Manéž Bolka Polívky

Prostredníctvom tohto titulu som sa prvý krát zoznámil so svojráznym komikom Bolkom Polívkom. Bolo to koncom osemdesiatých rokov minulého storočia, mal som asi tak dvanásť rokov a moc som tomu ani nerozumel. No už vtedy som si uvedomil, že Bolek je originálny týpek, ktorý vyčnieva z davu, a to nie len kvôli svojej vysokej postave. Dodnes mám na "Manéž Bolka Polívku" príjemné, trocha nostalgické, spomienky a rád si občas niektoré časti pozriem na YouTube. Bolek bol mladý, vtipný a hodne ostrý. **** (01.08.2019)

Specifický humor Bolka Polívky v těžce kolísavé kvalitě. Některé "Manéže" jsem prochechtala od začátku do konce, ale postupem času se obvyklejšími stávaly průměrné a leckdy nezábavné až trapné kousky s nezajímavými hosty. Čtvrtá hvězdička je spíše z nostalgie, či snad jako uznání Bolkovi, který do zatuchajících vod české komedie přinesl novou mízu. 70% (02.07.2010)

Pijící abstinent, bavič, herec a klaun - Bolek Polívka. Manéž je už dávno klasikou. Který jiný zábavný pořad se u nás vysílá už více než dvacet let (i když teď už ne s takovým počtem dílů na rok) než tento Bolkův klenot? Stále zábavné, nadčasové, se skvělou znělkou a hlavně Polívkovým inteligentním humorem, který snad nikdy nezestárne. Já osobně už bych jak Polívku, tak Manéž, řadil po bok těch největších velikánů českého resp. československého humoru a zábavy. Tento pořad se mi nikdy neokouká a stále má co nabídnout. (04.04.2016)

Zábavná, do jisté míry i zajímavá a Vcelku inteligentní exhibice Bolka Polívky, která možná neměla vždy vyrovnanou kvalitu a úroveň, ale nikdy nebyla vyloženým zklamáním. Polívka zde dokazuje, že je jak dobrý herec, tak talk-show moderátor a na jeho skromné vystoupení jsem se, jako malý docela těšil. Kdovíproč mě to později omrzelo... 7/10 (05.06.2009)

Ať se to komu líbí nebo ne, Bolek Polívka je původní rázovitý fenomén našeho klaunství a konferenciérství, naštěstí ne polistopadově pokleslého bavičství ani moderátorství. K úrovni i způsobu jeho vystupování mohou vznikat ty či ony výhrady, což je normální. Ale i tak mimo pochybnost zůstává hloubka, původnost a přínosnost Polívkovy osobnosti a nakonec i generace, navazující na odkaz malých divadelních forem padesátých a šedesátých let, jež samy jsou potomkem a rozvíjitelem první generace moderního českého kabaretu a tzv. malé divadelní formy. Tohle všechno se podařilo Polívkovi do jeho již nadčasového pořadu spontánně - a tvořivě - vložit a velmi často tuto samu o sobě víc než náročnou a tvořivou šablonu navíc obohacovat o nové a nové gagy "uvnitř" jednotlivých pořadů. Proslulost někdejších obdobných relací Horníčkových (HOVORY H), Werichových (zejména z r. 1968), NÁVŠTĚVNÍCH DNŮ DIVADLA SEMAFOR z přelomu šedesátých a sedmdesátých let zklasičtělé dvojice Grosmann-Šimek i podobných pořadů slovenského dua Lasica-Satinský naznačují, o jak cenný vklad do dějin české televizní zábavy se jedná. Vklad původní, hluboký, s nenapodobitelným a zřejmě i neopakovatelným brněnskomoravským akcentem někdejších Provázků. Uvědomíme-li si tento klasický "vrcholový" kontext, snáze Polívkovi i jeho hostům odpustíme občasné poklesky a nedodělky. Vždyť chybovat je lidské. (28.07.2009)