Reklama

Reklama

Nanking! Nanking!

  • Čína Nanjing! Nanjing! (více)
Trailer

Jedna z nejkrutějších událostí dvacátého století dostává drásavé memento v podobě kontroverzního filmu, jenž zobrazuje osudy postav z různých stran masakru. Rozsáhlý masakr válečných zajatců, zabíjení civilního obyvatelstva a hromadné znásilňování, k němuž došlo v průběhu sedmi týdnů po dobytí tehdejšího čínského hlavního města Nanking japonskou armádou 13. prosince 1937, dodnes představuje citlivé téma v obou zemích. Navzdory řadě svědectví, několika doznání, i závěrům některých japonských historiků stále oficiální vládní zástupci a především národní konzervativci v Japonsku události zpochybňují, i přímo popírají. Mladý čínský režisér Lu Chuan, jenž se do povědomí mezinárodních diváků zapsal oceňovaným existenciálně laděným thrillerem z Tibetské náhorní plošiny Horská hlídka, k ožehavému námětu přistoupil bez národních sentimentů. Vytvořil fenomenální dílo, jež v zahraničí sklidilo řadu cen a doma se stalo hitem, ale současně vyvolalo i vlnu nevole. Lu si totiž na rozdíl od předchozích i následujících pojednání o nankingském masakru nevybírá jednu reálnou osobnost či fiktivní figuru, okolo níž by vystavěl tradičně pojaté drama. Namísto toho přináší nelineární mozaiku událostí, jimiž diváky provádí asi tucet postav z různých společenských vrstev i stran masakru. Vedle čínských vojáků a civilistů či členů Mezinárodního výboru pro nankingskou bezpečnost, složeného z cizinců přítomných v městě před dobytím, se tak zaměřuje i na několik figur z japonské strany, především pak na řadového vojáka Kadokawu posléze povýšeného na seržanta. Právě jeho vyobrazení coby empatického člověka, drásaného okolním utrpením a ohlodávaného tlakem svých druhů i válečné mašinérie, vyvolalo v Číně vlnu nevole a dokonce i výhružek na adresu režiséra. Přitom film nikterak neznevažuje oběti masakru, ale naopak právě díky svému rozvolněnému impresivnímu vyprávění podává jeho drasticky realistický obraz prostý přemrštěného patosu či opulentní výpravnosti. Ačkoli tvůrci měli k dispozici vysoký rozpočet, film zaujme právě tím, jak se straní tradičních způsobů, jimiž jsou velké historické události obvykle zobrazovány. Celý snímek byl natočený na černobílý materiál a z hlediska kamery využívá jednak reportážní bezprostřednost s převládajícími detailními záběry a expresivním střihem, ale často také komplikované kompozice s velkou hloubkou ostrosti a několika paralelními plány akce. Po právu také podstatná část ocenění, která Nanking! Nanking! získal, byla určena kameramanovi Cao Yu. Snímek se také minimálně uchyluje k užití hudebního podkresu, naopak nechává emocionalitu scén vyznít přes syrový chaos ruchů a hlasů. Vzniklo tak devastující pojednání o velkoměstě, z jehož budov se staly ruiny, ulice byly poseté sutí a mrtvolami a kde smrt přicházela zcela bez varování, ale i ta byla ve výsledku spíše vykoupením z existence plné bolesti, bezmoci a šílenství. Jako takový představuje film adekvátní pomník jedné z nejděsivějších epizod dvacátého století. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (137)

Necrotongue 

všechny recenze uživatele

Uhm... Silný zážitek. Přestože některé momenty spadaly do kategorie aromatizováno, přibarveno (tím myslím některé emocionální scény), celý film přibližuje zejména mimoasijským divákům japonskou mentalitu (zocelovanou kodexem bušidó), která v průběhu druhé světové války (ale jak vidno i před ní) stála za mnoha zvěrstvy, jichž se císařská armáda dopustila na válečných zajatcích (všech protivníků) a hlavně na civilním obyvatelstvu. Nevím, jestli Václav Marhoul snímek viděl, ale předpokládám že ne, jinak by snad Nabarvené ptáče netočil. Pokud chcete vidět dopad války na civilisty, pusťte si tuto záležitost. Pokud nepočítám Spielbergovu glorifikaci Oskara Schindlera, je tento film asi jediným, v němž je největší kladnou postavou kovaný nacista. Snímek působí velmi přesvědčivě (dokonce i mě přešel humor), atmosféra už snad ani tíživější být nemohla, takže nemohu hodnotit jinak než kladně. ()

