Životy těch druhých

Kdy už konečně někdo u nás natočí něco podobného o těch zlých komunistech. A ne jenom rádoby vtipné komedie, jak to za bolševiků bylo všechno jenom sranda. Myslím, že by si to spousta lidí zasloužila, už jenom za to, že museli dělat podřadnou práci a někdo horší si užíval jejich místa za udávání. Nakonec, když se na ně přijde, tak je lidi ještě litují ( Nohavica, Dvořák, Neckář.... ) U nás podobný film byl již natočen, ale jaksi zapadl ( Hřbitov pro cizince ). K filmu samotnému není moc co dodat. Mrazivá atmosféra strachu, kdy nikdo neví, kdo vás pozoruje a může vás za něco udat. Věřit se dalo jen pár lidem a i tak se lidé v archívech dozvídají, že na ně většinou práskal, někdo koho znali. (01.12.2008)

Zajímavé, kolik lidí se na tento film dívalo, ale nedávalo pozor :) Spousta si jich tady stěžuje na to, že nevěří přerodu bezpáteřního fízla ve vzor ctnosti... jenže to obsahuje dvě zásadní chyby: 1) Hauptmann Wiesler nebyl bezpáteřní fízl, "pouze" přesvědčený operativec německé kontrarozvědky, 2) jeho "přerod" nenastal kvůli tomu, co slyšel, ale kvůli Christě-Marii Sielandové. Indicií je tam několik - jak se na ni upřeně dívá na jevišti a pak, protože ji vidí s Dreymanem, navrhne jeho sledování. Pak tu máme jejich hovor v hospůdce i jeho jednání v závěru filmu (ať nespoileruju:). Co začne jako snaha zbavit se milostného soka skončí naprosto jinak, než to sám iniciátor zamýšlel. Jeho přerod tedy není způsoben tím, co se řeší, ale reflektován díky citům k Sielandové, o čemž svědčí vyvrcholení filmu (scéna v Dreymanově bytě a následně na ulici). A proč došlo tolik lidí k takovému omylu a odsuzuje film za "tak nám dejte Oscara za to, že jsme natočil takovej doják"? O nepovšimnutí si/ignorování citů k Sielandové jsem psal, ale další - a neméně důležitý faktor - je německá nátura. Ať už byli členové Stasi komunisté, socialisté či pouze oportunisté, byli - stejně jako jejich předchůdci (či v mnoha případech i oni sami dříve) v Gestapu a Politické polici - pouze z přesvědčení zavázáni silnou oddaností vůči autoritám a důslednému plnění rozkazů, ať už byly jakékoli. Když se SSáci a Gestapáci odvolávali na plnění rozkazů, skutečně v drtivé většině případů šlo o to, že vykonávali prostě to, co se jim řeklo, protože (např. aspoň zpočátku) tomu věřili, považovali to za oprávněné a později... už jenom plnili rozkazy. U některých pak došlo k "bodu obratu", ať už to odstartovalo cokoli, byť třeba i něco relativně nevýznamného, u jiných se naopak vyvinulo "vyžívání se" v krutostech, jak jsme to ostatně mohli vidět i ve skvělých českých "Poutech". Co je ale důležité: jakmile jednou začnete pochybovat o své víře, přesvědčení, pochybujete už navždycky. A je jasné, že kdo to nezažil, nikdy to nepochopí. Ostatní už bylo napsáno: vynikající herecké výkony, skvělé vystihnutí atmosféry totalitního státu, kde si ani největší prominenti nemohli být jisti svým dobrým bydlem, (na debut) naprosto úžasná režie i skvěle sepsaný scénář, díky němuž film plynul rychle a neubíral napětí, i když trval přes 2 hodiny. Pro mě jasných 100%. (05.05.2012)

U filmu jsem se vysloveně nudil. Nic až na konec mě nezaujalo. Nemám k tomu co víc říct. Nemohu prostě dát více... (13.01.2013)

Nejvíc mě rozesmívají lidé, kteří si říkají: "Tohle by se dneska už nemohlo stát." Proberte se! Film, který perfektně líčí, jak pracovala tajná státní policie v době nesvobody, není ani tak závažný svým příběhem, jak tím, co chce říci. Běžte se podívat do archivů, koukněte do spisů, jsou volně k dispozici. Najdete manželku, která donášela na manžela přes deset let. Najdete tam člověka, kterému přeskočilo, protože kolem sebe viděl samé agenty, a tak se přestal stýkat se všemi, krom dvou přátel, kteří ale byli právě těmi agenty, což netušil ani on, ani oni navzájem. Ti lidé chodí kolem Vás na ulici! ... Když se podíváte na výslechy, zjistíte, že mlácení skutečně nemusí být nejúčinějším donucovacím prostředkem a navíc potom ani nemůžete říct, že by s Vámi bylo zacházeno během výslechu nějak špatně. Až z toho mrazí, nemyslíte? A mnoho dalšího. Film vypráví v podstatě o osamělém důstojníkovi tajné policie, v němž se po shodě okolností hne svědomí. Trochu moc se ten člověk démonizuje, chová se jako robot a z filmu čiší umělost, ale zřejmě jde o umělecký záměr vyvolat k němu odpor. Je pak těžké přesvědčit publikum, proč udělá, co udělá, ale to dobré v člověku chce uvěřit. Film je bezesporu obrazem doby s přidanou hodnotou o vynikající příběh, i když pro někoho těžko uvěřitelný. Stávaly se tehdá mnohem divnější věci, tomu věřte... 95%=5/5 (16.02.2013)

