Kawasakiho růže

Po Špačkové poutech již druhý film z doby normalizace, který dokázal nesklouznout ke karikaturám a přehrávání. A samozřejmě několik dalších aspektů, proč se mi tenhle film líbil. (07.10.2010)

Propracovaný film. Výtečný scénář, místy krásná kamera a výtečné herecké výkony (obzvlášť neherec Kratochvíl mi vyrazil dech). Hřebejk s Jarchovským tentokrát v komorním příběhu točícím se kolem velmi silných charakterů rozebrali tíživé životní rozhodnutí člověka v době komunismu. A rozebrali jej od A do Z - ze všech stran a úhlů pohledu. Šli do hloubky, neklouzali po povrchu a za to jim tleskám. Konec se zpíváním Mnoga ljeta, které přejde do Happy Birthday na narozeninách STBáka mi přišel až moc na efekt...Ale i tak - moc dobrý film! A námět chválím - konečně nešlo o film z doby komunismu, ale o vyrovnávání se s ní. To mi přijde 100x zajímavější než Občanský průkaz... (15.05.2011)

Tak po letech se Hřebejk pochlapil a natočil něco smysluplnýho. Filmů s timhle tématem nikdy nebude dost! Po pomalejším rozjezdu, kde to občas i zaskřípalo, dostalo dílko hodně slušný grády a závěr byl opravdu na max včetně poslední pointy. Osvěžující je i netypický herecký obsazení s jednou velkou výjimkou - Milanem Mikulčíkem - to je dost propadák. Plnokrevný **** a nezbývá si přát než aby Hřebejk v týhle stopě pokračoval... (19.12.2011)

Nuda, povrchnost, doslovnost... zachraňují to jen ty růžové vlasy. (20.04.2010)

Měl jsem pocit, že by si Česko dvacet let od převratu zasloužilo nějaký kvalitní film o démoničnosti trojúhelníku režim - STB - disent - práskači. To ale KR není. Základní dějová linie zní atraktivně, ale kdyby jí někdo zhustil - vystříhal pitomé sebekochající se záběry nebo naprosto zbytečné scény ve Švédsku, udělal by nejlíp. Cokoliv ostatního než takový zhuštěný sestřih je totiž propadák. Prokousáváte se přes tuny němých záběrů s hudbou, nezajímavý minipříběh nevěry, moudré věty, které jsou k ničemu k příležitostně dobře zahrané scéně. Jo, to je pro Hřebejka typické - každý lepší herec, kterého obsadí, má ve filmu jednu tzv. herecky machrující scénu, za kterou je nominovaný na Českého lva. Tady je to sympatický Chudík a jeho krátké interview a profi Daniela Kolářová ve svém momentu s Vlasákovou, až dostanete radost, že se ten film snad konečně nějakým směrem rozjede. Omyl. Od té chvíle už nic zajímavého nepřijde, konec radši neurčitě vyšumí než aby nějak film uzavřel a zaujal nějaký postoj. Doporučuju nechat si radši vyprávět stručně děj od kámoše a pustit si ony zmíněné scény. (17.05.2010)

Já to říkám pořád, že Hřebejk se Svěrákem točí u nás v současné době nejlepší filmy. Tohle je netradiční, ale přece kvalitní a rozhodně stojí za zhlédnutí. Ladislav Chudík se mi svou odpornou eStéBáckou rolí úplně znechutil, což svědčí o tom, jak výborně tento úkol zvládl. A další český lev pro Danielu Kolářovou je taktéž naprosto zasloužený. (20.05.2010)

No. Hvězdy jsou za filmařinu, ta je zdařilá, což se mi vlastně v kontextu níže uvedeného ale vůbec nechce uznávat. Něco málo z povahy mého studia mi říká, že právě takto prezentovaná černo-bílá perspektiva není v pořádku. Něco z mé morálky mi říká, že film jinými slovy popisuje, jak někdo požitkařil a požitkaří na něčem, co by se mu mělo příčit. A něco málo z mého názoru říká, že takhle nee. Já jsem pro záčatek celkově proti, aby se o udavačství a spolupráci s STB mluvilo takhle pejorativně, a pokud to někdo ještě takhle podá filmově, opět tím vytváří nějaký mediální obraz, se kterým se prostě co do historické vědy prozatím nedá souhlasit. Možná by si tato problematika žádala větší odstup, časový. Bohajeho, že já se zas nechala navrtat do toho, abych si to pustila. Možná bychom měli nechat natočit něco o normalizaci někoho zvenku, abychom viděli, jaké to je optikou někoho, kdo v tom buď neměl prsty nebo tím nebyl poškozen. (01.11.2010)

Neuvěřitelná kravina od první minuty filmu. Sledujeme filmaře, jak natáčí výpovědi jedné rodiny jaké to bylo před listopadem a pak se na to dívají na velkým plátně. Toto se opravdu někomu líbí? Čekal jsem nějaký zajímavý příběh z tehdejší doby. ale tohle je spousta keců jaké to tenkrát bylo. Zajímavý námět, ale hrozný scénář. Nejhorší Hřebejkúv film, kam se to hrabe na Pelíšky nebo Musíme si pomáhat. (23.01.2011)

začátek mi neseděl, některé věci zůstaly neřešené, ale byl jsem příjemně překvapen dějem který podle mě vždy u hřebejka pokulhával (28.01.2010)

pozvolna se rozjíždějící,ovšem ve finále o to silnější příběh o vině,výčitkách a odpuštění.Hřebejk dokazuje,že právem patří mezi české režisérské stálice,stejně jako dokazuje,že dramatická tvorba mu jde v poslední době o poznání lépe než ta komediální...80% (02.06.2010)

