl jako provizi za svou práci kytaru, byl však místo toho Altmanem donucen podepsat smlouvu s tentiémami jako každý jiný a nakonec na filmu vydělal mnohem víc peněz než jeho otec.*** (15.03.2007)