Vyhlídka na vraždu

Bond č. 14 - Vyhlídka na vraždu představovala konec letitého závazku Rogera Moora k Bondovi. Nakonec z toho bylo úctyhodných sedm bondovek. A ve výsledku vlastně docela dobré. Úvod na sněhu dostatečně dynamický, v Paříži pak Bond zase (stejně jako v Žít a nechat zemřít) novomanželům zničí svatební dort. Christopher Walken dostatečně slizký, diskotéková hvězda Grace Jones je fajn oživením. 007 si dá závody na koních, pak se bude líbat (pod vodou) s pneumatikou, vzápětí s černoškou. Ve výsledku ryze akční film, ve kterém se tajný britský agent honí s americkými policejními vozy a dopřeje nám husarské kousky na horkovzdušném balónu nad Golden Gate. Jen je jeho představitel často zaskakován nebo si tvůrci musejí pomáhat střihem. (16.10.2021)

Posledna Bondovka s dedkom Mooreom a pôvodnou Moneypenny. Konecne. V bitkach Moore nikdy nevynikal, v zlozitejsich kaskaderskych scenach bol prilis casto natacany so zadnou projekciou, pri baleni zien ktorym mohol byt otcom uz pôsobil uchylne a hlasky v tomto diely vyrazne ubudli. Evidentne sa chystala zmena nielen predstavitela Bonda ale aj stylu serie. Ale na poslednu chvilu to nakoniec zobral znova Moore a bola to chyba. S Daltonom to mohlo dopadnut o triedu lepsie. Stylom je to serioznejsia Bondovka so zaporakom s megalomanskym planom. Bohuzial jak plan tak zaporak mi pripadali priemerny. Walken sa neustale diabolsky usmieva ale napriek tomu prilis drsne nepôsobi. Jeho poskok a zabijak v jednom Grace Jones vyvolava skôr odpor ako obdiv nad tym, co dokaze. Mlade Bondgirls su pekne ale chemia medzi nimi a starym Bondom uz nefunguje. Tanya Roberts pôsobi otravne a jej znalosti som jej neveril ani na sekundu. Skoda, ze väcsi priestor nedostala ruska agentka Fiona Fullerton. Potesil ma kratky vystup Dolpha Lundgrena ako poskoka generala Gogola. Velkym plusom su uz tradicne vdaka reziserovi Glenovi spickovo prevedene akcne sceny. Uvod na lyziach, pôsobiva nahanacka v Parizi, nahanacka na hasickom aute a finale na moste Golden Gate. Postupne zistujem, ze sa Jackie Chan so svojimi blaznivymi kuskami vyrazne inspiroval u Bonda. Ale aspon ich vylepsil a zaobišiel sa pri nich bez zadnej projekcie. Vysledkom je standardna mierne nadpriemerna Bondovka. 6/10. (19.08.2016)

Díky bohu poslední bondovka značně přesluhujícího Moorea kupodivu není tak strašná jak by se z počátečního popíkového hopsání na snowboardu a příšerné úvodní písni mohlo zdát. Pořád je to sice v rámci serie spíše průměr, ale když už nevyčnívá akcí, vtipem či švihem který předvádí nejlepší části, tak aspoň předvedla ty jednoznačně nejlepší záporáky ze všech - na dokonale charismatického Christophera Walkena a skvostně odpudivou androgynní evilgirl Grace Jones je přímo radost pohledět. 7/10 (18.02.2009)

Hodně, ale hodně slabé, navíc je to ze tří čtvrtin vykrádačka Goldfingera. Chybí bondovské atributy jako vodka a martini, Qova udělátka, akce je minimálně, a i když lokace ujdou, samy o sobě nestačí. Pobaví ústřední písnička od Duran Duran (kdopak je dnes pamatuje? Klidně to mohli zpívat Culture Club), a i na bondovky je zde spousta nelogičností a nedotažeností, jež prostě bijí do očí (tak oheň za chvíli přepálí ocelová lana výtahu, jo?, po průlezu podzemními tunely má holka čisté bílé šaty?, proč MayDay neseskočila hned u výlezu z tunelu a neutekla?, když on je psychopat, jsou snad psychopaty všichni kolem něho, že mu tak bezmezně slouží a nepochybují, i když vymlátí stovky horníků?), a ostatně i nelogické chování postav je často zarážející (a uječená Stacey měla v tunelech taky zůstat). Jinak ve chvíli, kdy horníci vjeli do zaminovaného tunelu, hnedle jsem si vzpomněl na Salašáry, tedy na Tajemství hradu v Karpatech, a uvědomil jsem si, že tenhle díl už to natolik přehnal a natolik byl odfláknutý, že je parodií sebe sama. A to už je u Bonda, jenž tak trochu je parodií špionážních filmů, co říct. (23.07.2016)

Přepálený "supermoderní" Bond, plný šílené estetiky (barvité kulisy, crazy účesy, ulítlá hudba) a téměř šedesátníka Moorea, který si musí v každé třetí scéně otravně pomáhat střihem, či dokonce zadní projekcí. Věc, která v osmdesátých letech prakticky vymizela. Nečekal bych ji ve vysokorozpočťáku s takovým renomé, jaké si v tu chvíli celkem zdatně vytvářel příběh agenta 007. Glen, ač se snažil v posledním příběhu Rogera Moorea vsadit vše na divokou akci a nákladné pyrotechnické kousky, úspěch se dostavil jen na půl, tedy technicky je View to a Kill do té doby nejnadupanější bondovkou, Walkem je brilantní, ale chybí kouzlo "klasiky", chybí vychytávky a typické trademarky. Tváří se to spíše jako čistokrevný akční thriller, který ale kapacitně nestačí a dýchavičný hlavní protagonista už tuplem ne. (20.05.2014)