Režie:
Václav MarhoulScénář:
Václav MarhoulKamera:
Vladimír SmutnýHrají:
Petr Kotlár, Udo Kier, Michaela Doležalová, Zdeněk Pecha, Lech Dyblik, Jitka Čvančarová, Stellan Skarsgård, Harvey Keitel, Julian Sands (více)Obsahy(1)
Ve snaze uchránit své dítě před masovým vyhlazováním Židů, rodiče posílají syna k příbuzné na venkov kdesi ve východní Evropě. Chlapcova teta však nečekaně umírá a tak je dítě nuceno vydat se na cestu a protloukat se úplně samo divokým a nepřátelským světem, ve kterém platí jen místní pravidla, předsudky a pověry. Jeho snahu o doslovné fyzické přežití ale po válce střídá jiný boj. Boj, kterého si ani není vědom, boj sama se sebou, boj o svou duši, o svojí budoucnost... Nabarvené ptáče je hluboce dramatický příběh zaobírající se bezprostředním vztahem mezi hrůzou a krutostí na jedné straně a nevinností a láskou na straně druhé. Je to první a nejslavnější román autora knih „Byl jsem při tom“ a „Pinball“ - jednoho z nejvýznamnějších a nejvýraznějších a světových spisovatelů minulého století Jerzyho Kosińského. (Bioscop)
(více)Diskuze
Sem to moc nepatří, na Wiki je to slušně shrnuto (a hlavně odzdrojováno): https://en.wikipedia.org/wiki/Academy_ratio . Jednoduše - označení se zažilo, když dlouho dominovalo tomu, jak se natáčelo. V současnosti vzhledem k digitálním projekcím se rozlišuje hlavně na flat ("čtverec") a scope ("obdelník" - širokoúhlé), paradoxně jsem v kině vídal upoutávku na Nabarvené ptáče právě ve flatu.
na příspěvěk reagoval packa
Jak to vzniklo? Prostě to chtěli nějak pojmenovat nebo to má nějaký hlubší význam?
na příspěvěk reagoval Bluntman, Han_Quadro
Daný titul je znakem mé vysoce odborné kvalifikace. Potřeba diferencovat své členy podle jejich postavení v komunitě a přidělovat jim výsostné znaky, kterými se odlišují od těch, kteří ve svém životě ničeho významného nedosáhli, existuje v lidské společnosti již od nepaměti. Asi není třeba tipovat, do které skupiny patříš ty.
na příspěvěk reagoval Han_Quadro
Han_Quadro: Ta první ano, ta druhá ne.
obregon: Ha, díky za opravdu v případě formátu. Nějak jsem měl zafixované, že to má akademický formát, takže mě nabubřelost toho filmu prudila ještě víc. :)
na příspěvěk reagoval Mr.Apache
Příspěvek byl smazán administrátorem.
Proč do hlavní role neobsadili někoho s nevinným kukučem? Jak mi ho má být líto, když se pořád jenom mračí? Vždyť ani neumí brečet (taky mračení, akorát se slzami). Neuvěřitelně nesympatický.
na příspěvěk reagoval Adam Bernau
Příspěvek byl smazán administrátorem.
Pokud tím mezi diváky postaví "nepřekonatelnou bariéru", bude to jenom dobře.
(Trier, Lynch, Cronenberg a nine i.n.? Jo, to dává smysl...)
Cinema City uvádí, že je film v CZ znění, to je klamavá reklama!
Příspěvek byl smazán administrátorem.
Vidím to stejně. Jedna věc je, když gestapo upaluje vesničany ve stodole a děti, utíkající oknem hází zpátky (Jdi a dívej se) . Druhá věc je, když chlap vydloube lžící oči mladíkovi, který pokukoval po jeho ženě. To už nemá s hrůzou války nic společného. To už je kategorie brakový exploitation.
Taková kacířská myšlenka. Proti proudu zdejších lamentů. Téma, jak film dopadne v Benátkách či Torontu nadnesl nejprve Marhoul sám, jako něco, co rozhodne o dalším osudu jeho filmu. V tomto duchu jsem se také účatnil této diskuse, byl zvědavý, jak to dopadne. ___ Jenže, co jestli se Marhoul mýlí? Co jestli se mu nakonec povede, možná už částečně povedlo, leccos tomu nasvědčuje, něco docela jiného, než chtěl. Totiž, řečeno s jednou francouzsky píšící recenzentkou, vytvořit nikoli film, kterému se bude aplaudovat na velkých festivalech, a to ho posune do kin po celém světě, ale film, který bez kompromisů rozdělí kritiky i diváky, který však nadlouho, ne-li navždy, vypálí obrazy do hlav některých cinefilů, protože vztah mezi ultimátně hrůzným, nepochopitelným chováním a zacházením „s jinou" a bezbrannou lidskou bytostí a (patrně) skoro stejně nepochopitelnými monochromatickými a krásnými kinematografickými obrazy, by možná neměl být „pochopitelný", ani „hororový", ani „válečný", ale prostě ... jiný, zneklidňující. Uvidíme...
na příspěvěk reagoval Abes
90 recenzí na dlouhé podzimní večery
https://www.imdb.com/title/tt1667354/externalreviews?ref_=tt_ov_rt
Jakožto zdejší hororový expert jsem viděl snad všechny myslitelné extrémy, ale pokud by se snímek snažil jen prvoplánově šokovat, opustím kinosál rovněž. Domnívám se, že novináři za tím vším znásilňováním dětí a upalováním zvířat zkrátka neviděli žádnou uměleckou hodnotu, ale pouze Marhoulovo tříhodinové zoufalé volání po pozornosti.
A tohle se, jak jistě víš, týkalo i židovských představených, nebo jak to mám říct. Mimo tábory i v táborech. Nedávno jsem na to téma viděl zajímavý dokument o jednom z nich, italským rabínovi, který v táboře přejal roli jakéhosi dozoru nad ostatními. Neskutečná výpověď člověka, který si vytvořil určitý příběh s nádechem snu, se kterým žil a dokonale se s ním sžil. A pak sleduješ lidi, kteří byli při tom, říkají mu, co si o něm pamatují, a on to i na prahu smrti odmítá přijmout, že by vůbec něco takového bylo možné. Ještě jednou, žádný z těch příběhů není ani náhodou černobílý, já to nesoudím, pro to o tom nemluvím, mluvím o tom proto, že to něco vypovídá i o nás...
Na pozadí velkých dějin se odehrává spousta malých příběhů a Timothy Snyder v knize popisuje atmosféru v těch zemích právě na spoustě příhod, které líčí právě to, co Tě zajímá. A ty jednotlivé příběhy vytváří určitou výpověď o době a atmosféře. Je to rozdělené na jednotlivé kapitoly, někde se líčí, kdo a za jakých podmínek se mohl zachránit, jinde se popisují typy lidí, kteří pomáhali pronásledovaným přežít. Snyder se tam, kde je to možné, snaží najít nějaké společné jmenovatele. Vybavuju si, jak na mě třeba zapůsobil popis chování oficiálních církví k holokaustu. Čím vyšší patro hiearchie, tím lhostejnější, pragmatičtější a cyničtější přístup. I přes některé výjimky v drtivé míře to bylo ostudné selhání. Ten, kdo pomáhal, byli outsideři, kteří byli v prostředí oficiálních církví pokládáni za heretiky a sami čelili přezíravosti a ústrkům.
na příspěvěk reagoval lupuscanis