Zombieland

Lidi jsou čím dál větší hovada a svět se kvůli porušování pravidel řítí do řádných sraček... tohle film odráží, ale vůbec nijak neřeší. Naopak tento fakt bere jako vhodnou záminku k rozpoutání divoké, stoprocentně bezohledné zábavy. Sympatické. Jedinou stabilní hodnotou sice nadále zůstává rodina, ale v tomto případě rodina poněkud umělá a stmelená litry krve a kopci tělesných orgánů. Bezplatný (thx POMO) večer v Zombielandu byl srovnatelně příjemný i přínosný jako den v nejmodernějším zábavním parku. Ničím víc film být nechce, na nic víc si nehraje. Vy-víte-která scéna s BM se pak nachází mimo jakákoliv hodnotící měřítka - so fucking unbelievable! Kéž by šlo o pilotní díl televizního seriálu. Apendix: Abigail Breslin (ta málo pěkná dívenka z Little Miss Sunshine) rychle dospívá v mnohostrannou herečku. 80% Zajímavé komentáře: genetique, 2-Xtreme, JFL (01.12.2009)

Skvělá zábava s nadhledem. Ať se dívám, jak chci, Zombieland mě příjemně potěšil a představil Rubena Fleischera jako příjemného hračičku, co umí najít správný poměr akce, krve a netrapného humoru. Samozřejmě tomu hodně pomohl Woody Harrelson a další (Jesse mi přijde jako náhrada za Antona Yelchina vizuálně a Emmě Stone to moc sluší), včetně Billa Murrayeho... jeho účast je totiž naprosto skvělá a překvapivě decentní a současně nechutně zábavná. Velmi mě potěšilo efektní použití (i úvodních) titulků s pravidly v obraze a celkový post-apo nádech s dostatkem humoru. Doufám, že se na podobnou jízdu brzy zase vydám...a znovu bude stopáž přesně akorát:) (15.03.2010)

Převrat v žánru ani bezprecedentní zábava se nekoná. Sled více či průměrně zábavných epizod, jako bonus Bill Murray a Woody Harrelson. Soumrak mrtvých byl lepší komedie, Úsvit mrtvých lepší střelnice. Přitom postavy jsou celkem sympatický (i když těch všechnomožnýfóbickejch vápenek od kompu už bylo trochu moc - ovšem je to zjevně cílová skupina, zabij si svou zombie a získáš kočku co o tebe jinak nezavadí), začátek je dobře rozjetej (pravidlo o dobrý kondici rulez - dvě kolečka kolem parkoviště) a pár dobrejch nápadů se rozhodně najde. Jenže místy ty pokusy o co nejvtipnější zabití zombíka sklouzávají trochu k samoúčelnosti a v dlouhejch pasážích se prakticky nic neděje - resp. je to až moc na pohodu. Jako taková jednohubková oddychovka film funguje dobře, ale nic víc (na druhou stranu ani nic míň). (01.12.2009)

(Don't Fear) The Reaper, děcka. Bohužel jsem se trefil, když jsem po dokonalých úvodních titulcích posmutněle konstatoval, že nic lepšího už následovat nemůže. Zombieland je totiž filmem kde největší klad je současně i největším záporem. Woody Harrelson je sice nesporně výtečný a celé to táhne, ale ta role si i přesto žádala někoho s kultovním statusem poctivě vydobytým v nesčetných béčkách. Ano, někdo formátu Bruce Campbella by byl vhodnější. A tak je to v Zombielandu se vším. Co tu najdete je dobré a zábavné, ale zároveň z toho čiší o kolik to mohlo být lepší a dotaženější... PS: Za odkaz na Vysvobození velké díky. (30.11.2009)

Jaké tři hodnoty jsou pro každého zdravého a úspěšného muže v životě nejdůležitější? Je to kamarádství, ženy a práce; či, chceme-li jít k podstatě věci, homosexuální, heterosexuální a asexuální láska k věcem a lidem kolem nás. Hlavní hrdina Zombielandu, ostýchavý geek, ani jedno z trojího nemá, nicméně postupně vše nabývá: kamaráda nalezne ve Woody Harrelsonovi, ženu v Emmě Stone a práci v zabíjení zombíků. Zombieland zcela jistě není typickým hororem, žánrem, který zpravidla odráží noční můry v dobách hospodářských a společenských krizí (kapitalisté jako upíři z Drákuly vysávající dělníky za Velké hospodářské krize, nebo zmutované monstrum Godzilla zrozené z hirošimských traumat), nýbrž do sebe zapouzdřeným a z důvodu geekova pobývání ve virtuálním prostoru s realitou rozkmotřeným filmem, vykreslujícím iniciační fázi puberťáka na přechodu k dospělosti, tj. psychologický vývoj postavy, která se z outsidera stává insiderem. Zombieland, ona bezútěšná provizorní krajina, není pro hlavní postavu noční můrou, ale splněným snem, který si osobně vyprojektoval, včetně „desatera“ pro NE-přežití ostatních, a který přes ichformu kontroluje: disneylandem, ve kterém se přemisťuje mezi různými druhy umělých atrakcí, potká komiksového hrdinu a sám přebírá vlastnosti kreslených postaviček. Závěrečná sekvence v zábavným parku je pak takzvanou „mise en abyme“, kdy určitá minimální část díla zobrazuje a odráží jeho celek. Zombieland představuje extrémně nevybíravou podobu vzdoru mládeže vůči dospělým a světu vůbec: perverzní fantasii, v níž jsou svévolně jednající autority svrženy a suverénem se stává každý jednotlivec sám pro sebe, jak s tím např. počítá Kantova etika, díky čemuž nemusí mladík soupeřit o dívku a kamarády s ostatními, protože jsou k jeho radosti všichni mrtví, počítaje v to i ostrahu kvelbu. (-spoiler-) Žánrový předěl mezi komedií a hororem opisuje geekův osobní předěl mezi simulací a životem; vypořádání se s fobiemi mezi sebou však oba vztahy prohazuje: konečně je život krásný a smysluplný a nedávné geekovské vegetování snad nadobro zmizelým hororem. (06.11.2009)