Bathory

Strašně dlouho jsem přemýšlela, co tomu dám, ale těch negativ je tam na můj vkus příliš mnoho : Polívka s Mádlem a jejich trapné vynálezy (proboha to měla být jako vtipná vložka nebo co?), strašně rušivé "snové sekvence", velmi umělá maketa hradu, hrozně dlouhá stopáž a samotné pojetí hraběnky. Mně by to všechno nevadilo, ale kdyby mě to alespoň bavilo, jenže já se nemohla dočkat konce. Pochválím alespoň kostýmy, které jak se zdá, se nikomu nelíbily a Annu Friel, která je nejen krásná, ale velmi dobře to zahrála. (13.07.2008)

Na plátně může být navždy zachycena krása. BATHORY je historická freska, která stihne za více jak dvouhodinovou metráž vystřídat tři žánry (romanci o nenapalněné lásce, euro-horror a politické drama), důsledně a přitom nekřečovitě očistit jméno titulní hraběnky a zároveň na pozadí historických událostí vypovědět o současném světě._____ Je nesmyslné jí vyčítat přemíru postav či nepřeberné množství odboček, protože se na ni nevztahují klasické dramaturgické nároky a film neobsahuje dramatický oblouk. Vše se ve vyprávění podřizuje důmyslné a důsledné šachové partii mezi Bathoryovou a Thurzem, přičemž díky vyvedenému castingu i ostatní figurky na šachovnici jsou dostatečně výrazné a zapamatovatelné. Film ale stojí na famózním výkonu Frielové, která sice nemá potřebné charisma, ale inteligentní a silnou ženu ji uvěříme bez problému, a na subitlním Karlu Rodenovi. Oceňuji, že co se zprvu jeví jako okázalé boření mýtů prostřednictvím vypravěče mnicha Petra (Bolek Polívka), se v závěrečné "politické" části ukáže být podrazem na diváka v nespolehlivém vyprávění, jež chce mnich přepsat - a tím pádem i historii - a uvést na "pravou" míru._____ Přestože BATHORY stojí "někde mezi" (mezi historickým filmem hollywoodského střihu, v němž ale nejsou zvládnuty nepodstatné bitevní scény a ani nepadnoucí postsynchrony, a mezi jakubiskovskými trademarky, jež zde - v podobě nenaplněné lásky, snových vizí, silné ženské hrdinky, komických vsuvek a jídla, sexu a filozofování - působí jako manýra), je nakonec i díky dovednosti vyprávět obrazem víc než uspokojující a rozhodně nikoliv televizní. V typicky jakubiskovském magickém realismu, v němž je obtížné rozeznat sen od skutečnosti či intrik jiných osob, shledávám něco freudovského a prolínající se motiv (ne)zachytitelnosti krásy na plátně za psychoterapii tvůrce, která může vnímavého diváka přivést až do orgiastických stavů, když je hrdinka - a s ní i plátno - sežehnuto. Šach mat. (12.07.2008)

Je to jako stát natěšený na značce, v ruce třímat šipku, napjatý a soustředěný a pak netrefit ani terč. Blbé přirovnání, vím, ale blbých je dobrých 110 z celkových 138 minut. Namísto smysluplnějšího děje se kdysi zajímavý Jakubisko urval z řetězu, zmotal všechno dohromady, zahrál si na poetu a ztopil obrovské peníze ve směšnou báchorku. Velká ramena nestačí.. Jakubisko si utrhnul moc velké sousto!! A mnozí v sále dostanou záchvat dávivého kašle.. (02.07.2009)

Ke konci se Thurzo ptá: „Tak co to bude, hraběnko, pat, nebo mat?“ A mě připadá, že Pat a Mat sepsali scénář, nebo ho aspoň seškrtali, protože tak zkratkovité, zmatečné vyprávění se jen tak nevidí. První půle ještě vypravěčsky obstojná, ale postupem času bylo hůře a hůře. Příběh nedokázal vtáhnout, nežil jsem divácky s hlavní postavou, její osud mi byl lhostejný a ke konci už jsem byl tak otupělý, že by mě z letargie nevytrhlo, ani kdyby vynalézaví Polívka s Mádlem sestrojili plazmovou televizi. To, čeho jsem se nejvíc obával – výprava a kamera – byly nakonec na středoevropské poměry docela ucházející, i když pravda, že ty dočista vypulírované a vyžehlené kostýmy vesničanů a Turků spíše vypadaly jako reklama na Ariel (dočista, dočista) a spadaly spíše někam do říše Troškových pohádek. 3* za výtvarno, odvahu se pustit do takového monstrprojektu a snahu pojmout legendu hraběnky Bathory originálním způsobem. (28.07.2008)

Pamätam si, ked asi pred dvomi rokmi ohlasili v spravach na Markize, ze Jakubisko zacina natacat film o Alzbete Bátory a ulohu prijala Famke Janssen. Zial neskor ulohu odmietla a tak producentka Jakubisková nasla neznamu anglicku herecku Annu Friel. Aspon teda pre mna neznama bola. Na premieru filmu som sa velmi tesil a konecne sa mi ju podarilo zhliadnut. Myslim si, ze hudba bola slusna na nase pomery, nejake tie bitky s Turkami sa samozrejme nedaju porovnat s vypravnym STATOCNYM SRDCOM (1995), takze to radsej bez komentara. Prva polovica filmu sa mi zdala byt trosku chaoticka, avsak druha ma uz zacala celkom bavit a mnoho veci tam bolo uz zrozumitelnejsich. Celkom ma potesili vo filme humorne postavy mnichov Polívka s Mádlom, ktore mi trosku zlepsili naladu. Avsak u mna asi navzdy zostane z nostalgie mojim najoblubenejsim filmom od Jakubiska jeho PERINBABA (1984) alebo serial TETA (1986)......12.11.2008 ____ Anna Friel - (Alžběta Bathory) +++ Hans Matheson - (Merisi Caravaggio) +++ Franco Nero - (Král Matyáš II. Habsburský) +++ Karel Roden - (Juraj Thurzo) +++ Deana Jakubisková-Horváthová - (Darvulie) +++ Boleslav Polívka - (mnich Petr) +++ Jiří Mádl - (mnich Cyril) +++ Lucie Vondráčková - (Lucie) +++ Marek Vašut - (Gábor Bethlen) +++ Andrej Hryc - (rychtář) +++ Hudba: Jan Jirásek, Simon Boswell +++ (11.11.2008)