Životy těch druhých

Pusobive - jen "pribeh o dobrem cloveku" je tedy ponekud prehnany... (01.02.2010)

"To je pro mě" (10.07.2010)

Tohle dílo patří k nejlepším německým filmovým počinům posledních let. Já jsem Wieslerově přerodu docela uvěřil. Vezměte si, že začal poměrně nevinně scénou ve výtahu s malým klukem. V ten okamžik bylo zřejmé, že ve Wieslerově hlavě je sváděn urputný boj mezi chladnou bezcitnou profesionální loajalitou k režimu na jedné straně a morálkou a evidentní touhou žít normální život na straně druhé. Některé momenty sice působily až orwellovsky, ale věřím, že socialismus v časech, kdy mu již značně teklo do bot, se snažil využívat těch nejodpornějších prostředků své nečisté hry k odvrácení hrozby jistého pádu. Pointa s odpuštěním formou věnování knihy HGW XX/7 je sice předvídatelná, i tak ale celkem dojemná. (19.02.2011)

Kdo nezažil, nepochopí.. (26.02.2011)

Nenápadný ale krásný film, částečně postavený na výkonu a neuvěřitelné sympatičnosti hlavního protagonisty v podání Ulricha Mühe, který bohužel krátce po natočení filmu zemřel. A poslední věta této "Symfonie o dobrém člověku" je jedním z nejkrásnějších zakončení, s jakým jsem se mohl ve filmovém průmyslu zatím setkat. (19.09.2011)

Niečo ako "Pouta ". Film ma má pobaviť / aspoň väčšinou to tak chcem / a tomuto sa to nepodarilo. (20.09.2011)

Moc pěkný a citlivě podaný snímek. A nešlo mi ani tak o očekávané schematické vyobrazení "těch dob", kdy východoněmecká tajná policie shromažďovala informace a bojovala tak proti morálním rozvracečům pokrokového stáního zřízení (tedy jako u nás). Vůbec mi nešlo o to uvěřit příběhu uvědomělého služebníka státní zvůle, který z určitých důvodů nalezl v sobě city a jakési "dobro", není třeba násilně ukazovat, že i mezi nimi se prý nacházeli oběti režimu a nešťastní lidé - je to přece smyšlené drama!! a velice smutné - tvrdíte, že ten přerod padoucha v Člověka je velmi těžce uvěřitelný - tak ať, ale jenom ta možnost zpodobněná v osudu kapitána Wieslera mi stačila k silnému emotivnímu zážitku - Nic není jen černé a bíle - ano bohužel - život by tak byl jistě snažší...........ale takto..... film navíc velmi citlivě naznačuje, že pádem opony to vše vlastně úplně neskončilo....není systému bez zla. (30.09.2012)

Dobře a poctivě sestavená dějová konstrukce a vztahová struktura hlavních postav (papaláš No.1 - papaláš No.2 - papaláš špicl - Dreyman a Dreymanova žena). Oceňuju i volbu látky samotné. Nicméně je zřejmé, že tvůrci museli bohužel myslet na to, aby byl film sledovatelný a přístupný mladším divákům, širokým masám i mimo někdejší DDR či východní blok a vůbec globalizované filmové internacionále.. Tedy fabula o proměně homunkuloidního dělníka moci v romantického hrdinu goethovského střihu je stejně autentická jako kamera Hagena Bogdanskiho, sršící barvami neonů a babího léta vprostřed Honeckerovy éry.. (02.05.2013)

Česká kinematografie by si zasloužila přesně takový film, respektive si nepamatuji, že by od trezorového Ucha něco podobného vzniklo. Téma, které se tvoří samo a máme určitě z čeho čerpat. (06.06.2013)

Kdyby Hitler vyhrál válku, mohla být naše kinematografie součástí té německé. Jen tak mimochodem. (08.10.2013)

Chyběla mi závěrečná konfrontace, nějaká gradace na závěr. (10.03.2014)

Jelikož mám k této době blízko, byl mi film opravdu MNOHOKRÁT doporučen. Začátek snímku, výslechem počínaje, sliboval, že se mi dostane opravdu výtečné a hlavně realistické (v rámci uměleckých možností) podívané. Částečně ano, ale přesto se objevilo dost aspektů, které u mě film s přibývajícími minutami srážely až nebezpečně blízko k průměrným třem hvězdám. Tím hlavním je přerod Wieslera. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale zrovna tyto dvě odposlouchávané (ne zrovna fascinující) osoby by podle mě nepřiměly změnit stranu ani nezkušené žabanty, natož ostříleného mazáka a jedno z es Stasi. Navíc ani není jasně vyobrazeno, na základě čeho mělo k tomuto obratu dojít, snad ne Sonate vom Guten Menschen? Některé scény jsou pak naprosto zbytečné a absolutně nevyužité (pád zdi). Také by asi bylo lepší zobrazovat letopočty, než každých pár minut - o 4 roky později, o další 2 roky později atd. Jak již bylo řečeno, mnohé postavy působí loutkovitě a jednoúčelově, rovněž je z filmu cítit, jak moc mu jde o sbírání cen. NICMÉNĚ se ve finále jedná o kvalitní snímek s jímavým koncem, byť trošku pohádkovým, který Životu těch druhých vysloužil mé čtyři hvězdy. 80% (15.06.2015)

