Životy těch druhých

Velmi zdařilý film, oscara si rozhodně zaslouží............... (29.01.2009)

Asi ztrácím spojitosti s vnějším světem a nebo, v což doufám, jsem jen viděl jiný film... (29.05.2010)

Hodně drsný snímek o praktikách statní bezpečnosti v NDR. Nabízí se srovnání s Kachyňovým Uchem. Co říct? Snad jen, že se z tohoto lidstvo poučí. (16.11.2010)

Zo začiatku som mal pocit, že sa to dosť podobá na POUTA, alebo skôr opačne, samozrejme len zo začiatku. Trošku dlho sa to rozbiehalo, ale od polovice filmu sánka dole. Super film, brácho sestra, dávam 90 % :) (11.09.2011)

Možno trošku dlhší film, ako by sa mu patrilo, ale aj tak veľmi dobre prepracovaný film s vynikajúcim koncom. Rád by som chcel vedieť, či je film podľa skutočnej udalosti. (19.09.2011)

Oproti Oknu do dvora povedenější a jímavá reflexe na to, co to znamená dívat se na film. Zatímco v prvním případě se motiv nijak zajímavě nerozvíjí a ani filmu nepřidává nic, co se vyprávění týče, ve druhém tvoří dynamiku celýho příběhu (a zvláštní identifikaci se s hlavníma postavama, píše-li někdo, že motivy hlavního hrdiny jsou nevěrohodný, je to proto, že žádný takový explicite nejsou, motivy hlavního hrdiny jsou motivy toho kterýho diváka, kterej je ochoten změnit se kvůli filmu) a významově se dostává do paralely s druhou rovinou diváka jakožto občana totalitního režimu... (20.01.2012)

Jen proto, že to popisuje dobu, kterou jsem zažil a metody, které u nás využívala StB, se z toho filmu nezblázním, jako většina hodnotitelů. Hlavní postavy jsou dost neuvěřitelné "básník", "herečka" a "kapitán stasi". Nějak jsem nepochopil, co přimělo kapitána státní policie přejít na druhou stranu bojiště, ministr kultury jezdí ve volvu, stasi dokáže schovat kabely odposlechu za 20 min i pod tapety.....prostě dost věcí jsem autorům neuvěřil. Je to výpověď o době, kdy stasi/stb mohla kompletně otočit život kohokoliv na východ od západoněmeckých hranic a tak to beru, nechápu tak dobré hodnocení ostatních....ten film zase není tak dobrý! (25.09.2012)

Excelentní film, neuspěchaný a dotažený patřičně do konce. Pro nás, co jsme toho v komunismu moc neprožili, zajímavý pohled zpět - ono to v tom východním Německu asi nebylo o moc jiné než u nás. A věřila bych i ten romantický příběh, který nám autor předklládá - navíc hlavní hrdina to hraje skvěle. Bylo to bez hysterie, bez zbytečných cinkrlátek, velmi stroze a pokorně odvyprávěno. Díky za to. (30.12.2012)

Až po třetím shlédnutí se odvažuji tenhle skvost okomentovat. A i po třetím shlédnutí je to naprostá bomba. Jeden z mých TOP5 filmů všech dob a to je co říct. Nemám k tomu víc co dodat a ani nechci. (02.05.2013)

Obrovský problém mám s týmto filmom - a tým je samozrejme Herr Wiesler. Jednoducho som mu neveril celú jeho premenu (ktorá začala prečítaním Brechta a vypočutím srdcervúcej sonáty), neveril som jeho počínaniu, jeho úmyslom a motivácii, neveril som mu ako postave. A to stačilo aspoň jemne naznačiť, podškrtnúť jeho charakter načrtnutím jeho minulosti, aby ho divák dokázal lepšie pobrať. Takto je nám sprvu predložená jednorozmerná postava bez akéhokoľvek backgroundu, a my mu máme uveriť po pár krátkych scénach, ako sa mení na citlivú, heroickú a nezištnú osobu. Keby na tomto celom prvku aspoň nestojí celý film, no on bohužiaľ stojí - teda resp. padá. A to stačilo relatívne málo. (19.12.2013)

Velice popisné fízlácké metody v socialistické totalitě. Perfektní - slova jsou strhující víc než akce. (14.08.2014)

výborné, výborné, výborné - Ulrich Mühe je dokonalý jako ostatně v tomhle filmu skoro všechno, navíc mě snad ještě nikdy tolik nedostala poslední věta... (29.12.2006)

