Harry Potter a Relikvie smrti - část 1

Komentář jsem, včetně hodnocení, po druhém shlédnutí změnil. Je sice pravda, že se film táhne jak chlupatá deka, ale pořád nás nádherně připravil na závěrečné ukončení velké epopeje, které jsem se od mládí zúčastnil nejen proto, že Harrymu, když nastoupil v Bradavicích, bylo stejně jako mně. Fakt, že poslední díl se rozdvojil mi je naprosto jasný, ale zlobit se za to u tvůrců nemůžu. Pořád mi ale ve filmu plno věcí chybělo a o to budu mít větší důvod se ke knize vracet. U jedničky mě spíš mrzelo, že většina filmu se nemluvila a nejhorší byl fakt ten porod v půlce filmu, kde se vlastně vůbec nic nedělo. Ale i to mělo svůj důvod. Nakonec mě ale zamrzelo, že jsem předposlední příběh Harryho Pottera tak sundal. Vždyť například bajka ke konci filmu je natočená naprosto nádherně a akce tu taky není vlastně vůbec špatná. A co je hlavní...na závěr nás to připravilo docela věrohodně a víceméně ukázalo to, co ukázat mělo. Sice to bude nejslabší díl, ale zatracovat bych ho neměl. (04.12.2010)

"Čáry, máry, fuchty, z černé mouky buchty" zažvatlal infantilně Hery Potrat máchaje svým kouzelným klackem jako nezletilá mažoretka, pro které je toto "veledílo" primárně určeno. A divíte se mu, když jej pronásleduje nepředstavitelné bubu zlo, které vypadá, jako by si pan Lugosi zašukal s Gapou? Zaplať Satan, že si paní Rohlíková už nahrabala dost a začíná nám konečně vrcholit! Ačkoliv jí dávám tak maximálně rok než zjistí, jaká to byla kravina, zakroutit krkem své zlaté huse a celá ta kalvárie začne nanovo cyklem "Hery Potrat returns and begins". Zatím snad zůstane chvíli zaneprázdněna tím, aby nám mohli po ústavech volně pobíhat retardi, kousat ošetřovatele a navzájem se mrzačit! Tak jako předchozí počiny, i tahle Relikvie Smrdí. Smrdí vynikajícím marketingem, klobouk dolů! A mě je špatně, když si vzpomenu, kolik je skvělých fantasy knih nejen pro děti, ze kterých se nešílí, protože jejich autor již v chudobě zesnul, nebo neošukal správného nakladatele. Co paní Rohlíkové tedy rozhodně nelze upřít je, že mistrně využila díru! A to i tu v trhu. Grafomanským výcucem bestoffů všemožné fantasy literatury se dokázala bez skrupulí nacpat přesně mezi Tvajlajt a Pokémony a svou plagiátorskou homopohádkou zprznit vkus tisícům našich dětí a dokonce i několika slaboduchým dospělým z mé topky. (30.11.2010)

Věřte mi, že zrovna já to říkám dost nerad, ale (filmový) Harry Potter nikdy nebyl nudnější... Vata, které je v těch knihách od čtvrtého dílu požehnaně, doposud filmovou podobu příliš nezatěžovala, a já doufal, že to tak zůstane až do konce. Bohužel, nápad rozdělit poslední díl na dvě části nakonec dovolil, aby se ta vycpávková hmota z HP románů vedrala i na stříbrné plátno. A to je docela škoda. (14.05.2011)

It's beyond my wildest expectation Nemůžu si pomoci, ale Harry Potter 7 a půl JE zbytečný film. David Yates se drží zaběhlého schématu – akce na začátku, výplň a akce na konci. Ale zatímco ve Fénixově řádu a Princi dvojí krve se měl, o co opřít v Relikviích smrti prakticky nic takového není. A přitom by stačil alespoň jeden nebo dva nevinné flashbacky do Bradavic, aby rozbily jinak nijaké čekání na Godota (animovanou sekvenci o relikviích smrti). Samozřejmě, že je zde několik scén, které vyčnívají nad zbytkem filmu - úvod ždímá emoce a triky, co to jen jde. Jenže jakmile Yates následně opouští Ministerstvo Kouzel (Ministerstvo švihlých grimas) ztrácí se v lesích, polích a skalách, kde mu ani Nick Cave nehází záchranná lana. Kouzlo je fuč. Dramatičnost a vypjatost se vypařila a zbyl tu zvláštní opar a (polo)vyprázdněné obrazy. Harry Potter 7 pomalu začíná opisovat kruh a jako Uroboros se zakusuje do svého ocasu, rekapituluje a operuje s povědomými rekvizitami, hraje na city (nostalgie je mocná zbraň) – dospělejší reunion pro vytrvalého (během let dospívajícího) diváka/běžce na dlouhou trať. Jenže stačí něco tak pošetilého, jako ta nejnevkusnější erotická fotoshop scéna, aby divák zapomněl na úvodní nadšení. Takže za mě opatrnější 3* s příslibem, že na podruhé to třeba bude lepší. Skutečně tiše závidím všem přítomný spokojeným! Hey, little train! Wait for me! I once was blind but now. I see Have you left a seat for me? (22.11.2010)

Tento díl Harryho Pottera obsahuje určité podobnosti s Pánem prstenů. Máme tu viteály, které zatemňují mysl svému nositeli a uvrhají ho do temnoty. Tak jako Prsten moci, který nese Frodo. Máme tu jeden nesmírně cenný kouzelný meč, který má moc viteál zničit. Stejně tak, jako Narsil, meč, kterým Isildur uťal Sauronovi ruku. Nebo jako meč, který vyrobili Elfové a jehož ostří zbělá, když jsou nablízku Skřeti. A také tu máme skřítka Kráturu, jehož charakterové i vzhledové vlastnosti jsou téměř totožné s Glumem. Oba jsou značně schizofrenní, mluví o sobě ve třetí osobě, rádi si mumlají pro sebe a člověk nemůže vědět, kdy je podrazí. A stejně jako v Pánovi prstenů, kdy Gandalf padl do stínů a Společenstvo se rozpadlo, zde už Harrymu profesor Brumbál nepomůže. Na útěku před Smrtijedy se Harry, Hermiona a Ron oddělí od svých věrných přátel a musí se spoléhat už jen sami na sebe. Teď už je nikdo chránit nebude. Stejně jako v Princi dvojí krve si i tento následující díl udržuje značně ponurou atmosféru a pomalu se zde již začíná schylovat k velkolepé finální "Battle of Hogwarts." (06.04.2013)