Gran Torino

Přemýšlím, jak zhodnotit, či doporučit tenhle mistrovský kousek a přitom jenom nevychvalovat režii, herectví, hudbu .... Nabízím přirovnání - vydáte se do míst, kde je vysoký předpoklad výskytu krásných žen, ale to co uvidíte vám vyrazí dech - láska na první pohled, láska se vším všudy ... zamiloval jsem se do tohohle filmu .... stačí ? :) (22.01.2009)

No, vlastně jsem do toho šel s tím, že mi film nespíš nesedne úplně ve všem, ale je fakt, že kromě konce, který bych zkrátil (pohled na Waltovu hvězdu a konec), filmu nemám téměř co vytknout. Osobně jsem měl trochu strach z amerického patriotismu, který nesnáším, ale tenhle film mi ho vyjevil v přijatelné a vlastně docela pochopitelné (nechci psát přímo oprávněné) formě. Snímek nasadil obrovsky rychlé tempo (Waltovy ironické a jízlivé poznámky jsem fakt žral :-)), které sice postupně zpomalovalo, ale vlastně to bylo dáno tím, že film začal hrát na vážnější notu. Clintův herecký koncert, to každopádně, ale rozhodně nesmím opomenout jeho režii; naprosto jasně jsem pocítil, co chtěl tímto filmem říci a ať už to mi to je, nebo není zcela po chuti, udělal to dost zajímavou a neotřelou formou. Dávám silné 4* a určitě doporučuju. (11.04.2009)

Další nespěchající výlet k neduhům stáří a touhám mládí a po Million Dollar Baby i další ukázka Eastwoodova mistrovství. Získat u zdánlivě jasné dějové linie několik výtečných popření klišé a přitom se ukázat jako frajer roku, to už si Clint zase jednou převrací kinematografii podle sebe. 90% a nezastavitelný dojezd po nich. (03.03.2009)

Clint Eastwood se asi zbláznil, když natočil tenhle film, protože ne nadarmo se řiká, že když mistr nakreslí dokonalé dílo, tak se z něj většinou zblázní. Gran Torino je totiž pro mě minimálně nejlepší film roku, když nebudu počítat fakt, že Temný rytíř je ještě něco extra navíc. Jen mě na něm mrzí to, že se nedostal ani do nominací na Oskara, protože Clint by si to určitě zasloužil. Krom toho si umí vybrat i role pro sebe a i když o sobě tvrdil, že už hrát nebude, nakonec ho políbala sama múza, nebo spíš agent sehnal scénář tak zajímavý, s hlavní rolí tak originální, že jemu se tak zalíbila, že mu to nedalo a pustil se směle do práce. Na jeho roli je totiž nádherně vidět, jak se mění od chmurného dědka, přes oblíbeného staříka a já jsem si ho musel prostě zamilovat, protože tak hezky se mi dlouho nekoukalo na film. Walt Kowalski je člověk, kterého bych chtěl mít za souseda i já. Clint z něj dal hodně ze sebe a zahrál ho tak výborně, že jsem si ho v jednom kuse užíval. Hlavně se mi na filmu líbí to, že na něm není ani kousek stereotipu, nebo něčeho, u čeho bych byl schopný tvrdit, že už jsem to někdy viděl, a co je na něm uplně nejlepší, tak hlavně fakt, že divák vlastně až do samotného závěru neví, co se stane, ačkoliv ví, o co pude. To je na tomhle filmu uplně nejlepší, protože neznám film, který by mě nechal takhle dlouho napínat až do samotného konce, většinou už ke konci vím, že to dopadne špatně, jak je v poslední dobou v Hollywoodu ve zvyku, dříve to zase furt končilo dobře, takže ty stereotypy tam byly a víceméně pořád jsou, jen tenhle film je velkou, ale opravdu hodně velkou vyjímkou. Je na něm skvostné opravdu všecko, a když už nebudete vědět, co mu na něm chválit víc, tak nezapomeňte na to Gran Torino ze sedmdesátého druhého protože to je amerika, kterou bych bral doma i já, a že ameriky zrovna dvakrát nemusím, tohle by mi vůbec nevadilo. Gran Torino je prostě jako dar z nebes, který přináší do pojmu film nové zakončení, a divácky se posouvá o další krok kupředu a přičtu do toho režisérské umění Clinta Eastwooda a je okamžitě o jeden z nejlepších filmů co jsem kdy viděl, zaděláno. (20.01.2009)

Staronový Clint se s ničím nepáře a zde to platí dvojnásob. Drsné hlášky, sarkastický humor, zbraně, gang(y), rasizmus, dva domy, jeden starší labrador (ten náš je hezčí, zato divoký jako Walt Kowalski) a nakonec jedno Gran Torino z roku 1972. Toto oldschool drama o válečném veteránovi s pošramocenou duší, který zprvu odmítá asijské spolubydlící a nazývá je často označením "gooks", které se používalo americkými vojáky za války, po Changeling opět dokazuje, jakým je Clint kvalitním hercem a stále lepším režisérem. Jeho nevraživost ke všemu živému kolem něj je podána vtipnou formou a tak sice Clint prská na všechny strany, ale divák se spíše dobře pobaví a zároveň film nenudí. Změna je život, Walt se ale postupně mění a film si v sobě nese podtext, který nám říká pomož druhým a dojdeš tak k vykoupení. Postupně přituhuje a Walt, který má již mír v duši se musí rozhodnout, jak naložit se svým životem. Film je ze začátku konverzační přestřelkou vtípků a narážek, ale nakonec se z něj vyklube drsné drama, které je precizně natočené, skvěle zahrané a jako bonus si Clint i zazpíval. Poctivý kus odvedené práce a na starého pardála je to úchvatný výkon. (9/10) (01.01.2009)