Sekretářka

Áno láska má mnoho podôb a áno sadista a masochistka nie sú zrovna normálne veci, ale takto natočený film o dvoch psychiatrických prípadoch som teda ešte nevidel. Veľmi podivuhodný a absurdný film, ten humor rozhodne nie je pre každého, ani pre mňa veľmi nebol, lebo skôr ako ironizáciu som z toho cítil potvrdenie patriarchálnosti, snahu niekoho ovládať, pričom tomu druhému sa to páčilo a žiadal to, proste čistá psychiatria. S tou nahotou to preháňali, taktiež to neodsúdili, naopak z toho urobili normálnu vec, taktiež to, že prvá práca, ktorú si našla bola pre ňu zrovna taká náhoda, neviem skrátka, aj keď som asi lepší film na túto tému nevidel, tá ľahkosť podania týchto zvráteností mi navráva, že asi to nebude patriť medzi filmy, ktoré si budem rád púšťať. (18.06.2013)

Takovéto neotřelé romaňtiky jsou svým způsobem velmi fajn a Sekretářka je bezesporu kvalitní film. S úctyhodnou hbitostí se vyhýbá zajetým žánrovým kolejím a už v prvních minutách se začíná ohánět bravurní sekvencí různorodých ksichtů Maggie Gyllenhaal. Vlastně hérectvo jako komplet jiskří příkladnými výkony a nejeden ostřílený filmový kritik může uznale pokývat hlavou. Ale to by to nebyl váš lišácký strejda Zeebonk, kdyby neměl v rukávu zastrčené nějako to důmyslné "ale". Tak tedy... Kašli, kašli... Ale ten film mě nudil a sral s takovou intenzitou, že jsem si málem uhryzal první tři články prstů pravé ruky. Navíc jakkoli je ta Maggie fajnová hérečka, tak faktem zůstává, že její postava je krajně nesympatická, hysterická, polodementní, nevyprcaná čubka, kterou je peklo sledovat. Takže lepší tři ať nežeru. (31.12.2013)

Celé tohle dílko se velmi povedlo. Ať už hereckým obsazením, námětem, scénářem nebo hudbou. Kompletně mi to do sebe všechno zapadlo, takže hodnotím velmi kladně. Nikdo na světě nemůže říct, co je v lásce "normální" a co už není. To je na každém z nás. Jde jen o to nikoho k ničemu nenutit. A když ten člověk sám chce a líbí se mu to, tak proč ne, že? Ti dva si prostě "padli" a o tom to celé je. Dávám plný počet bodů. Nemůžu jinak. James byl okouzlující a Maggie neodolatelná. (02.02.2014)

Málokdy se stává, aby z postav na plátně bylo cítit, že ví víc, než divák v sále tuší (alespoň "normálně" orientovaný divák). Tady se to hercům opravdu povedlo (Maggie Gyllenhaal je ve své roli mimořádně přesvědčivá), i když možná trochu na úkor právě toho "diváka normaláka". Asi by filmu prospěla i o něco kratší stopáž (hranice 90 minut by podle mne měla být nepřekročitelná). Režisér ale tak těžké téma, snadno zneužitelné pro laciný humor, perfektně vybalancoval někde mezi komedií a dramatem. Ještě musím zmínit jeho cit pro výběr hudby (použil málokdy ve filmech slýchané, ale skvělé a stylové kapely jako jsou například The Faint nebo Cake) A pro Cohenovu píseň "I'm your man" snad nelze ani vybrat příhodnější film... (20.05.2004)

Odvážné, zvláštní, netypické... Nezývejte to jak chcete, nic to nemění na tom že to je dobré. Hodně dobré... (06.09.2008)

Jedna z nejrozkošnějších a nejpoťouchlejších filmových romancí všech dob. Maggie a James byli dokonalou volbou a tuhle BDSM variaci na téma na každý hrnec se najde poklička si střihli s lehkostí a vtipem. (09.09.2017)

