Joan of Arc
Jana z Arku
Režie:
Christian DuguayScénář:
Ronald ParkerKamera:
Pierre GillHrají:
Leelee Sobieski, Jacqueline Bisset, Powers Boothe, Neil Patrick Harris, Maury Chaykin, Olympia Dukakis, Jonathan Hyde, Robert Loggia, Shirley MacLaine (více)Obsahy(1)
Slavnou legendu o venkovské dívce, která slyšela boží hlasy a dokázala v rozvrácené Francii 15. století vnuknout slabému králi vůli po znovusjednocení země, sama vzburcovat vyčerpané královo vojsko a postavit se do první bojové linie, o dívce, již vítala celá Francie jako vytouženou Pannu orleánskou, není třeba blíže představovat. Známe ji jistě z mnoha literárních i filmových podob. Film, který natočili kanadští tvůrci na přelomu roku 1998/99 - převážně v českých exteriérech a na Barrandově, za velké účasti českého štábu - je dalším, zcela novým zpracováním této nesmrtelné legendy. Jako představitelku titulní role snad vůbec poprvé zvolili dívku téměř stejného věku - teprve sedmnáctiletou Leelee Sobieskiovou. Přestože je tak mladičká a na pohled nenápadná, má už za sebou několik filmových rolí a je doslova vycházející hvězdou. Její nevinná, ještě dětská tvář (která je prý podle dochovaných portrétů skutečné Johance až nápadně podobná) je doprovázena udivující odvahou (téměř všechny scény, včetně jezdeckých a bojových, točila sama) a hereckou suverenitou, takže chvílemi máte pocit, že sledujete skutečnou, historickou postavu Johanky z Arku.
Pro naše diváky je však zajímavá i skutečnost, že film se za podstatné účasti české produkce natáčel téměř celý u nás, v Čechách. Za čtyři měsíce náročného natáčení (často v krutých mrazech) se početný štáb přesouval mezi Křivoklátem, Pernštejnem, Chebem, Loktem, Landštejnem, Žebrákem a Točníkem. Na Barrandově vyrostly kulisy Johančiny rodné vesnice. V komparsu si zahrály stovky českých statistů, ale i našich zkušených, mezinárodně uznávaných kaskadérů, šermířů a jezdců. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (87)
Musím se přidat k ostatním a přiznat, že tato televizní Johanka se mi líbila mnohem více než ta Bessonova filmová. Asi jako hlavní důvod bych uvedl to, jak na mě obě hlavní aktérky působily. Jahanka byla symbolem čistoty, spravedlnosti, pravdy, lásky k Bohu a naděje...toto všechno na mě z té televizní v podání L.S. působilo...prostě jsem jí to věřil. Oproti tomu její konkurentce od Bessona toto všechno scházelo....zjednodušeně jsem ji to prostě nevěřil. Nevím čím to je, ale je to tak. Ještě bych si dovolil malou poznámku. Ten kdo se trochu zajímá o historii, tak ví, že Johanka začala slyšet hlasy někdy v 15 letech a v 19 byla upálena. Leelee bylo v době natáčení 16 let, takže se pro roli hodila nejen svým vzhledem, herectvím, ale i věkově. Mille bylo kolem 24 let, to se nemusí na první pohled zdát jako takový rozdíl, ale rozdíl to je celkem zásadní a souvisí s nedůvěryhodností Johanky v jejím podání...na tu náctiletou Johanku je příliš stará, nemluvě o tom, že by ji divák měl věřit "panenskou čistotu". ()
Bezesporu nejlepší ztvárnění legendy o Panně orleánské, absolutní špička, nemám co vytknout. Je vidět, že i s menším rozpočtem lze natočit kvalitní film, navíc i historicky věrohodný a poučný. Smekám před panem režisérem, tu konkurenční Bessonovu slátaninu strčil bez problému do kapsy. Je vidět, že peníze a známí herci nejsou vždy všechno. Navíc jsem se začal díky tomuto filmu i víc zajímat o mladou nadanou herečku LeeLee Sobieski. Díky za tento film. Jsem přesvědčen, že kritizovat ho může jen absolutní filmový ignorant. Kosmik 1, absolutní souhlas. Mimochodem v závěru filmu jsem rozpoznal chebský hrad. ()
