poster

Titanic

  • Německá říše

    Titanic

Katastrofický / Drama / Historický

Německá říše, 1943, 85 min

  • majo25
    ***

    V poradí tretie filmové spracovanie o najznámejšej námornej katastrofe. Inak ako propagandou o nabubrelosti Britov, príp. posmievaním sa z chudobných Nemcov (v tomto prípade nemeckých vedcov) to v čase vrcholiacej 2. svetovej vojny od Nemcov ani dopadnúť nemohlo. Opak by asi Fuhrer neschválil. Hlavne v prvej polovici filmu je to badateľnejšie (spolu so záverečným epitafom), druhá sa už venuje nastupujúcej katastrofe a tak išiel prvotný plán filmu na druhú koľaj. Katastrofa je vzhľadom na rok zvládnutá ale dobre, modely i atmosféra sú celkom fajn, čakal som slabšie spracovanie. Samozrejme, o 10 rokov mladší americký kúsok o katastrofe Titaniku je po technickej stránke o level kvalitnejší. Herecky je to slabšie a o obsadení ženských úloh škaredými Nemkami ani nehovorím - až to pri pozeraní kriví ústa. Nemilo prekvapili aj niektoré nápisy v nemčine na (britskej) lodi. Na svoju dobu film ale ujde.(12.8.2020)

  • Goldbeater
    **

    Na dobu a okolnosti vzniku po technické stránce solidně natočený, ovšem nacistickou propagandou nechutně zprasený katastrofický film, jenž vykresluje Brity jako ziskuchtivé úplatkářské zlosyny, kteří jsou pro libru schopni jít přes mrtvoly. Samozřejmě jediným kladným hrdinou je skálopevný a spravedlivý německý důstojník, vybavený kamennou tváří a propagandistickými průpovídkami. Bohužel i když se člověk snaží oprostit od tohoto přesvědčování a jen sledovat příběh, děj snímku není postaven vůbec poutavě a polovinu scénáře se řeší akcie, dluhopisy, peníze a šperky, což diváka zrovna dvakrát nechytne - katastrofické události jako by se poté děly jen na pozadí finančního dramatu. Celkově pak tedy nacistický Titanic představuje spíše filmovou kuriozitu než skutečný divácký zážitek.(3.12.2018)

  • Sarkastic
    **

    „Peníze jsou jediná hodnota, v kterou věřím.“ Tak tenhle film ji (propagandistickou podstatu) má jak z praku. Líčí Anglii jako tu nejzkaženější ze všech zemí a snaží se pošlapat její pověst jakožto královny moří (britští lodní experti svému řemeslu ani trochu nerozumí, námořníky zase „zdobí“ nespolehlivost a neschopnost). Briti (a v těsném závěsu Američani) jsou vychytralí, ziskuchtiví, sobečtí, zbabělí, uplácející a ovládá je jejich hluboce zarytá touha po penězích. Vyvracuje se pověst Britů-mužů jakožto gentlemanů, ve skutečnosti upřednostňují obchod před svými ženami a těm jde pro změnu jenom o luxus-šperky jakožto proměněné peníze. Nižší třídy také nezůstanou ušetřeny, jsou líčeny jako přízemní skupiny primitivů, které ovládají jejich pudy (souboj s noži, nemravný tanec). Aby se všechny „typicky“ britské špatné vlastnosti ještě zdůraznily, je proti nim postaven pravý německý důstojník. To je (nečekaně) prototyp všech ctností. Maximálně zodpovědný, dodržuje paragrafy a rozkazy od svých skutečných nadřízených (i ty špatné) a plní je okamžitě a bez váhání. Dokáže vést ostatní a jednat v krizi. Na druhou stranu je ochotný částečně ustoupit a snížit se i k rozhovoru s pochybnou ženou, pakliže to může vést k záchraně. Přitom ale má také srdce (tedy jenom pro ty ženy, které prozřou a chtějí se změnit) a samozřejmě hrdinství je jeho přívlastkem (naprosto samoúčelná scéna s uvězněnou holčičkou-zřejmě jediným dětským pasažérem zhmotnivším se odnikud). A s tím souvisí i romantika, poněvadž skutečnou lásku mohou přece prožívat jenom zrozenci vyvoleného národa („dojemný“ obyčejný německý pár, který se v okamžiku paniky zachová tak jak má a svorně ruku v ruce vyčkává). Příběh samotný je velmi nezáživný. Divákovi se stále vtlouká do hlavy, že britským pasažérům jde jenom o peníze a německému důstojníkovi o bezpečnost, na což je upozorňován pořád dokola. Samotný proces potápění je směšný. Zpočátku všechny zachvátí neuvěřitelná panika, přestože loď setrvává ve víceméně stejné poloze i stavu (pouze pár záběru na přívaly vody v podpalubí). Pak se ovšem najednou začne naklánět a potápět, jenže „trvání“ tohoto procesu se skoro ani nedá počítat na desítky sekund (naloďování do záchranných člunů je také odbyté-divákovi se v jednu chvíli tvrdí, že už všechny odpluly a po chvíli najednou vidí, jak se další z nich spouští do vody). A ke konci se ještě nezapomene připomenout, jak moc jsou britské soudnictví a námořní vyšetřovací komise prohnilé. Překvapilo mě pouze, že z rasového hlediska se držel film až podivuhodně při zemi. Nejbohatší a také nejsobečtější cestující je sice samozřejmě Žid, nejprodejnější britská žena zas až podezřele připomíná cikánku, ale to je vlastně vše. Tak či tak mi to vychází na 2*, za občasnou nechtěnou směšnost a vcelku zdařilou výpravu. "Smrt 1,500 lidí zůstává neodčiněna a je věčným odsouzením Anglie kvůli její honbě za ziskem."(14.5.2014)

