Great Expectations
Veľké nádeje
Režie:
Joseph HardyKamera:
Freddie YoungHudba:
Maurice JarreHrají:
Michael York, Sarah Miles, James Mason, Margaret Leighton, Robert Morley, Anthony Quayle, Joss Ackland, Peter Bull, Dudley Sutton, Ben Cross, Rachel Roberts (více)Obsahy(2)
Filip Pirrip je malý chlapec a po smrti svých rodičů se stává sirotkem. Ujala se ho tedy jeho sestra, které pomáhá s výchovou její manžel. Filip se jednoho dne vydává na hřbitov, kde se setká s trestancem Magwitchem, kterému proti své vůli pomůže. Za několik málo dní se Filip zamiluje do Estelly, ale dívka ho odmítá. (duklak2)
Recenze (17)
Když se chudý chlapec Pip (Simon Gipps-Kent) zamiluje do Estelly (Sarah Miles),adoptivní dcery staré podivínky Miss Havisham (Margaret Leighton), jeho vyhlídky nejsou příliš šťastné. Pak se ho ale ujme tajuplný dobrodinec a pomůže Pipovi vyrůst v mladého gentlemana (Michael York). Ale zatímco Pip zůstal stále stejným, Estella ho nemá příliš v lásce.. Perfektní, atmosfericky dokonalé zpracování skvělé Dickensovy předlohy. ()
Sentiment, do kterého Dickens odívá svá hlavní, podstatou svého pohledu kritická díla, není jen daní vyznívajícímu romantismu, ale i základním zorným úhlem jeho života. Bída a hrůza ve společnosti, která, jsouc dílnou světa, reprezentovala nejvyšší životní úroveň světa té doby, je děsivá. Nežijeme ve středověku, nedotýkáme se gilotiny ani nám nehrozí tortura či hranice nebo "pouhá" španělská palečnice. Přesto na stříbrném plátně prožíváme příběh skutečné hrůzy, viditelného mrzačení charakterů i osobností, tlaku, jemuž je tak těžko se ubránit. Rozlehlá katedrála spisovatelova díla je s úspěchem převedena do tvárné, osobité, pomyslný duch díla výstižně zrcadlící a dotvářející podoby, v níž jsou všechny základní výrobní složky VYHLÍDEK harmonizovány k vynikajícímu, propracovanému výstupu. Skutečnost, že dílo končí vlastně happy endem, není na závadu; proč by stále v lidském životě měly nad slušností vítězit nízkost, malichernost či přímo zločinná zavilost. Prohry jsou skutečně v našem bytí vzácnějším hostem, než jsme s to si vůbec představit; oproti výhrám nestojí ony, ale šeď, nuda, stereotyp, vyprahnutí původních ideálů, s nimiž jsme kdysi přes mezistupně kolébek, kočárků, sáněk, zprvu dětských a pak stále dospělejších her a aktivit vstupovali do života, děsí neporovnatelně víc. Z VYHLÍDEK si odnášíme však mnohem víc než právě strach a obavy: krásu a povzbuzení do našich všednodenních životů. Démantů skutečného citu a opravdu lidského povzbuzení nikdy není dost. ()
Sice je Michael York načesanej Ken, ale jiné výtky opravdu nemám :) Nádherná verze. ()
Jemináčku, to byl pestrý a romantikou prodchnutý příběh, také bych si přál být namouvěru tím malým klukem, který měl tolik štěstí. Vlastně kdo jiný uměl ve svých dílech tak nádherně uchovat krásnou esenci romantiky a vykreslit anglický dobový kolorit než Charles Dickens. Přestože jeho filmové přepisy mají téměř vždycky tu předvídavou nevinnost dětské duše a jak ke štěstí dojít, ale co naplat, mohu posmutněle povzdechnout, "škoda, že je to jen vymyšlený příběh". Závěrem snad mohu dodat, že vždy zůstalo pouze jen u toho přání, že by se i moje či někoho známého skutečnost mohla stát někdy podobnou tomuto příběhu. Ale pohádky jsou přeci hezký, nebo ne? ()
Ano ta Yorkova trvalá byla děsná, ale holt se to točilo v letech, kdy trvalé s pěšinkou byly in... Jinak bez výhrady, Dickens jak má být. Snímek jsem viděl už podruhé a zaujalo mne jak moc do detailu mi z dětsví utkvěl v hlavě ten svatební stůl Miss Havisham. A možná jsem byl i trochu zamilován do slečny Estelly. Na TV film super zpracování !!! * * * * ()
Pěkný Dickens se vší jeho romantickou atmosférou a šíří vyprávěného příběhu. S pátou hvězdou otálím, protože mne přece jen tak s sebou nestrhly emoce, jako to dokázal sám Dickens v románu. ()