Jaký to asi musí být šílený stav, když víte, že jste trochu jiní, než těch zbylých X % lidí kolem vás. Kterým stačí prožívat svůj intimní život ve společensky přijatelné rovině, a kteří vás vypoklonkují ze dveří, když se jim otevřete a vyzradíte svá nejtajnější přání. Jak asi bylo Erice (Isabelle Huppert), když se svěřila Walterovi (Benoît Magimel) v pro mě famózním filmu Pianistka prostřednictvím dopisu o svých dlouho skrývaných touhách a jeho reakce nebyla zrovna tou, ve kterou tolik doufala. Sekretářka je bojem v jádru po dominanci toužícího muže s jeho vlastním já a dívce, která by tuto jeho dominantní a trýznivou osobnost s radostí a nadšením přijala, protože ona už ví, co je pro ní tím hlavním cílem a splněním snu. Najít muže, ke kterému bude vzhlížet, a kterému bude s uspokojením plnit jeho rozkazy, ať už mají jakoukoli podobu. Je příjemné sledovat muže a ženu, kteří jsou vzájemně maximálně okouzleni tím druhým, a kteří nejdříve své náhle objevené štěstí prožívají naplno jen uvnitř, aby se poté, i když to oba v sobě cítili už od samého začátku, sobě navzájem otevřeli a přijali se v celé své jedinečnosti. Bez předsudků, bez studu a bez obav. Skvělý film, který asi nebude pro každého, ale i přesto pobaví, dojme a potěší, třeba právě ty, kteří onu jedinečnost berou jako určitou formu krásy a ne jako něco, co by mělo být jednoznačně odsouzeno. (18.06.2009)

Bez Maggie za 2. (26.02.2011)

Skvělý milý film o lidských úchylkách (09.09.2008)

Film z totálne nudného prostredia okorenený zaujímavou sexuálnou úchylkou. Nieže by ma nejak extra brali masochistické sklony, a možno je to tím, že niesom extra fanúšik romantických filmov, ale toto bola totálna nuda. V celom filme sa vlastne nič nedialo, ak samozrejme nepočítame to neustále žobronenie o výprask. U mnohých podobných filmov kvalita stojí vo veľkej miere na dialógoch, no tu neboli tak isto extra ohurujúce. Ak si odmyslíme sladký záver je zbytočné sa na film pozerať. Neznámi herci tak isto toho veľa neukázali, ale ani nemali kde. 2* sú až-až. (07.12.2010)

Skvělý vkusně ujetý film, který mě po dlouhé době přesvědčil o tom, že jde vkusně a vtipně udělat erotický film ( ne jako Ken park). Maggie Gyllenhaal je roztomilá a svou roli zvládla na jedničku, totéž lze tvrdit i o Jamesovi Spaderovi ( narozdíl od Sleduje tě vrah). Při mlácení na "prdel" jsem se neudržel úsměv a tato scéna je pro mě nezapomenutelná. Osobně jsem od tohoto filmu nic nečekal a dostatal jsem úplně bezchybný film, jehož žánr jde jen stěží pojmenovat. (10.01.2004)

Neskutečně slizký šéf James Spader a podivná role, kterou Maggie zahrála - to mi prostě nešlo dohromady. Nejen že mi to už ze začátku přišlo nesrozumitelné, trapně NEvtipné a velice netaktní...Jsou prostě filmy, které se dají označit za jednoznačnou magořinu, která nemá s filmovým dílem pranic společného. Člověk by řekl, že si to tím množstvím úchylek spíš zahrává s podvědomím člověka a lomcuje s ním dokud není omráčený nebo skoro mrtvý. Nemám tenhle film zařazený ani v polovině těch nejníže postavených, které bych kdy chtěla vidět znovu. Neříkám, že patří uplně do šrotu ale pro mě to není nic moc. (08.02.2012)

Tak takhle charismatickýho chlapa, jako byl tehdy ještě neoplácanej James Spader tady, jsem od dob Ch. Walkena dlouho neviděla. Při tom jeho tvrdě úchylným pohledu mlsnýho kocoura bych snesla ledovou sprchu, fakt. No a Maggie? Ta je jako vždy skvělá... (13.09.2010)