Larky 

všechny recenze uživatele

Je zcela správné, že se točí filmy jako Nanjing! Nanjing!, protože lidé zvyklí žít v přepychu dnešní doby si vůbec neuvědomují, co si některé generaci před nimi museli vytrpět.Nanking Nanking je film po kterém se musí každý minimálně zamyslet, proč Japonci jednali až nepochopitelně brutálním způsobem.Je až neuvěřitelné čeho všeho se byli schopni dopustit na lidech (čínských civilistech), kteří se provinili jenom tím, že byli v nesprávnou dobu na nesprávném místě a byli čínské národnosti.No a k samotnému filmu: skvěle natočený, místy velmi brutální a některými scénami velmi silný film, na který jen tak nezapomenete a asi už se nerozhodnete k jeho opakované projekci.Jedinou vážnější výtku bych měl k faktu, že film nemá kromě zvěrstev, které Japonská armáda v Nankingu napáchala, žádnou informační hodnotu.Moc se toho o konfliktu jako takovém (Japonsko - Čínská válka) nedozvíme.Taky vám asi žádná postava vyloženě nepřiroste k srdci, film spíš chladně ukazuje kolotoč řádění se spoustou postav, ale to až tak nevadí.Slabších *****. ()

Reklama

Cedr 

všechny recenze uživatele

Velmi krutý snímek, který díky skoro dokumentárnímu pojetí působí dost silným dojmem. Bohužel i snímek o sebesmutnějším a sebedrsnějším konfliktu musí podle mě diváka nejen šokovat, ale i "bavit". A to Nanking Nanking moc nedělá. Jde o kvalitní zobrazení tohoto u nás malo známého válečného konfliktu, ale jako film je to celkem nudné spojení drsných scén slabým příběhem a nevýraznými postavami. Jako dokument byt o fungovalo líp. ()