  • Přemek
    **

    Hvězdičky náleží dobově výborným efektům. Jinak za propagandistické ztvárnění podlých britských kapitalistů, kteří jsou ochotni obětovat životy své i druhých, jen aby získali cenu za nejrychlejší loď, a skvěle nordického, spravedlivého a všelijak jinak rikitanského německého důstojníka, tedy za toto ztvárnění dávám odpad. - - - Přidávám dobový článek: Z kultury - Nový film o tragedii „Titanicu“. Režisér Herbert Maisch skončil přípravné práce k zfilmování historie zkázy kdysi největší transoceánské dopravní lodi, jejíž tragický zánik při první přeplavbě Atlantiku s dvěma tisíci lidmi na palubě vzrušil na jaře roku 1912 celý civilizovaný svět. Maischův film, ohlašovaný v rámci nové produkce Tobisu, chce odhalit zločinné pozadí této tragedie s více než patnácti sty oběťmi a ukázat poprvé zcela otevřeně na ony rejdy burzovních spekulantů a kořistníků, kteří tuto luxusní loď vehnali s trestuhodnou lehkomyslností do záhuby. (Telegraf, Moravská Ostrava, 8. 11. 1941, str. 4)(26.7.2007)

  • corpsy
    ****

    Čo na tejto verzii veleznámej námornej katastrofy zaujme najviac, je výborne napísaný scenár, dejové línie (a aj tá ,,hlavná,, katastrofická ) sú strhujúce a niekoľko vedľajších motívov, si ´´požičal´´ aj o vyše 50 rokov neskôr beťár Cameron do svojho oscarového opusu. A verte mi, tie motívy sú neprehliadnuteľné. Čo je takisto neprehliadnuteľné, je vizuálna stránka diela, ktorá je vďaka štedrému rozpočtu od Goebbelsa ( 4 milióny ríšskych mariek, čo v tej dobe predstavovalo jednu z najväčších súm poskytnutých na film a to celosvetovo ) perfektná. Výprava, triky, kostýmy, akčné scény. To všetko je na veľkej profesionálnej úrovni. Náckovia si teda dali naozaj záležať.(8.12.2017)

  • - Rusové si film jako trofejní v roce 1945 odvezli z Německa a byl v jejich zemi promítán, stejně jako v dalších zemích východního bloku. Proti západní propaganda ve filmu se hodila. Film byl pro Evropu znovu objeven v roce 1949, ale ve většině západních zemí byl rychle zakázán. Pokud byl promítnut, tak vždy bez scén, které cenzoři označili jako propagandistické. V roce 1992 byla v Německu vydána cenzurovaná kopie VHS nízké kvality. Tato verze odstranila nejsilnější propagandistické scény, které nesmírně oslabily její kontroverzní obsah. V roce 2005 byl Titanic zcela obnoven a poprvé byla necenzurovaná verze vydána ve speciálním vydání DVD. (sator)

  • - Pro natáčení byla vyrobena šestimetrová maketa Titaniku. V některých záběrech pak parník představovala německá zaoceánská loď Cap Arcona. (Nach)

  • - Cap Arcona, použitá pro tento film jako Titanic, byla v závěru války použita jako "plující bomba". Dne 3. 5. 1945 v rámci ničení důkazů o nacistických zločinech bylo na její palubu naloděno na 5000 vězňů z vyhlazovacích táborů. Zároveň ji SS naplnila hořlavými plyny a zápalnými bombami. Poté byla vyslána na moře, aby byla potopena spojeneckými letouny RAF. Ti na loď skutečně zaútočili, což mělo za následek přes 4 500 obětí, což třikrát převyšuje počet obětí na Titaniku. Přežilo jich necelých 350. (Nach)