U oblíbených filmů se recenze zdráhám psát. Jak vyjádřit esenci, podstatu toho co mě nadchlo a jiného diváka nechalo tak chladným? Když se ve vkusu míjím s jinými diváky, říkám si, že je to o prostém nepochopení, míjení se v tématu a vnímání světa a tudíž tam každý vidí něco jiného. "SEKRETÁŘKA" je označována za sadomasochistickou romanci. S/M je prý (jak vím z doslechu od jedné "zasvěcené") více o vztahu dvou lidí než o sexu, je to svět her, kteří spolu v napětí a svébytnému štěstí hrají lidé spojení tajnou, ujetou libůstkou. Ústřední není v příběhu násilí, nýbrž pochopení náznaků,nadsázky, humoru i vážnosti, zkoušení hranic, boj se sebou samotným, o těžkosti připustit k sobě druhého a přiznat sám sobě lásku a blízkost k druhému člověku, která může být pro specifické jedince obtížně přijatelná. V žádném případě se nejedná o posměch postižených individuí, jak zde někdo napsal. Jde o paradox -něžnost promíchanou s agresí. Jde o komunikaci doplněnou těžko pochopitelnými hrátkami. Není jasné, kdo ve vztahu vede a kdo má navrch, smeč je chvilku na té, pak opačné straně. Dominantnější je muž. Žena jak si pamatuji spíše plní bláznivé požadavky i zároveň sama bláznivě experimentuje, provokuje a pokouší se okouzlit svůj protějšek, s nímž se cítí spřízněna.Muž jí paradoxně chrání před sebepoškozováním vlastní rukou a má v sobě i křehkou část. Je to prostě příběh o muži a ženě, kteří se hledají, oťukávají,doplňují, mají pro sebe pochopení, ač to obyčejnému světu může přijít divné či směšné. Vztahy mají mnoho podob. Je dobré když i červené knihovny mají prvky reálného života, když variace na téma chudá sekretářka a bohatý majitel podniku dostane originální podobu. Moc ráda bych film zase viděla, zhruba po deseti letech abstinence, zajímalo by mě, zda bych film vnímala stejně. Každopádně vztahy a lidé mají mnoho podob a barev a pokud to nikomu neubližuje, neteče přitom moc krve a nezachází se to přílišných extrémů, dělá to svět pestřejší a svět filmu zajímavější. (21.09.2016)

Film s tématikou, která se mi svým způsobem příčí. Na druhou stranu si uvědomuji, že ve společnosti existují i tací lidé, které vnímání, přijímání bolesti nebo působení bolesti jiným vzrušuje. Děj filmu se točí v podstatě jen a jen o bolesti. Ta však není nikomu nepříjemná a nikomu se jí neubližuje. V podstatě je milé, že si vedoucí i jeho sekretářka padli do oka a vyhovují si i po stránce bolesti. Určitě příjemnější podívaná než na nedobrovolně týrané oběti v jiných filmech. (16.06.2008)

Herecký koncert Jamese Spadera a Maggie Gyllenhaalové v malém filmečku o velice podivných milostných praktikách. (10.10.2009)

Tohle mi nepřišlo teda jako moc dobré psychologické drama. Pardon, ale když někdo trpí takovými psychickými problémy, že se sám trestá, nebo jestli to mělo znamenat, že potřebuje cítit fyzickou bolest nebo co (nebylo řádně vysvětleno), tak pak mi přijde jako vrchol lidské ignorance, že Edward řekl Lee, aby zůstala sedět u toho stolu, dokud se nevrátí a pak dělá Ed další asi tři dny, jakože neexistuje, vidí to ve zprávách a novinách a klidně ji tam nechá sedět, hladovět a žíznivět, Naprosto nehumánní. A je jedno, že i on měl své vlastní psychické problémy. Podle mě to tu tématiku neřešilo, až tak dobře, jak se na první pohled zdá. Jinak ona popotáhla a ten z toho málem zkolaboval na chodbě:D A ještě někdo si všiml, že je to i tématika submisivnosti, hrdina se jmenuje Grey a zamillují se do sebe podobná 50 shades of grey? :D Asi se tu Jamesová trošku inspirovala;) (29.10.2013)

