Mandragora

„Kluci, zvedněte svoje prdele a běžte se osprchovat do koupelny. Máte tam ručníky a mýdlo. A ne abyste použili moje parfémy na ty vaše smradlavé kokoty!“ Klasická cesta nahoru. Prvotní odpor odezní při vidině „snadno“ vydělaných prachů. Ovšem opustit tenhle bludný svět pouličního života nebude lehké. Marek pláchnul z Přerova do Prahy, v anonymitě velkoměsta sledujeme jeho příběh ze života mladých prostitutů. Celovečerní debutant Wiktor Grodecki už pár dokumentů o dětské prostituci v Praze natočil, nechal se inspirovat pohledem několika kluků, kteří prostě vzali do ruky tužku a napsali své příběhy. Právě neherci tu mají prezentovat naivitu, nevinnost, nezkušenost… v 90. letech muselo jít o „důležitý“ film, protože drogy, protože AIDS, protože zblbnutí rychlým zbohatnutím. O dvě a půl dekády později, no, ocením hlavně tu atmosféru 90. let. (28.05.2023)

Tento snímek se mi svým silným sdělením a nahlédnutím do velmi temného světa pražského porno průmyslu zaryl tak silně pod kůži, že jsem dovedl kroutit hlavou nad toporným herectvím a celkovým béčkovým kabátem asi do okamžiku, než v úvodních minutách znesvětil zadek hlavního hrdiny během jeho spánku první zákazník. Od té doby jsem byl světem, který mi představil tento snímek zcela konsternován a užasle jsem sledoval, kterak každá další minuta žene hlavního hrdinu do propasti, ze které zcela jistě nemůže existovat návratu. Zcela nerozumím tomu zdejšímu plakání nad špatným scénářem či hudbou. Jakmile jsem se naladil na notu snímku, tak mi obě tyto věci přišly velmi dobré. Snad jen s těmi hereckými výkony to hodně oscilovalo, byla to kombinace výkonů luxusních (Kostas Zerdaloglu, David Švec, ten jejich smažka kámoš, kterého zaručeně vytáhli z branže, protože takhle věrohodně to zkrátka nikdo zahrát nemohl) s výkony otřesnými, mezi které si bohužel troufnu zařadit třeba hned hlavního hrdinu. V tomhle případě nad tím ovšem musím přimhouřit oči, neboť jsem byl přes 2 hodiny zcela pohlcen tím temným a depresivním světem, který se povedlo tvůrcům vybudovat  tou nesmírně tísnivou atmosférou. [95 %] (16.05.2021)

Polský líc Magnuska, Grodecki, svůj film myslel také nepochybně dobře a pokusil se poukázat na téma, kterému se ostatní vyhýbají. Oba spojuje touha natočit burcující film a neschopnost faktické realizace něčeho takového umocněná amatérismem olbřímých rozměrů. Oba se pokouší o devatero filmových řemesel a oba nejméně kazí scenáristiku. Grodecki se nesnažil ve svém filmu hrát, což bych mu přičetla ke cti. Na druhou stranu však dlužno dodat, že ani v běžně rozlehlém lese není tolik dřeva, jako se vyskytlo v Mandragoře. Takže o jednoho toporně deklamujícího maníka víc, nebo míň, to už výsledný dojem neovlivní. Musím tedy uznat, že ty prostoduché dialogy by zřejmě procítěně neodříkal ani špičkový herec, ten by ale určitě stejně nejpozději po prvním natáčecím dni s hrůzou utekl. Od sledování tohoto veledíla jsem měla chuť utéci i já. Moje vytrvalost byla odměněna hnedle dvakrát. Vynikající komickou sekvencí, která začíná komíháním kamery, protože i Grodeckimu bylo jasné, že Čáslavka omámenost prostě nezahraje, pokračuje plačtivým vzýváním Davida a končí veselou taškařicí ve sprše. Odměnou největší pro mne ovšem byly závěrečné titulky. Dokoukala jsem tento ryze amatérský snímek a teď budu žasnout nad tím, že do něj někdo dal peníze a nepožadoval je okamžitě zpět poté, co zhlédl finální sestřih. Grodecki má docela štěstí, že ani jeden z producentů není prudší letory, protože mu taky mohli rozbít hubu. (08.07.2023)

Kolik je ti? - Patnáct. - A co děláš? - Co si zaplatíš... Brutální výlet do devadesátek za pány ze dna jezera, k trochu jinému hotelu, než před kterým tenkrát šlapali Keanu s Riverem v Mém soukromém Idahu. Tenhle krutý film mě kdysi dost vyděsil - a to i přes řadu temně komických momentů, třeba kolem toho, jak se v Krysím doupěti mezi gulášovkou a bičíky točí kovbojky... (14.02.2018)

Snímek je mistrně natočen - kamera, hudba, scénář... Co bych mírně vytkl jsou herecké projevy a občasné dialogy... Toto kritérium sice nerad přehlížím a asi by v některých případech normálně znamenalo hvězdičku dolů. Ať se jedná o nezávislý, či "závislý" film, ale musím uznat, že zde je natolik vyváženo výrazovými prostředky a za to, že se to autorům skutečně povedlo realizovat, i přes to že podobná tvorba bohužel nemá u nás "na růžích ustláno" dávám plný počet... Přesněji bych to viděl tak na 90% (film vidím v podobné rovině jako např. Anděl Exit). (01.10.2009)