Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Kralevic Hamlet se účastní pohřbu svého otce, po jehož tragickém skonu zaujímá jeho místo po matčině boku strýc Klaudius. Jako nový král na Hamleta naléhá, aby se co nejrychleji oženil s Ofélií, Hamletovi se však ve snu zjeví duch jeho otce a prozradí mu, jak se ve skutečnosti věci mají. Zdrcený Hamlet je tak postaven před nejtěžší volbu svého života… Italský režisér Franco Zeffirelli se v kinematografii prosadil adaptací Shakespearovy komedie Zkrocení zlé ženy (1966), kterou pojal jako nečekaně dynamickou, až bujarou zábavu, zasazenou do renesančních kulis. Ještě úspěšnější byl Zeffirelli s filmem Romeo a Julie (1968), v němž obvyklý patos a sentiment nahradil dramatickým spádem a strhující citovou naléhavostí. Podobný realizační klíč, využívaný také v jeho operních a divadelních inscenacích, zvolil tvůrce v roce 1990 i ve filmovém přepisu Hamleta. Shakespearovy dialogy, plné sofismů a metafor, jsou zde většinou kráceny tak, aby děj měl co nejrychlejší spád. Za stejným účelem jsou z původního textu škrtnuty některé vedlejší motivy (tažení norského kralevice Fortinbrase). Na první pohled možná překvapující obsazení Mela Gibsona do hlavní role má rovněž svůj původ ve snaze přiblížit starý příběh divákům, zvyklým na kánony akčního filmu. Zeffirelli se pro Gibsona rozhodl po zhlédnutí filmu Smrtonosná zbraň: scéna, v níž se zhroucený policista Riggs nemůže odhodlat k sebevraždě, byla pro něj moderní a výborně zahranou analogií známého monologu „Být či nebýt.“ Zatímco tragédie veronských milenců v Zeffirelliho podání koncem šedesátých let korespondovala s tehdejší revoltou mládeže proti konvencím a předsudkům rodičovské generace, nový Hamlet není osobní výpovědí ani osobitou interpretací. Příběh váhavého mstitele je inscenován s příslovečnou Zeffirelliho kultivovaností a výtvarnou vytříbeností, a jako takový se kromě řady dalších cen dočkal dvojnásobné nominace na Oscara. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (122)

salahadin 

všechny recenze uživatele

Směle se mistr pokusil zvěčnit mistra, leč jeho ohni chyběla jiskra. Tu mohou mé oči žalem písně lkát, že Zeffirelli - ač mám tolik rád - na jeviště nahnal stádo olšových krys, co v srdnaté recitaci lízaje si rány hnis, nesplatily múzám herecký svůj dluh, neb místo slov vycházel z nich jen teplý vzduch. ()

ScarPoul 

všechny recenze uživatele

Ďalšie zpracovanie nesmrteľnej klasiky od Shakespeara. zeffirelli natočil pomalý film, pri ktorom dáva vyniknúť herectvu hlavých aktérov ktorý všetci hrajú fantasticky a svojim hereckým prejavom zachraňujú nudné miesta. V tomto prípade poklona Melovi Gibsonovi za jeden z najlepších prejavov v jeho kariére. Celkové rozuzlenie tragédie aj jej zakončenie je podané minimalisticky ale celkový dojem je umocnený budovaných charakterov. Samozrejme niekoho môžu odradiť verše ale tie sú práve to čo robí všetky shakespearové hry dokonalé. Tak isto ako som bol raz napísal aj tu je za základ kvalitný podklad a jeho prevedenie na film sa podarilo. Jediné čo mi možno trocha vadilo je to že morriconeho hudba nevynikne tak ako by mala pretože režisér zvolil tichý spôsob kde sa sústreduje na herectvo nie na hudobný podklad. Jedna z najlepších adaptácií vôbec ()

