Zlá krev

Sága Neffova rodu neztrácí na kvalitě ani ve svém po letech natáčeném pokračování. Skutečnost, že naše národní emancipace slouží ke zpochybňování celé naší novodobé identity, tento seriál nepoznamenala. Proces postupné degenerace významné části sotva vzniklého národního hnutí a jeho prvních skutečných problémů v rozporuplně vnímaném ideovém, kulturním a hospodářském kontextu je tu zvládnut s odzbrojující přesvědčivou bravurou. Vedle toho vzniká hnutí nové: pokrokáři, mladí, z nichž vyroste jádro prvorepublikové politické exekutivy. Proces s Omladinou i sílící socialistické hnutí, jímž KREV vrcholí, přesně a výstižně postihuje tyto pozoruhodné vzestupy tehdejší české společnosti. Mladší herecká generace, která tu dostala svůj prostor, generace osmdesátých let (Medvecká, Marek Brodský, Martin Zounar, David Vejražka, Vašinka, Pavel Vacek), vesměs svou příležitost dokázala zužitkovat a přesvědčit. Důležitost kontinuity (scénáristická rodina Zelenkových i režie Františka Filipa) se v tomto případě beze zbytku osvědčila, a tak jediné, co ZLÉ KRVI ve srovnání se SŇATKY chybí, je Voskův noblesní komentář a konferování (tehdy ještě ne moderování), jakkoliv i Martin Růžek v rámci daných možností zvládl svůj stručnější part rovněž s viditelnou bravurou. Kvalita se tedy i v tomto případě opět prolnula s profesionalitoutou a prolomena byla i dosavadní nevůle tento celek uvést na DVD nosičích. České televizi to tak víc sluší, doslova jí to jde k její divácké pleti. (03.01.2008)

Čas natáčení se od seriálu Sňatky z rozumu dost vzdálil. Zatímco v ději nakonec uplynulo de facto jen pár let, ve skutečnosti dělí filmařinu prakticky dvacet let. Bornův syn hraje gymnazistu, ale působí opravdu úplně jinak. A změnily se i další postavy. Právě Bornův syn nebo Marek Brodský jsou nejslabší články v řetězu. Naopak Jiří Císler prakticky exceluje. I nadále sledujeme osudy rodinných klanů, ale je pravda, že prostor dostávají jiní. Ani těch dějinných událostí už není tolik. Spíše vidíme marnou snahu dělníků za spravedlnost a tu úsměvnou z řad Rakouska, které se všemi možnými i nemožnými způsoby snaží potlačit vzpoury a snahu o právno na straně Čechů. Ale i Češi se drobí a každá ze skupin bojuje za něco jiného. Myslím, že seriál přináší takové hořko sladké pousmání spíše protirežimním odpůrcům. A možná i všem ostatním. Zatímco komunisté jistě oslavně opěvovali tento seriál, ve kterém haní Rakousko-Uhersko jako zhoubu, která potlačuje práva a svobody dělníků, kteří volají po socialimu, tvůrci si mnuli ruce, že v hávu zastaralého režimu poukazují na nešvary současné. Zatýkání, zastrašování a vymyšlené procesy. Propaganda samozřejmě zapracovala, té se filmaři nevyhnuli, ale jak už jsem zmínil, člověk chápající četl a čte mezi řádky. Výborní herci, masky, kostýmy a výprava dělá ze seriálu jeden z těch lepších mezi historickými a František Filip tohle uměl. A tak jediné, co doopravdy chybělo, byl původní vypravěč Václav Voska. (22.03.2021)

7/7 Již barevné pokračování báječného Neffova seriálu Sňatky z rozumu. Některé příběhy jsou vysloveně slastné, zejména Míša Born na převýchově, mladá Ema Destinová, případně Marie Nedobylová, která uměla německy pomalu lépe, než samotný císař pán či Metoděj Nedobyl a jeho hrdinná smrt za vyšší dobro. Není to tak dokonalé jako ten epický příběh odehrávající se v předvečer otevření Národního divadla, ale i tak je stále se k čemu vracet. Jeden vrchol národního obrození národ nespasil. (31.03.2019)

František Ferdinand d'Este měl s manželkou Žofií Chotkovou čtyři děti.Synové Maxmilián a Arnošt, se postavili proti Hitlerovi, proto byli v roce 1938 po připojení Rakouska k nacistické třetí říši zatčeni a odvezeni do koncentračního tábora Dachau, odkud se vrátili v roce 1945. Hitleruv vztah k Habsburkům byl velmi odmítavý až nepřátelský a jeho soudy o Františku Ferdinandu d'Este jako podpůrci čechizace střední Evropy náleží mezi výplody chorého mozku . (16.03.2010)

Inu, normalizační prst je, na důrazu kladeném na sociální hnutí, znát a je zcela v intencích komunistického pohledu na tu dobu. Je to otravné a vyprávění ztratilo na zajímavosti. Zachraňují jej výborné herecké výkony. Tehdejšímu divákovi se snaží toto dílo vsugerovat, že především dělnické hnutí hýbalo společností. Zcela se opomíjí, že to byl také svět Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Nedbala, Vrchlického, Myslbeka, Brožíka, Hynaise a mohl bych ještě dlouho pokračovat v těchto oslnivých jménech českých umělců té doby a doplnit je dalšími zvučnými jmény jako byl Křižík, Fanta, Kolben a Daňek, Laurin a Klement. Není zde ani zmínka o velkém českém podnikateli a mecenášovi Josefu Hlávkovi, zakladateli České akademie pro vědu, slovesnost a umění, u kterého se většina výše jmenovaných umělců scházela na jeho zámku v Lužanech a v jeho salonu v Praze. Prostě tohle pokračování, na rozdíl od Sňatků z rozumu, je zpolitizováno v duchu tehdejší komunistické ideologie. (22.05.2015)