Musím přiznat, že tenhle snímek mě opravdu dostal a při odchodu z kina jsem byl jak přejetý lokomotivou. Propracovaný příběh sice nedonutí diváka příliš přemýšlet, ale minimálně mu přímo vnutí uvědomění, že nic není a ani nikdy nebývalo černobílé. Zároveň také to, že člověk má být souzen až na konci svého života. Stokrát omílaná myšlenka, na kterou ale díky její jednoduchosti a evidentnosti často zapomínáme. Co posouvá zážitek z tohoto filmu ještě o stupeň výš, je Ulrich Mühe - bez něj by byla autenticita snímku snad poloviční. Stejně tak motivy jednání hlavní postavy by nebyly možná tak dobře vidět. (11.01.2007)

Hodně silný film o německé tajné policii Stazi. Na pěkně vystaveném příběhu je ukázáno více typů chování v "nesvobodné" zemi a velmi jsem byl rád, že jsem této zkoušky byl ušetřen... (22.03.2007)

"Das ist für mich" - veta ktorá zdvihla hodnotenie filmu v mojich očiach o celú* a zažehnala moje nepríjemné pocity z naťahovaného konca, ktorý som sa bál, že nič neprinesie. Inak autenticky silné, motivácie postáv dobre zvládnuté a správne odľahčovaný dej. 75% (27.11.2007)

Působivý závěr zachraňuje jinak jen lehce nadprůměrný snímek, který pro diváka přináší a vyniká především odhlalením historických faktů a skutečných pohledů na situaci ve Východním Německu a interní pohled do socialismu. 8/10 (08.10.2008)

Velmi promyšleně vykreslený film mapující jiná období. Hodně slušně zahrané. (06.11.2008)

DIE SONATE VOM GUTEN MENSCHEN...Honecker, súdruh generálny tajomník sa díva na slnko a hovorí : "Dobré ráno, milé slnko." A slnko odpovie: "Dobré ráno, milý Erich." Na obed sa Erich znovu pozrie von a hovorí : "Dobrý deň, milé slnko." A slnko hovorí : "Dobrý deň, milý Erich." Večer po práci príde Honecker zase k oknu a hovorí : "Dobrý večer, milé slnko." Ale slnko mu neodpovedá...Tak hovorí znovu : "Dobrý večer, milé slnko. Čo sa deje?" A slnko mu odpovie : "Teraz mi už bozaj riť, som na západe...."////////////Tak takýto vtip by ste sa báli vysloviť na verejnosti v dobe, v ktorej sa odohráva skvelý nemecký film Životy tých druhých. Z doby, kedy štátne zriadenie NDR (ako aj ČSSR) bolo „ochraňované“ skupinou ľudí, odhodlaných bojovať za jeho základy štítom a mečom. Touto organizovanou skupinou nebolo nič menšie ako Ministerium für Staatssicherheit, ľudovo nazývané aj Stasi. Jedným z jej najoddanejších členov je aj ťažký profesionál - kapitán Wiesler, ktorý práci pre tajnú políciu obetuje celý svoj život a do každej „sledovačky“ sa pustí s neobyčajnou vervou. Rovnako je to aj v prípade dramatika Georga Dreymana (Sebastian Koch), ktorého sa potrebuje zbaviť slizký minister Hempf, keďže je až chorobne posadnutý jeho priateľkou a zároveň divadelnou múzou, Christou-Mariou (Martina Gedeck), a tak je daný jasný príkaz „niečo na neho nájsť“. Spočiatku sa Wiesler ujme tejto úlohy veľmi svedomito, no časom, keď z pozadia sleduje každodenný život tohto páru, začne si uvedomovať, že tam nie je pre to, aby bránil ideály kvôli ktorým vstúpil do Stasi, ale stáva sa len bábkou v rukách papalášov, ktorí takýmto spôsobom odstraňujú z cesty svojich konkurentov. Na základe tohto zistenia tak absolútne mení svoje hodnoty a tajne sa vzoprie svojim nadriadeným...V hlavnej úlohe kapitána Wieslera exceluje úžasný Ulrich Mühe, ktorého fyziognómia je mixom Kevina Spaceyho a Patricka Stewarta, a svojím dokonalým hereckým výkonom (určite podporeným aj osobnou skúsenosťou) sa týmto top hviezdam vyrovnáva. Bude ho naozaj veľká škoda...RIP (26.04.2009)

Dala bych i 6 *, kdyby to šlo. Mrazivá fascinující podívaná, po jejímž shlédnutí jsem nějakou dobu nebyla schopná nic dělat, natož se na něco soustředit. (27.09.2009)

Viděl jsem to asi až tak od půlky, takže bych správně neměl asi hodnotit, ale i přesto si mě ten film získal a velmi na mě zapůsobil tou atmosférou a hlavně příběhem, který ukazuje jednak socialismus, jaký skutečně byl, ale hlavně že i v něm se našli lidé, kteří , ač byli ovlivněni režimem, dokázali nezištně pomoci jiným i za cenu vlastní újmy. (04.10.2009)