..tak tohle zpracování je daleko povedenější než to s Milou Jovovich.. ..mnohem věrohodnější, přijatelnější a především prosté přehánění a různých fantazírování.Je zde samozřejmě znát mnohem skromnější rozpočet, ale tady to vlastně ve finále vůbec není na škodu. Rozhodně lze doporučit všem jenž se zajímají o středověkou tematiku, potěší též že značná část filmu se natáčela zde v Česku. ()
Nejlepší zpracování, co jsem viděla. ()
"Anjelský chlieb sa stáva chlebom ľudí..." Táto pieseň (Panis angelicus) v podaní Walesanky Charlotte Church zaznie počas jednej pohnutej bojovej scény a je úplne príznačná pre celý tento film. Čím? Úprimnosťou, to predovšetkým. Nijaké teatrálne či afektované trápnosti, "iba" autentický a čistý príbeh. Legenda, ale nie rozprávka. Skutočná, historická Johanka ("z mäsa a krvi"), Panna, svätica, vlastenka. Naplnené posolstvo. Tvorcovia dokonca dokázali film presvietiť aj odleskom toho, čo bolo dané vidieť a počuť len Panne. Príjemný, decentný závan nadpozemskosti. A teraz: Leelee Sobieski. Čím by bol tento film bez nej? Ktovie. Každopádne, ohromujúci zjav. V čase nakrúcania nemala ešte ani 17, teda vek Panny Orleánskej na vrchole jej pozemskej slávy v roku 1429. Životná rola. Prirodzený pôvab, podmaňujúci úsmev, nebojácna duša. Bola presne tou Johankou, ktorá kedysi uchvátila všetky (nielen) francúzske srdcia. Do kategórie "výnimočné" patria bez debaty aj dialógy - vďaka nim sa mohli až do emotívnej krajnosti rozvíjať vzťahové linky Jana - otec, Jana - Jean de Metz, Jana - kráľ Karol VII., Jana - kapitán La Hire a najmä Jana - biskup Cauchon. Toho stvárnil elektrizujúcim spôsobom Peter O´Toole. Končím slovami, ktoré šepká Johanka už v ohnivom zovretí: "...ďakujem, ďakujem..." Mimoriadne dielo a zaslúžené slzy. ()
Pro mě je příběh Jany z Arku příběhem největší osobnosti v lidských dějinách. Vůbec mě nezajímají názory dementních rádoby historiků hovořících o tom, že byla šílená, že měla na mozku nádor a díky němu měla ona zjevení. Důvod totiž vůbec není důležitý - důležitý je odkaz této úžasné ženy. Většina válek byla vždy vedena pouze božím jménem za účelem dobývání. Ona se vydala válčit za účelem osvobození a sjednocení svého lidu. A doplatila opět na církev a víru, v jejímž jménu bojovala. Tento film je až na pár věcí nádhernou 3 hodinovou podívanou nutící nejen k zamyšlení. Je hrozné si uvědomit, že se vlastně spousta věcí do dnešní doby bohužel vůbec nezměnila. Mám pocit, že by bylo dobré spojit tento film s filmem Luca Bessona a zvolit jakýsi průměr i z důvodu historické věrohodnosti. V každém případě tento televizní film je mi bližší i díky skvostnému výkonu hlavní představitelky. Jen je pro mě s podivem jedna skutečnost, která s filmem nesouvisí - že Jana z Arku byla kanonizována až po 500 letech. Inu církev je církev a nerada přiznává historické a neomluvitelná zvěrstva páchaná ve jménu BOHA. ()
Tak tohle je spíše placeno z Vatinkánu a naprostá hloupost-holt se to lidem líbí víc.Pravda-herecké nasazení je daleko větší,než u Bessona,ale jinak jde děj úplně mimo.Udělat z Jean d´Arc Boží stvůru je docela odvážné,ale naprosto mimo.Na místě Vatikánu se stydím buď za Husa nebo za Jean.I když je oba svatořečili,tak by měli trpět na těle i na duchu-jak řekla Jean d´Arc ()