Zatímco smyslem totalitního uspořádání je nová, přelomová tvorba, opírající se o vizi nápravy již vyžilého společenského systému a vycházející tak z konstruktivní dialektické reflexe po revoluci volajícího krizového stavu, v provozu nastalého uspořádání je privatizována politika nanovo a ideály revoluce jsou degradovány na zaklínací formulky, přičemž se prosazuje zdegenerovaná a z principu neuspokojivá záliba moci šikanovat ostatní. Jedovatá atmosféra zcela ovládá film. Podobné: Pouta (2009), Pianista (2002). (22.04.2016)

Jo, tenkrát ve východním bloku se dály věci...Byli jsme na tom vlastně všichni podobně, ale do NDR se jezdilo pro záclony, kakao a boty...Do Polska pro džíny...Do Maďarska pro jablkové mýdlo...Oni to ty svině komunistické, estebácké s lidma uměli...Byl to fialový hnus, ale mě vždy nejvíce vadila ta nesvoboda dělat si a říkat co chci a hlavně cestovat kam chci... Tyhle filmy je třeba pořád točit a neustále připomínat jaké to bylo... Jak je všeobecně známo, lidé velmi často a rádi zapomínají...Jen houšť a větší kapky...Za mě 90% (16.05.2019)

Film přesně popisuje praktiky východoněmeckého režimu a ukazuje jak tehdy vše "fungovalo". Film naprosto táhne herecký výkon Ulricha Mühe, který je dechberoucí. (17.08.2007)

Mraziva ukazka systemu, ktory si vytvara vlastnych nepriatelov aby mohol sam existovat. Karieristi bez chrbtovej kosti, zakomplexovani uboziaci a ludia zaslepeni 'vyssim principom', to su ti, ktori v dobe minulej vsetkym zariadovali ''spravny zivot'' podla pravitka. Kto nezazil, nemoze mat ani potuchy co museli nepohodlni zazivat v obdobi rozkvetu socialistikej vlasti - ja. Sam nie som zastanca terajsieho 'systemu slobody' ked sme vsetci slobodni az prilis a pritom suhlasne prikyvujeme na klamstva terajsej 'STACI alebo STB' ale tento film na donutit vazit si toho, ze zijem tu a teraz. Otrasny a pritom realny pribeh v hnusnej dobe, nezamenitelne dusna atmosfera a az na jednu prebudzajucu sa dusu ziadne zlutovanie s 'nepriatelmi vlasti' robia z tohoto filmu excelentnu zalezitost. Pribeh odohravajuci sa v NDR urcite nie je cudzi ani stovkam ludi v nasich koncinach a preto chcem vzdat hold vsetkym 'samovrahom'. Jedno z najvacsich prekvapeni v poslednej dobe. (25.09.2007)

Kdo chodí s moudrými, stane se moudrým. Kdo zůstává s hlupáky, tomu se povede zle. (06.12.2007)

5* pro HGW XX/7! (11.12.2007)

Ulrich Muhe rulez! To bych neverila, ze clovek s jedinym, dve hodiny naprosto konstantnim vyrazem ve tvari muze povedet tak moc. Ty oci...uplne mne to fascinovalo. Vyborni byli i ostatni herci, moc dobre napsanej scenar a dobre odvedena rezie. Gerd Wiesler pracuje pro STASI, zivi se sledovanim zivlu podeyrelych z ohrozovani socialismu. Ve svoji praci veri, nedela to jako spousta dalsich jenom protoze " tady jde o karieru...a nejen o tu jeho". Potom ho ale nasadi na sledovani spisovatele divadelnich her a jeho zeny-herecky a on zacne zjistovat, ze neco v jeho zivote nebylo az tak spravne. Zacne je chranit, i pres vyhruzky sveho nadrizeneho...pozna odkud hrozi vetsi nebezpeci a zacne bojovat po svem. Moc silnej konec...NIKDO KDO SLYSEL HRAT SONATU DOBREHO CLOVEKA, OPRAVDU SLYSEL, NEMUZE BYT SPATNY CLOVEK. (15.03.2008)

Pravý opak všech retro komedií, kterými někteří pohrdají a někteří je zbožňují. Upřímný příběh o praktikách Stasi, komunismu a boji proti němu. Když přehlédnete raketovou transformaci komisaře Wieslera a mírně podivnou smrt Christy, zbyde vám poměrně přesvědčivá ukázka toho,jak to dřív chodilo. I když jsem tuhle dobu nikdy nezažila, výslechy ve mě zanechaly podivný pocit a otázku, jak se tyhle věci mohou vědomě dít. Poslední pohled Wieslera podle mě vyplňuje všechna hluchá místa celého filmu a slzy se při něm hrnou do očí. Oscar zasloužený. Důležitý film. (07.04.2008)