Životy těch druhých

Německé oscarové vyrovnání se s režimem NDR. Silný příběh umělce a jeho "strážného anděla" ze Stasi je postaven na skvěle zvládnuté dobové atmosféře, výborných hereckých výkonech (Mühe a hlavně Koch) a soustředěné režii. Donnersmarck je perfekcionista, jenž má každý záběr, každý dialog perfektně rozfázován a hlídá si, aby vše jasně s divákem komunikovalo (dokonalá scéna s vtipem). Musí se jen naučit držet tempo vyprávění (tu a tam tu stopáž přes dvě hodiny ucítíte) a zkusit si najít originálnější příběhy resp. méně klasické, protože tento snímek vás emocionáoně zasáhne, ale rozhodně nepřekvapí. Dramatik Dreyman žije s herečkou, o kterou stojí ministr kultury, když je odmítnut, chce na umělce najít špínu, ale přidělený agent Wiesler místo toho najde lidskost - hlavně v sobě... 80% (02.09.2010)

Myslel jsem si, že dodívat se na tenhle film budou muka. Ale naopak. Životy těch druhých mě nenechaly se od příběhu odtrhnout a neustále jsem čekal, jak se to bude dále vyvíjet. Praktiky Stasi se hodně podobají praktikám jiných tajných organizaci, ať už se jedná o Gestapo nebo Stb, takže to může hodně lidem něco připomenout. Postupná proměna Gerda Wieslera je parádní a byl mi čím dál tím víc sympatičtější. Konec s knihou, která mu byla věnována byl skvělý. Každopádně, jedná se o film emotivní, je plný hnusných praktik z nedávné minulosti a člověk se pozastavuje nad tím, co všechno se dělalo pro blaho strany. Až jednou jeden dobrý člověk vykoná dobrý skutek... K úplné spokojenosti chybí jen krůček. (16.11.2010)

Tenhle film bych promítl všem, kdo s nostalgií vzpomínají na "zlatá" komunistická léta. Možná že pak by jim docvaklo, že ne všichni měli tak bezstarostný a pohodový život, jak se mohlo zdát. Působivé, smutné, mrazivé, vlastně téměř dokonalé drama. (27.11.2010)

Pěkně zpracované drama z 80. let, kdy v NDR řádila Stasi a člověk se musel mít na pozoru. Děj je opravdu zajímavý a vtáhne vás do sebe, i když se to může na první pohled zdát naprosto jinak. (25.12.2010)

"Musíte myslet na to, co pro vás stát udělal." S nástupem závěrečných titulků zachtělo se mi tleskat. Natolik mnohovrstevnatý film se v současném stadiu kinematografie jen tak lehce nevidí. Celek není jen prostým součtem částí. Přesah je téměř hmatatelný díky elektrizujícímu scénáři a životným postavám (Ulrichovo sterilní herectví "dobrého úředníka Wieslera" funguje v kontrapunktu s lidsky barevnějším světem "s umělcema je vždycky větší sranda" Dreymana) , jež režisér z nedávné minulosti vytkl do svého rozného pole. Ona minulost tolik archaickou ale není. Represi, v míře jakéhokoliv pláštíku, se naše společnost vyhnout nedokáže. Zasloužený Oscar. (09.03.2007)

Nemůžu hodnotit dobu, tu jsem zažil jako dítě, nedokážu tedy říci, do jaké míry jsou zde vykreslené reálie skutečné. Tedy ony skutečné jsou, jen to podání a určitá nedůslednost při odposleších, mi připadala trochu ohnutá. Ovšem film je silný ve všech liniích. Jak herecké obsazení se strohým a efektním herectvím Ulricha Mühe (Wiesler), tak i jeho "protihráč/spoluhráč" básník Dreyman v podání S. Kocha. Celková strohá a chladná atmosféra v tomto případě filmu velice sluší, protože vynikají právě ty citlivé a jemné tóny emocí. Shrnuto a podtrženo, tento film se rozhodně povedl a určitě by ho měla vidět i ta mladá generace, která o tom co byla Stasi (KGB, STB atd.), nemá žádnou páru. btw: nemohu si odpustit poznámku o podobnosti (co se nosného tématu týče) s filmem Equilibrium, "životy" jsou ale o stupeň lepší. Jedinečný a hlavně skvělý film. 90% (09.07.2007)