Body za Yorka, Simon Gipps-Kenta jehož tvůrci vybrali jako mladou verzi Yorka a je mu fakt moc podobný, Masona který měl blbou roli, a strýčka zahraného Robertem Morleym. A za všechny, kteří v tomto filmu během třiceti let nezestárli víc než o pár šedin na skráních. Nechápu, proč tvůrci vybrali do role osudové ženy Sarah Miles, která tu není ani sexy, ani hezká (což je pro mě po Sluhovi docela překvapení, tam byla hot až až). Dickensovina řádně natahovaná, že by umořila vola. Původní dabing ČST Praha 1987 vyšel i na DVD, tak jsem si ho rád koupil. ()
13. 2. 2010 - 40% ()
Viděla jsem ještě v téměř dětském věku a dojem zůstává mnohem silnější než u chladné, "umělohmotné" verze z roku 2012. Anotaci na novější zpracování jsem uvedla již dříve. ()
Nádherný romantický film pro "fajnšmekry", kteří četli (ale i kdyby nečetli) světový román Charlese Dickense z r.1861. Uvidíte zde mladého Michaela Yorka a tehdejší velkou hvězdu britského filmu Jamese Masona. Myslím, že i výkon Margaret Leightonové stojí za zmínku o velkém hereckém mistrovství. Režisér Joseph Hardy (mimochodem chybí na zdejší upoutávce) k filmu, to zvládl na 5*. P.S. na mou přípomínku byl režisér na upoutávce doplněn. Děkuji. ()
V podstatě není co komentovat. Film je po všech stránkách skvělý. Propracovaný. Herecké výkony na velmi dobré úrovni ... no prostě nevím, co bych vytknul. Díky perfektnímu původnímu dabingu je radost dívat se i na českou verzi. Kdysi velmi dávno jsem zkoušel číst i stejnojmenný román, ale dopracoval jsem se jen po odchod Pipa do Londýna. Takže teprve nyní jsem se dozvěděl, jak příběh vlastně dopadne. (Úterý 13.04.2010) ()
Sirotek Pip se neustále střetával s nespravedlností. Jeho srdce toužilo po něčem lepším. Jednoho dne byl přivezen do domu podivínské slečny Havishamové. Opravdu byla hodně podivínská. Vypadala jako strašidlo. Zjevit se takhle předemnou tak si budu myslet, že si pro mě přišla samotná zubatá. Pip byl uchvácen její schovankou, krásnou a nepřístupnou Estellou. Ta si na věky ukradla jeho srdce, i když ho neustále odmítala. Charles Dickens si rád pohrával s osudem lidí. Nechával je procházet různými zkouškami a utrpeními. Románové zpracování mělo mít původně jiný konec. Pip se měl po několika letech vrátit do kovárny, kde vyrůstal a žít u svých přátel Joea a Biddy jako osamělý člověk. Na přímluvu spisovatele Bulwera se nakonec Dickens rozhodl pro šťastný konec. Film také končí šťastně. Pip a Estella se setkají ve starém a zpustlém domě slečny Havishamové. Povídají si a nakonec spolu ruku v ruce odcházejí. I s ní si osud pohrál nehezkým způsobem. ()
Charles Dickens se nikdy nestal a zřejmě už ani nestane mým oblíbeným spisovatelem. To, co může fungovat v jeho obsáhlých realistických eposech, nefunguje na plátně, protože v takto zkrácené formě se osudy jedinců zdají nevěrohodné. Snad to ani není chyba režiséra Hardyho ,ale spíš příliš veliké zkratky a nemožnosti převodu látky v takovéto formě. Jednotlivé postavy pak spíše působí jako figury šachové partie, se kterými hýbe tu více, tu méně zručný hráč. A to je škoda, jak pro Hardyho, tak i pro Dickense... ()
ocenenia : MFF Moskva 1975 - Nominácia na 1. cenu ()
Tak konečně jsem se dočkal toho, co mi chybělo v Pýše a Předsudku a Janě Eyrové (2011) - správná britská byrokracie a krapet veselejší nádech. Ale profláklá britská mlha se opět zjevila, jinak by se také nemohlo jednat o britské drama. Bylo to galantní, naplňující a hlavně, se skvělým M. Yorkem. 80% ()
Už viem, čo mi na tomto filme vadilo najviac: postava Estelly - jednak spôsobom, akým bola vykreslená a tiež jej obsadením. Tvorcovia mohli urobiť v jej prípade aspoň to, čo v prípade Pipa - obsadiť ju v mladom veku mladou herečkou. A musím sa priznať, že Sarah Miles mi celkovo na rolu osudovej lásky nesedela. Aj odhliadnuc od nej, dojem som mala rozpačitý. Už samotná Dickensova zápletka mi príde pritiahnutá za vlasy a dojem tentokrát nevylepšovala ani Jarreho hudba. Slabšie 3*. ()
Nějak si nedokážu vybavit žádnou lepší filmovou nebo televizní adaptaci. Hrozně dlouho jsem to už neviděl, ale přesto si pamatuji, jak na mně film opravdu hluboce v minulosti zapůsobil. Koukám, že to vyšlo na DVD, tak to musím mít. ()