Donnie Darko

Zajímavé, zvláštní a dost dobré, tak by se dal označit tenhle film. Donnie je neobyčejný chlapec, velmi inteligentní a nekonvenční a zároveň duševně nemocný. Při sezeních s psychiatričkou jsem neustále trpěla pocitem, že si jen dělá srandu. Obsazení dvou herců mě obzvlášť zaujalo: Drew Barrymore jako velmi sympatická učitelku (napadne vás představa, kéž by takoví byli všichni učitelé) a Patrick Swayze v zajímavé roli jednoho z těch nechutných demagogů, co vnucují ostatním svou vizi světa. Oba možné konce jsou dobré a těžko říct, který je lepší nebo v tomto případě možná horší. (23.08.2005)

Scénář: Richard Kelly .. Ničím strhující snímek, jenž je pouze formálně skvěle vystavěný. Může za to povedená režie a skvělé herecké výkony většiny představitelů. Ovšem žánrové zařazení už je složitější a konečné zapůsobení snímku je nejen velmi různorodé, ale jelikož jde o časoprostorové pochody, je téměř nemožné najít nějaké obecné vysvětlení.. __ Jako celek mne Donnie Darko nechal poměrně chladným. 50%. (15.11.2005)

Skutečně brilantně napsané a natočené teenagerské sci-fi, které nostalgicky oprašuje atmosféru 80. let... Nejenže chytře využívá toho, co chce náctileté publikum vidět (tedy tajemno, mysteriózno) zasazené do cílovému divákovi blízkého prostředí, ale přináší navíc i minimálně dvojznačně vyznívající příběh, u něhož se divák musí rozhodnout sám. Je skoro překvapivé, že snímek byl natočen v roce 2001, tak dobře se povedla retro stylizace do éry 80. let, umně podpořená dobovou hudbou, obsazením herecké ikony osmdesátek Patricka Swayzeho i zvolením vlastního žánru, který byl v této době příznakový. Mladý režisér Richard Kelly odvedl při psaní scénáře i režii skutečně dobrou práci (percepci filmu ještě utvrzují dobové popkulturní odkazy - promítání dobového hororu Evil Dead v kině atd.). V ranku teenagerských filmů snímek patří skutečně k tomu nejlepšímu, co v tomhle žánru bylo kdy natočeno... Přesto se nemohu ubránit dojmu, že záměrná stylizovaná žánrová lacinost dobové produkce 80. let ve výsledku filmu přece jen trochu uškodila... Podobné filmy: Osudový dotek, Svěrací kazajka (18.03.2009)

Tahle dementně intelektuální vlna mne nepřestává fascinovat. Jakmile je film, kde se dějí nadpřirozené jevy, je vyprávěn nelineárně a nedej bože je tam závěr, který nemá racionální vysvětlení, svět upadá do davové psychózy a plným hodnocením se to tu hemží jako mravenci v mraveništi. Vidět tuto sračku znovu, nejspíš mne odvezou do nemocnice na otravu od nudy a neoriginality. Režisér Kelly čistě spoléhá na brýlaté intelektuálky, kteří se chytnou jako vosy na bonbón. A že je film totálně kostrbatý a nedává naprosto žádné racionální vysvětlení a smysl (podobně jako třeba Lynch), to je mu úplně fuk. A ono se není čemu divit, když to tak působí. Prvotřídní zmatená patlanina bez pointy. Dvě hvězdy za kvalitně vykreslenou rodinku a výkon Mary McDonnell. (12.06.2008)

Svět se řítí do průšvihu. Průšvih je, že to ví jen Donnie, a svět si naopak myslí, že v průšvihu je Donnie. Pokud vám to zní zamotaně, pak vězte, že to ještě vůbec nic není a že odhalování hranic a rozdílů mezi snem a realitou, duševním zdravím a chorobou a pravdou a iluzí bude záležitost nanejvýš krkolomná a uspokojivé výsledky neslibující. A že Donnieho příběh není pro ty, kdož se doprošují faktů naservírovaných na stříbrné míse i s oblohou, ale víc zalahodí chuťovým buňkám milovníků těch filmů, které dovolují divákovi udělat si vlastní závěr. Případně necitelnou lopatou odhází léty nahromaděný balast ze vzpomínek těch z nás, kteří si svá léta bláznivá odkroutili ve srážkách s autoritami, které věděly všechno nejlíp. Takoví budou toužit zakroutit valné části učitelského sboru i skvěle slizkému Patrickovi šíjí, ale i tak ocení herecké mistrovství všech zúčastněných, nad kterými ovšem se samozřejmostí absolutistického panovníka kraluje Jake Gyllenhaal. Pokud toho kluka nečeká hodně velká budoucnost, tak jsem králík. A než mě někdo vezmete sekáčkem přes krk a stáhnete z kůže, podotknu něco pro ty filmových point lačné: režisérská verze leccos ze záhad filmu objasní. Jenže... Nemáte někdy pocit, že odhalené tajemství je jako supernova, jež se stala bílým trpaslíkem? Štěstí, že za každou odhalenou záhadu přibudou dvě další. A štěstí, že je tu filmový hrdina, k němuž cítím sympatie jako k málokterému jinému, a film, kterému dávám plný počet hvězdiček a ještě se mi to zdá málo. (10.09.2007)