1984. Velký Bratr je nakonec přece jen člověk, protože střípek z něj k lidství tíhne. (13.03.2008)

Tak ako Čechoslováci majú ,,Ucho,, je dobré, že aj Nemci majú ,,Životy tých druhých,,.Je, ale ešte lepšie, že aspoň niekto na odpor a kritiku StB nezabudol. (27.08.2009)

Je hezké si porovnat, jak stejný režim fungoval prakticky totožně jak v Německu tak u nás. (02.12.2009)

Kiež by bolo takýchto filmov o časoch socializmu viac, aby sa vedelo, aké špinavosti sa robili. (28.08.2010)

Film v celku dobrý, no bez nejakej strhujúcej a podstatnej scény, ktorá by vám vyrazila dych. Najviac ma zaujal herecký výkon Ulricha Muha. 77% (26.03.2012)

85% (29.01.2014)

Jak sledujete filmy doma? Uděláte si čas, nalejete skleničku, připravíte něco k zobu? Já ne. Nedělám si čas, prostě něco pustím a poslouchám. Znáte ten pocit, když děláte dvě činnosti najednou a v jednu chvíli si uvědomíte, že jste druhou činnost naprosto potlačili? Kolik znáte filmů, které vás zaujmou jen svým dějem? Ne hudbou, ne herci, ne kamerou, ne zajímavým střihem, jen dějem .. ? Němci jsou divní, jsou tvrdí, prkenní, bez citu, bez čehokoliv.. Jsou němečtí. A já jsem velmi příjemně překvapena. Jsem rozrušena. Byl to dojímavý příběh. Těžký na pochopení. Tak výjimečný, že jsem podobný ještě neviděla. (23.06.2016)

"The state office for statistics on Hans-Beimler street counts everything; knows everything: how many pairs of shoes I buy a year: 2.3, how many books I read a year: 3.2 and how many students graduate with perfect marks: 6,347. But there's one statistic that isn't collected there, perhaps because such numbers cause even paper-pushers pain: and that is the suicide rate." (20.11.2018)

Už začátek, kde probíhalo "školení" mě odrovnal a takhle to zůstalo celou dobu. Wieslerův přerod z nelítostného služebníka režimu (ten mrazivej pohled mě pronásledoval eště dlouho) k člověku s vlastním názorem, se podařil naprosto uvěřitelně. Konec je sice dost kýčovitej, ale stejně mě dostal do kolen a já eště 10 minut po titulkách nepohnul brvou. Pak sem vstal a málem začal hledat odposlechy po bytě. Oscar naprosto zasloužený a Ulrich měl jednoho taky dostat. A scéna s vtípkem o Honeckerovi je naprosto geniální... (12.11.2009)

!SPOILER! "Ne, to je pro mě." Tato poslední věta ve filmu byla 10x dojemnější než smrt herečky. PS: Němci v posledních letech točí celkem dobrý filmy viz. BM komplex 90% (22.02.2010)

Životy těch druhých je něco jako naše Ucho a Pouta v jednom. Zprvu se zdá, že se jedná čistě o chladnou sondu do temných zákoutí života "vyvolených a úspěšných" v temné době Východního Německa, prolezlého špicli a tajnou službou. Po hlubším prolpnutí diváka do děje se však jedná o silně emoční, impulizivní snímek, natočený se strojovou přesností. Herecky je to bezchybné. Bohužel trošku moc akademické, pokud to srovnám s výše uvedenou českou tvorbou, bez čehokoliv nezapomenutelného. (16.11.2010)

Pro američana je tenhle film asi těžko uvěřitelnej až šokující (asi proto Oscar), pro nás to ještě nedávno byla realita. Buďme rádi, že je to za náma tahle doba zasraná. (18.11.2010)

Tento film nám na VŠ premietala profesorka na Politológii. Na nemecké pomery vysoký nadpriemer. (20.09.2011)

Životy těch druhých x Faunův labyrint to byl souboj těžký vah na udělování amerických Oscarů v roce 2007. Jak známo, naleštěného plešouna si přisvojil právě tento výtečný německý snímek, který dává nahlédnout pod pokličku tzv. společenské smetánky v době, kdy celý stát byl pod drobnohledem úřadů a tajné policie. Děj možná mohl skončit o něco dříve a nezabývat se následným děním po pádu železné opony, ale to je pouze věc názoru. 90% (09.11.2011)