Aurore

Týranie detí - už len slovné spojenie má v sebe niečo, z čoho vám prejde mráz po chrbte. Ako téma filmu zabezpečuje úspech dopredu. Informácia "podľa skutočnej udalosti" nepríjemný pocit len znásobuje. Aurore je rozkošné dievčatko vyrastajúce v milej rodine, idylka. Tá sa však rýchlo skončí slabým zdravím matky. Jej milujúci (a nadržaný) manžel si veľmi rýchlo nájde ženu, ktorá ju nahrádza ešte pred jej smrťou, ani nehľadá ďaleko. Macocha je totálny netvor a tu začína film pritláčať a desiť. Od prvého náznaku násilia vás nepríjemný pocit a úzkosť už neopustí. Samotný akt sa ani raz neodohráva priamo pred kamerami a predsa mi pri každom výkriku stiahlo hrdlo. Neviem, čo naposledy vo mne vyvolalo toľko emócií. Otec zdvíhajúci ruku na vlastnú, bezbrannú dcéru... Prizerajúce sa okolie mi zdvíhalo tlak najviac, dobre som si precvičila nevhodný slovník. Aurore má skutočne silnú myšlienku, no Luc Dionne, nechce sa mi ani veriť že toto bol jeho debut, ho dotiahol do príšerne skľúčujúcej dokonalosti hereckými výkonmi (malá slečna je výborná), hudbou a hlavne precíznou kamerou, ktorá fascinujúco schováva to najhoršie a dáva priestor iba výkrikom. Odzbrojujúci koniec mi zrejme nedá spať. (20.10.2016)

Příběh ze počátku minulého století o jedenáctileté Auroře, které nikdo nevěří, že doma není šťastná... Atmosféra mrazivá, herečka ztvárňující Auroru je perfektní, nemám co vytknout a těžko k tomu cokoli dodávat. Aurore je silné drama a celou tu dobu se mi obracel žaludek ze sousedů, kteří "tušili", z otce, kněze, sestry... Ztotožňuji se s názorem, že tenhle film už podruhé vidět nechci. (27.09.2015)

Dal bych možná víc, ale to bych si nesměl já vůl, přečíst obsah, který je vlastně jeden velký spoiler. Autora bych nechal klečet v koutě aspoň dvě hodiny, protože mě vlastně ochudil o celý děj, který, ať je sebelíp zpracován, nemůže být v mém případě oceneň známkou nejvyšší, bohužel. Snad někdy jindy, slibuju, že už žádné podobné obsahy nikdy číst nebudu, protože jinak tenhle, silný, smutný a dojemný příběh nemá skoro žádnou chybu. (12.09.2014)

„Máma není mrtvá, ale ty se chováš, jakoby byla!“ Ona, on, čtyři děti a tuberkulóza. Doufal, že s příchodem jara se její stav zlepší. Nepřízni osudu čelí po svém, zatímco ona je v nemocnici, on si domů nastěhuje ženu zesnulého bratrance, které pro TO dal bůh zálibu. Přitom jeho žena ji nikdy neměla ráda: už jen proto, že jí vždy šlo jen o peníze, syna měla zavírat ve stodole a obecně skrze chování k jejím dětem kolovala spousta nelichotivých historek. Macecha se zaměří hlavně na Auroru, která ji připomíná umírající Marie-Anne a která nejde pro pravdivou poznámku daleko. Ovšem i podle Voltairea má prý „rákoska vyhnat pošetilost z dětských srdcí.“ Smutné, silné, mrazivé. Zločin proti lidskosti v plné polní. A rozhodně s tím nic nenadělá ani kadidlem páchnoucí kněz. (19.03.2023)

Nepamätám sa kedy naposledy sa vo mne pri sledovaní nejakého filmu, tak neskutočne nahromadili negatívne pocity. Dovolím si na plnú papuľu tvrdiť, koho nechá takýto snímok chladným, zrejme nebude po citovej stránke úplne v poriadku. Prisám bohu, že neviem ako som na "Auroru" naďabil, no teraz ma premohla dilema, či mám byť rád, alebo som si túto "kráľovskú" prehliadku depresie v kombinácii s nemohúcnosťou čokoľvek napraviť - mohol odpustiť. Aurora je len pre silných, alebo tých, ktorí sa v tejto etape života cítia príliš "šťastný". (06.09.2016)