Nezvykle bizarně ujetý film, který navzdory svému otevřenějšímu přístupu k sadomasochistickým metodám lásky vyloženě hladí po duši (a leckdy i jinde). Jakpak by ne, když je divákovi umožněno sledovat bytost tak sladkou jako je Maggie Gyllenhaal, při jejímž každém úsměvu se vznesete do oblak. Ve spojení se sympatickým tvrďákem Jamesem Spiderem vytvářejí obdivuhodný pár, který jiskří čím dál víc při každém plácnutí po zadnici. Zkrátka podmanivý film založený čistě na herecké dvojici, díky které si nevšimnete jakéhokoliv jiného aspektu filmu, snad kromě hudby, která podbarvuje láskyplnou náladu. Na ostatní romantické komedie rovnou zapomeňte, tohle je pravá romantika utajená pod hrubým povrchem… (01.09.2008)

Dokonalý příklad úchylného filmu, který není pro úchyly.) Explicitní scény se zde snad až na jednu výjimku nenacházejí, vše je podřízeno kouzlu obou hlavních představitelů a vzájemné obrovské chemii mezi nimi (lze dobře vypozorovat už při prvním intimnějším rozhovoru, kdy je Lee nabídnuta horká čokoláda). Obdivuji Stevena Shainberga za to, že si zvolil takto náročné téma a dokázal ho pojmout a natočit s lehkostí, nadhledem a úměrnou dávkou vtipu. Přijde mi, že pokud by se Shainberg snažil celou dobu brnkat na vážnější strunu, mohl by výsledek působit strojeně a směšně (nikoliv vtipně, jak se v tomto provedení ostatně povedlo). Vzhledem k tomu, že jde vlastně o portrét (netvrdil bych studii) dvou uzavřených lidí s podobnou obsesí, objeví se v ději i nějaké psychologické „náznaky“ a film na chvíli získá vážnější dramatický nádech, ale komediální rovina jednoznačně převažuje. Nesmírně sympatický nezávislák, ve kterém je Maggie Gyllenhaal úžasně roztomilá a jako Lee budí nemalý soucit. (05.07.2011)

One scoop of creamed potatoes. A slice of butter. Four peas. And as much ice cream as you´d like to eat. 1) Převládající charakteristikou filmu je žánrová rozplizlost. Komedie nebo drama, psychologický anebo erotický snímek, možná také romantická červená knihovna (zakončení). Film spojuje všechny uvedené rysy do podivného eintopfu bez jasné chuti a vzhledu. 2) Stejně tak podivně je zobrazeno sexuální chování hlavních hrdinů. Sebepoškozování v uvedené míře mi nepřipadá jako příliš typický projev masochismu, který by mohl být saturován uvedenou jemnou verzí konsensuálního výprasku - spankingem. Rovněž chování Edwarda Greye jako dominanta, který chce podřízený subjekt vlastnit a hrát si s ním (s ní) neodpovídá kýčovitému barvotiskovému konci, kdy se tato sadistická variace chování transformuje do "jen trochu jiné" podoby lásky. 3) Ve filmu vlastně nenajdeme "normálního" člověka, ať už jde o matku či otce hlavní hrdinky, jejího snoubence anebo postavy vystupující v advokátní kanceláři. V tomto kontextu vyznívají popisované lehce sadomasochistické hrátky jako další podivnost, kterých je film plný. Tato degradace variantního sexuálního chování, za které S/M praktiky považuji, na jakousi ulítlou úchylárnu je výrazným negativem snímku. 4) Na druhé straně se tvůrcům podařilo, alespoň chvilku uprostřed filmu, vytvořit atmosféru plnou zejména erotického napětí. Rovněž herecký výkon 42letého Jamese Spadera (advokát Grey) si zaslouží zmínku. (20.10.2011)