Skvěle a nápaditě natočený příběh o problematice názorů, kariéry a soužití v konfrontaci s režimem. Postavy žijí své dvojí životy těch druhých, přičemž vždy jeden z těch životů je tím druhým z pohledu toho prvního - jak to ostatně už v podobně nesvobodném ovzduší chodí. Když si člověk uvědomí, co všechno ti omezenci dokáží udělat pro upevnění svých demagogických póz, ani se mu tomu nechce věřit. Ovšem tu řádně dusivou atmosféru, jakou se podařilo navodit v české obdobě ve filmu Pouta, to postrádá. I tak je to zatraceně dobrý film, ke kterému se mi skvěle hodí název "Sonáta o dobrém člověku", o člověku schopném svůj první život obětovat pro život jiných. (03.04.2013)

Eštebák, to je nielen zamestnanie, ale aj posadnutosť a diagnóza. Film nie je, ako by som čakal, iba obžalobou východonemeckého režimu, ale aj hlbokým ponorom do zmýšľania ľudí v dusnej atmosfére na oboch stranách. Samota mocných verzus druhá skupina, ktorá má svoje publikum neustále a aj každý ich pohlavný styk je dôkladne zdokumentovaný s podpisom HGW 20/7. Jeden z klenotov nemeckej tvorby s nezabudnuteľnými scénami ako tá z výťahu, prázdneho baru alebo vtipy pri obede v jedálni. Odpočúvanie, sledovanie, prehliadky, všetok hnus režimu je úplne autentický, bude niekomu v závere znieť sonáta pre dobrého človeka? –––– Jeden velký socialista, už nevím který, jednou řekl: Básnik je inženýrem lidské duše. –––– Ty si opravdu od stasi? – A víš vůbec, co to je stasi? – Ano, to jsou zlí lidé, kterí zavírají ostatní, říkal můj táta. –––– Vy víte jaká jsem? – Já jsem vaše publikum. –––– Nechala jsem to chronologicky seřadit. Staré jsou tady nahoře, novější dole. (16.10.2014)

Zaujímavý počin. A nebyť tej "nehody" možno dám plný počet. Každopádne, už počas odvíjania deja, má divák možnosť zamýšľať sa... Wiesler bol parádne zahraný... (24.08.2020)

Tenhle film mne dokázal naprosto dokonalou atmosférou zcela uchvátit a strhnout. Myslím, že by ho měl vidět každý, kdo pochybuje, nebo prostě jen neví, jak to tehdy, za "totáče" skutečně bylo. Taková povinná fiomografie (v tom nejlepším slova smyslu ovšem), stejně jako například "Hotel Rwanda". Oba totiž shodně vypráví o událostech a věcech, na něž by se nemělo zapomenout. (21.01.2007)

Úctyhodný snímek evropského měřítka,který je sice trochu dlouhý,ale nudit se určitě nemůžete.Podle mě druhý nejlepší německý film,hned po "Lole".Režisér krásně ukazuje špínu a zlo v tehdejším východním Německu a dostatečně poukazuje na problémy tehdejšího života.Nádherně zakomponovaná hudba,která spolu s tísnivou atmosférou dávají tomuto filmu šmrnc.Na okraj bych ještě vyzdvihl perfektí výkon Ulricha Muheho,který v poslední scéně nádherně ukázal smysl své postavy. (03.02.2007)

Asi každý kto žil v období socializmu sú pojmy ako ŠTB, Tajná polícia atď veľmi známe. Tento film je presne o tom, akí to boli hajzli a čoho všetkého boli schopní, len aby na Vás niečo ušili a následne hodili za mreže. Vynikajúca dráma so skvelým ŠTB-ákom Ulrichom Muheom a skvelým záverom. Určite jeden z najlepších filmov, ktorý prezentuje obdobie socializmu. (04.09.2009)

Keď som pozeral tento film bol som strašne unavený takže zatiaľ nemôžem dať viac ako 3*. Ale inak sa mi páčil a aj záverečná pointa bola perfektná.. (26.09.2009)