Reklama

blitzer 

všechny recenze uživatele

Nedávno jsem zhlédnul Branaghovu adaptaci, která se mi dost líbila, a proto jsem chtěl vidět i tuhle, Zeffirelliho, abych měl s čím porovnávat. Zásadní poznatek je, že obě verze jsou naprosto odlišné a skvělé zároveň (společné mají snad jen to, že se přísně drží původního Shakespearova textu). Zeffirelliho verze mi přišla taková vážnější, s důrazem na čisté dodržení předlohy. Hodně se mi líbilo dobové prostředí (nádherné exteriéry i interiéry hradního komplexu), které je u Branagha poněkud upozaděno (a to i přesto, že je děj situován do 19. století - tenhle prvek jsem moc nepochopil a přišel mi nevyužit, nicméně mi při sledování nijak nevadil). Ale možná i v tom je Branaghův smínek hravější a celkově má o něco větší jiskru. To samé se dá říct o samotné postavě Hamleta. Obě jsou zahrány výborně, ale opět zcela odlišně. Gibsonův Hamlet je vážnější, smutnější a více uzavřený do sebe, zatímco Branaghova postava je více rozverná a cyničtější (těžko říct, která interpretace se víc blíží představě samotného autora). To mi právě dost imponovalo, proto u mě Branaghova adaptace o fous vítězí. Ke zhlédnutí samozřejmě doporučuji obě ;-) ()

HiddenDragon 

všechny recenze uživatele

Velmi slusne zpracovani zname hry s Melem Gibsonem, kteremu tyhle historicke postavy proste sednou. Vtipne jsou ale zdejsi komentare :)) "Moc se ve filmu mluvi.." :) To je jak vycitat valecnemu snimku, ze se v nem strili :-D No radsi to ponecham bez dalsiho rozebirani. Kazdopadne pravdou je, ze je asi vhodnejsi cesky dabing, protoze titulky je tezke stihat. Prevypraveno je to celkem vkusne, i kdyz nektere repliky kvuli basnickemu jazyku proste clovek nepochyti nebo v tom kostrbatem slovosledu ztrati smysl. Kdyz se ale clovek soustredi, tak mu to hlavni neunikne a je to prijemny, temer divadelni zazitek. Vizual je sice strohy, ale stylovy. Netusim, kde to bylo toceno (mozna Skotsko), ale hrad je to fajnovy a krajina taktez. Rozhodne mam takoveto historicke (konzervativni) pojeti Shakespeara rad, nez pokusy o jeho modernizaci a prevedeni do dnesni doby. Neni zde nic vylozene rozptylujiciho, takze se divak muze soustredit jen na dialogy, ktere jak uz bylo receno, jsou sice narocnejsi na poslech, ale pri trose snahy se nahle vyloupnou mnohe filosf. myslenky, ktere do hry Shakespeare vmestnal a ktere by si zaslouzily tesat do kamene. At uz jsou to uvahy o smrti, smyslu zivota, lidske povaze, pomste nebo politice... ()

Cimr 

všechny recenze uživatele

K filmu mě přivedl mix Zeffirelliho, Morriconeho, Gibsona (toho nemám rád, ale byl jsem zvědavý na Hamleta v jeho podání) a Close. A také mě zaujala věta na obalu, a sice že tato verze je rozhodně nejoriginálnějším zpracováním klasického příběhu. Nakonec se mi ale zalíbil z přesně opačného důvodu - že to nebylo vůbec originální, ale naopak klasicky dobře vystavěné, bez nějakých excesů, pokusů o šokující modernizace nebo tak něco. Herci nezklamali, akorát Morricone trochu jo. Žádné Tenkrát na Západě 2 se nekoná. Jinak mi ale tato verze v ničem nevadila. ()

Galerie (47)

Zajímavosti (7)

  • Mel Gibson nebyl nadšen tím, že v největší scéně filmu, kde zazní jeho legendární hláška, „Být či nebýt“, musí hrát hudba. Ptal se režiséra jestli je tak nevýrazný, že ho musí doplňovat hudba. V amerických kinech pak šla do kin tato scéna bez hudby. [Zdroj: kniha Ennio Morricone a jeho filmový svět - Jan Šmíd] (major.warren)
  • Když v 90. letech uvedla v neděli Hamleta televize Nova, její ředitel Vladimír Železný se o týden později ve svém pořadu Volejte řediteli (od r. 1994) omlouval divákům za zařazení tohoto filmu do hlavního vysílacího času. (Přemek)
  • Mel Gibson později prohlásil, že hrát vedle Paula Scofielda, to je “jako když vás hodí do ringu s Mikem Tysonem”. (džanik)

Reklama

Reklama