Životy těch druhých

Pohled na práci východoněmecké tajné policie a na motivy sledování - papalášovi se zalíbí samička německého dramatika, z čehož logicky vyplyne, že tento spisovatel je vlastně nepřítelem lidově demokratického zřízení a že je třeba bedlivě monitorovat jeho aktivity. Jedna ze závěrečných scén je velmi emotivní, to když Georg Dreyman obejme svou družku a řekne "promiň" (že jsem tě vystavil takovému tlaku). NDR/DDR/GDR byla zvláštní země, na vlajce kružítko a v barech hrály tyto pecky => https://www.youtube.com/watch?v=nh-7sVdOQ0A (04.06.2019)

Co dodat? Najděte si čas na tento film a nechte si ho projít hlavou, máte šanci, aby i Váš život mohl být na konci pojmenován "Sonátou pro dobrého muže"! (28.02.2007)

Velmi působivý až mrazivý snímek vykreslující projevy lidskosti a zvrhlosti v uměleckých kruzích socialistického Německa. (01.10.2007)

S vědomím delší stopáže a tématu filmu jsem měl trošku obavy, abych se u filmu nenudil, i když byl jeho obsah lákavý. Už začátek ale tyto obavy rozptýlil. Přestože se film odehrává v Berlíně, stejný příběh by se klidně mohl stát i u nás a to činí tento zahraniční film v očích našince ještě lákavější. Pátou hvězdičku dávám za napínavý a pro mě i překvapivý konec. Pokud jste fanouškem filmů "z dob nedávno minulých", neměl by tenhle film ve vaší filmotéce rozhodně chybět. (04.09.2008)

Dala bych něco mezi čtyřmi a pěti, ale půlhvězdy tu bohužel nejsou. No zaokrouhlím to nahoru, zvlášť kvůli mně blízkému emotivnímu závěru (ano, zase jsem brečela v kině, smějte se mi). (30.10.2008)

Florian Henckel von Donnersmarck svojou prvotinou vytvoril jeden z najlepsich filmov nemeckej kinematografie. Temne, depresivne stvarnena drama o sledovani obyvatelstva vychodonemeckou vrchnostou. Akysi protipol optimisticky ladeneho Good Bye Lenin.Gerd Wiesler svojou spionazou a odposluchavanim dramatika Georga Dreymana spoznava a objavuje iny, pohodovejsi zivot nielen umeleckej brandze. Vela emocii vyobrazena v ojedinelom scenari a prekvapivo novatorsky genialnej rezii. Tento film si urcite zasluzi vyssie postavenie v top 200 rebricku. (04.12.2008)

Sledovanie dramatika v bývalom východnom Nemecku, ktorý chce západu vykričať pravdu o číslach sebevrahov ako obetí režimu. A na tom postavený pribeh kapitána Gerda Wieslera, ktorý sa rozhodol nebyť sebevrahom vlastného svedomia....Donnersmarck vytvoril také dielko, že som mu naozaj uverila. (18.01.2009)

Vynikající drama o nalezení lidskosti tam, kde jí bylo v komunistickém NDR pomálu. (09.03.2009)

Vynikající pohled do doby pronásledování obyčejných lidí. Hlavní hrnina je naprosto dokonalý a nemám problém mu vše uvěřit. Ostatní herecké obsazení také baz připomínek. A na co hlavně nesmím zapomenout je fantastická hudba, která provází celý film. Jediné co lze trochu vytknout, je poměrně pomalé tempo a lehce přetažená délka. (29.06.2010)

Vynikajúce! Nečakal som, že sa dá natočiť tak "krásny" film s tak ošemetnou témou. Hudba skvele dopĺňa dramatický dej. Bravo. Môžem jedine odporúčať. 95% (27.01.2011)

zdeněk tůma nepřesvědčil (06.02.2011)

