Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Psychologická dráma zachytáva jeden deň na strednej škole, ktorý sa skončí tragicky. Je to deň výpovedí, osudov a životov postáv, ich neľahkého údelu a potrebe vysporiadať sa s každodennou pretvárkou, intrigami a zvolením si vhodnej masky začlenenia sa do spoločnosti. Kľúčové momenty sa odohrajú na tak diskrétnom, ako i zároveň najvykričanejšom mieste, akým sú bezpochyby toalety školy. (sochoking)

(více)

Recenze (97)

juta 

všechny recenze uživatele

Ohromně mě překvapilo, jak mě tenhle film dokázal zaujmout. Moc se mně líbilo prolínání dějových linií mezi postavami, jak nakonec všechno do sebe krásně zapadlo. Stejně zajimavě byl udělaný dokument z rozhovorů studentů, který ukázal až nakonec, z jakého důvodu byl vlastně natáčen. Do posledních chvil nevíte, kdo nakonec na tom záchodě skončí a myslím si, že to nikdo ani neuhádne. Extázoidní konec s dokonalou hudbou, super zážitek, super drama, navíc s mojí oblíbenkyní Teresou. :-) ()

Aluska88 

všechny recenze uživatele

Tak toto bylo hodně drsné. Snímek se viditelně inspiroval Slonem Guse Van Santa, a v jeho stylu nám poskládal mozaiky příběhů jednotlivých studentů, které se postupně prolínají a najevo vycházejí různé skutečnosti. Stylem zpracování se tedy podobá Slonovi. V otevřených zpovědích studentů a především v jejich charakterech jde však mnohem více na dřeň. Slon zaznamenal jeden den v životě několika studentů, který skončí tragédií, hlouběji se však jejich charaktery nezaobíral. Rysy jsou společné, ale v obsáhlosti osudů se silně liší. Skvělé výkony všech protagonistů, z nichž každý zastává jeden určitý "zaškatulkovaný" školní typ. Každý má však svá tajemství, trápení a vztahy, které nám jsou postupně odhalovány. Teresa Palmer je zde nehorázně podobná Kristen Stewart a i díky postavě, kterou ztvárnila, se mi její příběh často prolínal s rolí Kristen ve filmu Mluv. I tím nenápadně přirozeným herectvím mi přišly podobné. Především závěr je u Two Thirty 7 až děsivě realistický a drsný. Nedokázala jsem odtrhnout oči a přitom jsem chápala a cítila, co ta "postava" musí prožívat za příšerná muka. Slovy by se tato scéna dala shrnout takto "Pain, suffering, fall, destruction, blood, tears, help, fear." A úplně nakonec svoboda a klid. A zase si musím říkat: "Něco takového bychom my nikdy natočit nedokázali..." ()

Reklama

chezush 

všechny recenze uživatele

Popravdě řečeno, žádné velké emoce ve mně film nevyvolal. Na to je tam až příliš mnoho klišé. Od šikany, nepochopení, namachrovaných frajírků až po homusexualitu a znásilnění. Těch problémů je na jednu školu a na jeden den až příliš. Na nejdůležitější otázku ''Kdo?'', kterou jsem si kladla po celou dobu filmu, se mi taky nedostala příliš uspokojivá odpověď. Chápu, že každý má svou hranici někde jinde a každý své problémy řeší jinak.. ale tady se mi empatie vyhnula velkým obloukem. Plusem zůstává zajímavý styl, který se střídá s osobními zpovědi, díky kterým po stopadésáté zjišťujeme, že dospívání vůbec není lehké. Ale o tom už ví každý z nás. ()

whack 

všechny recenze uživatele

Zozačiatku to vyzerá ako úplne bežný film o stredoškolákoch, ale nie je to tak. Viem, je to moja slabosť, ale ten koniec mi privodil toľko myšlienok, že ma to na nejaký čas vyradilo z prevádzky. Tento svet patrí takým obyčajným, falošným, alebo povrchným ľuďom a podvraťákom, ktorí sú v podstate všetci takí istí, a tí skutoční, o ktorých treba stáť, sa v tej mase stratia, nezostane im nič. Mimochodom, je to natočené podľa skutočného príbehu. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Jeden den na typické (?) australské střední škole. Ač to na první pohled vypadá, že jde o další bezútěšný film o dysfunkčním školském systému, není tomu tak, tady je škola pouhá kulisa čistokrevnému dramatu o současných dospívajících. Musím uznat, že na problémy adolescentů je nahlíženo citlivě a asi i sofistikovaně, jen jsem se nemohl zbavit dojmu, že koncentrace nešťastných životních osudů byla na jednu školu a jeden den až příliš vysoká. Zajímavá je jistě forma - tvůrci skládají před divákem mozaiku z jednotlivých střípků kruhu života několika mladých hrdinů a je velmi pečlivě zdůrazněno, že každý střep má hned několik hran, skrze něž se nahlížená realita může jevit rozdílně. Navíc je tu rozděleno pásmo vypravěče a pásmo postav, prvé v pseudodokumentární černobílé formě stylizovaných interview, druhé pak v mírně časově posunutých kratších sekvencích. Naprosto mrazivá je závěrečná scéna, která pointuje rámcovou kompozici celého filmu - tvůrci velmi rafinovaně vedou diváka v průběhu děje k vědomému tipování, kdo může za dveřmi skončit, a může to být skutečně každý z hrdinů - o to víc je pak finále šokující a dává celému snímku nový, hlubší smysl... ()

Galerie (19)

Zajímavosti (8)

  • Na filmovom festivale v Cannes 2006 zožal film 17-minútové “standing ovation“. (Avathar)
  • V rámci natáčení se užilo několika různých filmových formátů, např. XD Cam - standard definition, Super 16mm film nebo HD Cam Cineata - high definition. (muskcz)

Reklama

Reklama