Tohle by měla být povinná věc pro všechny mladé komunisty a podobné pomatence :) Nikdo nevěří nikomu, všichni se špiclují a udat tě může každý.... no můžu maximálně děkovat, že v této době jsem prožil jenom pár let nevinného dětství.... (18.10.2009)

úchvatné, strhujúce, perfektné. neuveriteľne napínavý a silný príbeh o dobách minulých, ktorý nesie v sebe takú neuveriteľnú moc, že nebudete chcieť aby to skončilo. veľmi veľké prekvapenie, skutočná pecka, veľmi odporúčam. (07.08.2010)

Vynikající snímek. Děj napsán a zrealizován tak poutavě, že 137 min stopáž uběhla jako 1:45 h. Za mě plný počet za scénář, režii, herecké výkony a kameru. Takové snímky povinně pouštět na základkách v hodinách dějepisu! A v hlavním vysílacím čase v době voleb. (06.10.2013)

Niečo na štýl nám všetkým dobre známeho Kachyňovho " Ucha". Akurát menej nápadité, plocho dokumentované s klasickým, až programovým vývojom a dávkovaním atmosféry. Herecky to drží na dosť silnej úrovni Ulrich Mühe a jeho filmový antagonista Sebastian Koch ( v našich končinách známy najmä z filmu " Ve stínu " ) , no paradoxne duo je tak nápaditým epicentrom emócií, že mimo neho sa príbeh iba topí ako nanuk v augustové poludnie. Dramatickú zápletku by som si viac vychutnal v nejakom expresionisticky prevedenom divadelnom predstavení. Asi to je ale iba tým, že som presýtený diagnózy rehabilitovania všetkého čo je " retro " za každú cenu a na úkor kvality . Možno by si film zaslúžil menej detailov prostredia a väčšiu psychologizáciu. (07.10.2014)

Film, který zapůsobí velmi silně i na nás čechy, kteří měli v minulosti velmi podobnou zkušenost s STB. Motiv Wieslera chápu - bydlel v šedivém paneláku, neměl s nikým bližší osobní vztah, intimní život řešil erární prostitutkou (erární = koukněte sami :)), jezdil ve warbecu. Dreyman byl vlastně nevinný a udělal to, co chtěl udělat každý, ale strach to nikomu nedovolil. Snímek, který mám v osobní TOP 5 německých filmových děl. (13.01.2008)

Dlouho jsem hledal německý film, který bych se nestyděl hodnotit. Vynikající! (16.09.2008)

Opět a znovu se neumím rozhodnout...samozřejmě výborný film, ale opět na 4,5*... Ulrich Mühe zahrál naprosto fantasticky a byl to asi jeho životní výkon (jelikož zemřel, tak asi určitě :( ) podmanivá hudba a emoční dokreslení filmu mě celkem dostalo a ona atmosféra strachu a nemožnosti věřit nikomu byla taktéž geniálně znázorněna. Jen více podobných filmů, které odhalí hrůzy reálného socialismu spáchané když ne na životech, tak na morálce jednotlivců.. (04.12.2009)

Tohle není film ani tak o totalitě v NDR (i když je to pozadí více než důležité), ale spíše o přerodu v člověka. A to je jak hlavním kladem tak i katem celého filmu, protože celý ten proces je zpracován opravdu brilantně a podpořen výbornými hereckými výkony, ale bohužel zde není důvod, proč se tomu tak stalo (i když nějaký náznak se najít dá). Každopádně jako filmu debutujícího režiséra patří tomuto snímku uznání. (19.05.2010)

Popravdě vůbec nechápu, čím si právě tento film zaslouží takový pozitivní ohlasy... Děj se odehrává v poměrně zajímavém - komoušském období v roce kdy sem se narodil. Nikdo si v těchto letech nemohl bejt ničím jistý, teda co se týče samozřejmě východního bloku. Na každém rohu číhal nějakej podlej bonzák, práskač, udavač. A právě o těchto sviních a o kariéristech je tento film. Možná, že kdyby se film zaměřil na vícero lidí, tak by mi více přirostl k srdci, ale sledování jednoho bytu mě prostě na celej film nedokázalo připoutat ke křeslu. Z filmu si odnáším ponaučení, že i ty největší svině se můžou změnit v poměrně dobrého člověka. Naopak ti, kteří vypadají celkem nevinně mohou být totalně prodejní a bezpáteřní... No prostě, není všecko zlato co se třpití a k tomu přesnej opak něco jako pod trvdou sloupkou měkké jádro. Páč přísloví napoví :o). Tenhle kousek mě utvrdil v tom, že všichni komouši a jejich zarytí stoupenci jsou hroznej opruz a pětadvacet je pro ně hóóódně málo! Další top 200 škrt... (25.08.2010)