Já se vůbec nedivím, že na IMDb je to 56. nejlepší film. Američanům musí být jasné, že takový film by oni nikdy natočit nedokázali. Protože něco takového nikdy nezažili (nepočítejme mccarthismus). Mít strach z vlastního státu, jeho vlády. Svých přátel, sousedů, kohokoliv. Protože jen málokterý jedinec byl natolik odolný, aby nepodlehl. Nepodlehl a při cestě za vlastním vysvobozením nestáhl do hlubin ostatní. Východní Německo rozhodně nebylo na vrcholu kvality života, ovšem ve špehování vlastních obyvatel rozhodně patřilo na špici. Agent Stasi s krycím jménem HGW XX/7 je workholik. Možná úplně pevně nevěří v učení soudruhů Marx s Engelsem, o to víc žije pro práci. Rodinu nemá, bydlí v hnusném paneláku, jezdí bakelitovým automobilem. A i on časem zapochybuje. K vlastním obětem si vytvoří vztah. Takový obrácený stockholmský syndrom. Samozřejmě, že to skončí tragicky. Není to přece žádná pohádka. Zároveň ale tato tragédie zachrání život někomu jinému. Velmi silná výpověď o nepříliš vzdálené minulosti. Která chytne a nepustí. Nemůžu říct, že bych snad Gerdu Wieslerovi po čas filmu začal fandit, to ne, spíše jsem doufal, že jeho proměna dojde dobrého konce. K čemuž ve své podstatě nakonec došlo. (23.07.2011)

Jelikož jsem si předem nic nezjišťoval, neměl jsem vůbec představu, čeho se mají "životy těch druhých" týkat. Bylo to dobře, nevím totiž, jestli bych měl zájem se koukat na další drama o socialismu, i když tentokrát v Německu. Každopádně mě velmi překvapil a rozhodně zajímal. Asi nejlepší německý film, který jsem kdy viděl. Rozhodně se na něj vyplatí podívat. (20.11.2011)

"Přejete si to dárkově zabalit?" "Ne, děkuji. To je pro mě." (24.01.2012)

Musí být frustrující žít v době, ve které má 5 let vlastního života menší cenu, než poděkování v knize. Donutilo mě to zamyslet se and tím, co bych v takové situaci dělal já. Každopádně mi byl sympatický překot přesvěčeného STBáka v zachránce lidských duší. Odehrál se pozvolna především v jeho hlavě a nepředcházela mu žádná konkrétní událost. Postupem času prostě zjistil, že by raději žil životy těch druhých.=90% (09.03.2012)

Sugestivní drama o lidech semletých soukolím Strany, podpořené výbornými hereckými výkony. (10.03.2012)

Hmm až mráz po chrbte mi ide keď vidím čo robili vtedy nechcem si ani predstaviť čo robia teraz... (04.02.2013)

Výborný námět. Scénář (ne geniální, ale hodně dobrý). Skvělé herecké výkony hlavních představitelů - co také jiného čekat od Müheho, Kocha a Gedeckové. A navíc se člověku nechce ani uvěřit, že jde o režijní debut. Výborný film, který se v domácí filmotéce neztratí. (13.04.2013)

Jen víc takových snímků, jenž dobře vystavěným příběhem připomínají hrůznost minulého režimu. Pokud některým uživatelům příliš "šustí papírem" , pak z mého pohledu bych možná malinko vytknula doslovnost, určenou pro nevědomého diváka. Ale co, nebudu si hrát na superznalce, mně to vůbec nevadilo; o to byl pak výsledek působivější. Mnozí zde taky dokolečka omílají nereálný přerod fízláka v "dobrého člověka", ale zrovna tohle mi přišlo díky režisérskému umu pana Donnersmarcka naprosto lidsky věrohodné. Třeba jsem optimista, ale proč by si průměrný, nikoli však hloupý, člověk nemohl uvědomit prázdnotu svého bytí (dokonale vystiženou panelákovým, sterilně zařízeným bytem) a nerozhodl se realizovat životem výjimečné, vnitřně bohaté osobnosti, jíž svými sluchátky leze až do postele? (01.05.2013)

Zajímavé téma, dobře natočené, navíc podpořené dobrými herci (uhrane zejména Ulrich Muhle jako pedantský kapitán), zrazuje podle mě občasná teatrálnost a popisnost některých dialogů... (17.01.2014)