sniper18 

všechny recenze uživatele

Je to vynikajúca historicko vojnová dráma z čínskej produkcie. Má pôsobivý príbeh odohrávajúci sa v časoch pred druhou svetovou vojnou, kedy japonská armáda počas vojny v Číne rýchlo postupuje, až narazí na hlavné mesto Nanking, ktoré je rýchlo dobité a začína sa jeden z najväčších vojnových zločinov vôbec, nemilosrdné vyvražďovanie a mnohé spôsoby týrania na civilom obyvateľstve bez ohľadu na vek a pohlavie, ktoré aspoň trochu dokázal zmierniť vznik bezpečnej zóny a prítomnosť zahraničných pracovníkov. So spracovaním som veľmi spokojný, ešte úvodná polhodinka sa venuje zúfalému boju odhodlaných čínskych vojakov proti omnoho lepšie vyzbrojenej japonskej armáde, čo je podané perfektne a potom sa už film venuje samotnému brutálnemu pôsobeniu japoncov na danom území, čo malo vplyv na každého a tu sa ani toho moc nedá vytknúť, nie je tu žiadna slabá scéna, celé to pôsobí dosť nepríjemne, viacero scén aj zapôsobí, film splnil svoj účel. Jediným menším záporom môže byť jedine to, že film prakticky ani nemá nejakú hlavnú postavu, prípadne jej príbeh, film sa skôr venuje mnohým odlišným ľuďom, ktorí ale nemajú až tak veľký priestor a preto ich osudy v konečnom dôsledku nepôsobia až tak smutno, ako by mohli, film sa venuje skôr tragédii ako celku. Ale nadmieru spokojný som aj s touto verziou, viacero postáv si vie získať pozornosť, okrem japonského vojaka, ktorý sprevádza väčšinu filmu a s prístupom svojej armády nie je spokojný aj mnohých civilných. A okrem toho aj na viacero scén teda len tak nezabudnem, ako pôsobivá a dokonalo podaná scéna so zdvíhaním rúk, alebo mimoriadne brutálne masové popravy, či nekompromisné vyhodenie chlapca z okna. Herecké obsadenie je na tom dobre, najviac si ma získal Ye Liu v úlohe odvážneho čínskeho vojaka, ktorý síce má priestor len úvodnú štvrtinu, ale aj to stačí na jeho výrazné zapôsobenie, dvojica najhlavnejších japonských vojakov Hideo Nakaizumi a Ryu Kohata a mnoho zaujímavých ženských postáv. Réžia a technická stránka sú perfektné, aj kvôli čiernobielemu pojatiu to celé pôsobí realisticky a surovo a samostatnou kapitolou sú emócie. Väčšinu filmu nie sú až tak výrazné, ako som spomínal, film sa venuje hlavne tragédii ako celku a preto sa moc nedostavujú, čo bolo aj to jediné, čo ma v priebehu filmu mrzelo, ale úplne to zmenili záverečné titulky s fotografiami, ktoré ma v kontexte s predchádzajúcim dianím úplne dostali a výrazná ľútosť nad všetkými tými postavami sa predsa len dostavila. A k tomu ešte vynikajúca hudba, ktorá okrem scény s rukami sprevádza aj samotné záverečné titulky. Nanking! Nanking! spolu s filmami Schindlerov zoznam a Hotel Rwanda u mňa patria medzi to najlepšie, čo som na tému genocídy videl. Perfektný film po všetkých stránkach, pri ktorom som narazil na jeden zápor, ale aj ten záverečné titulky napravili. 86% ()

rykardo 

všechny recenze uživatele

Pro mě zatim asi nejvěrohodnější a nejzajímavější filmové zpracování ( ještě jednou podotýkám, že hodnotim v rámci ryze filmového zpracování ) nankingských masakrů... Černobílej kolor, ruku v ruce s ruční, roztřesenou kamerou, v mžiku přecházející do předlouhých ( možná až moc ), téměř statických záběrů..., minimální ( pokud ano, tak značně strohé ) dialogy..., kombinace, která jednoznačně dodává na celkové působivosti a autenticitě. Jo..., tohle filmové dílko mě docela dostalo a lidem, kterým téma masakrů v Nankingu ( nebo jiných válečných zvěrstev ) neni zas až tak úplně volný, mohu CITY OF LIFE AND DEATH jedině doporučit. Tady bych šel i vejš, takže spíš 4,5* P.S. Můj původní záměr srovnávat s T.F.Mouovým BLACK SUN : THE NANKING MASSACRE, filmem, zpracovávajícím to samé téma, jsem nakonec opustil ( čehož se možná s veškerou vervou za mě zhostí Mojmír, nemám pravdu .-)?), obě verze jsou totiž úplně někde jinde..., každopádně Mouův přímočarej, explicitně-exploatační přístup mi taky vůbec nevadil ( a asi nejen mě, soudě dle červeného, 80ti procentního hodnocení ) a ke shlédnutí doporučuji rovněž. ()

Galerie (59)

Zajímavosti (12)

  • Podle režiséra byla postava Miss Jiang (Yuanyuan Gao) inspirovaná spisovatelkou Iris Chang, autorkou knihy "The Rape of Nanking". (Cheeker)
  • Hodně se volalo po tom, aby byl film vymazán z historie čínské kinematografie. (Cheeker)
  • Před vydáním v Číně přitáhl film kritiku kvůli soucitnému zobrazení japonského vojáka Kadokawy (Hideo Nakaizumi). Režisér Chuan Lu tak obdržel elektronickou formou výhružky smrtí a zabitím celé jeho rodiny. (Cheeker)

Reklama

Reklama