Velmi silný film. Neskutečně silný film. Při "konfrontaci" bývalého STBáckého vyšetřovatele a jeho "objektu" mě až mrazilo. Výborný Ladislav Chudík. Perfektně, kousek po kousku vygradovaná atmosféra, s velmi emocionálním závěrem.Místy až dokumentární styl atmosféru jen podtrhuje. V kontrastu s tím, v jakém marasmu jsme tu zůstali, se jeví bezstarostnost oběti minulého režimu. Závěrečný záběr už jen dokresluje naši neschopnost nebo nechuť vyrovnat se s minulostí. Ale kdo má morální právo určovat, kdo byl to zlo a kdo dobro... "Až dnes slaví soudruzi skutečný triumf." (08.07.2010)

Velký český film pokažený malými českými chybami. Zásadní scény jsou střídány šroubovanými výjevy z rodinného života. Velmi silným momentem je recitace Skácela, stejně jako Chudíkův krátký, přesto však zásadní, výstup. (17.10.2010)

Melodrama o letech minulých a srovnáním se se svými hříchy, svým okolím, svou rodinou. Renomovaný psychiatr má dostat celoživotní ocenění podpořené bojem proti komunismu. Ono to, ale tenkrát asi bylo jinak a pravda postupně vyplouvá na světlo. Pravda zahýbá celou rodinou a dotkne se všech členů. Vynikající Martin Huba a Ladislav Chudík. Antonín Kratochvíl nám ukázal krásu a rozmanitost českého jazyka. (04.09.2011)

Hřebejk patrí medzi mojich obľúbencov a väčšina na čo siahne sa dočká skvelého príbehu a spracovania. Spočiatku som mal pocit, že toto bude asi výnimka, no ako náhle sa film začal rozbiehať a blúdil nielen v prítomnosti, ale aj v minulosti tak si ma to celkom získalo. Pohľad viacerých postáv zakomponovaných do spleti osudu pod rúškom StB napokon odhalí, že pravda a morálnosť nie je až tak jednoduchá, no zároveň ani univerzálna. Skvelý príbeh, a najmä pohľad na psychológiu postáv, ich zmien a osudov postáv. Trochu zbytočné mi prišlo to riešenie prítomnosti rodiny a partnerského vzťahu medzi Luciou a Ludkom, obzvlášť keď to nemalo napokon až taký vplyv na celý príbeh z minulosti, ktorý tvoril dokonalé jadro. Ale ako celok veľmi vydarené! (29.12.2013)

Reziser Hrebejk sa 10 rokov po kultovom filme Pelisky kvalitne zasekol, a nevie, ako dalej. Film nema co divakovi ponuknut, len prazdne blabotanie bez vacsej logiky + popripade prazdne tlachanie o medziludskych vztahoch. 20 % (07.01.2014)

H-ř-e-b-e-j-k. Nemám toho chlapa ráda a nemám ráda ani jeho filmy. Přesto to Kawasakiho růže dotáhla vysoko. Až na tři hvězdičky. Příběh je to zajímavý, měl by i velký potenciál, ale u mě mu podrazily nohy následující věci. 1) Kdo je tu vlastně hlavní hrdina? Je to příběh rodiny a filmařů dohromady. Zatímco v první části vypadá jako hrdina postava zetě, v prostředku Lenka Vlasáková a nakonec? Nakonec je z toho úplný mišmaš, kdy nevíte, jestli vůbec někdo něčeho lituje a jestli je vůbec lítost nutná. 2) Martin Huba a Milan Mikulčík. Nemastný neslaný výkon obou pánů v relativně velkých rolích. 3) Zbytečné scény, třeba o libozvučnosti češtiny. 4) Postava japonce. Pro mě byly zajímavé scény s Ladislavem Chudíkem a Danielou Kolářovou. Zbytek? Nic moc. (08.04.2010)

Musim se přiznat,že až na Musime si pomáhat a Nestydu miluju Hřebejkovi filmy,takže tohle je pro mě třetí ne úplně povedenej film,a to hlavně tématicky.Právě humor dělal z Hřebejkovejch filmů zážitek,tady je to drama bez odstupu a nadhledu.,herci mě taky nijak víc nezaujali.Je jasný,že se Hřebejk nechal ovlivnit mrmláním většiny slavnejch českejch kritiků,a natočil to jinak,navážno,ale hodně průměrně.Dám 50%,a snad zas přijde s něčim zábavnym. (20.06.2010)

První 30 minut je zase jako z dalších vztahových filmů od Hřebejka, ale co se odehrává potom, kdy na scénu přichází emigrant ze Švédska, je opravdu neuvěřitelný. Hřebejk režíruje jak nějaká režisérská legenda, Jarchovský snad našel scénáristickou múzu a ti herci v čele s Hubou a Chudíkem tu hrají jak o život. Jen tak dál pane Hřebejku. (13.08.2010)

Spíš 3 a půl hvězdy. Místy dost nevyvážené, skvělé scény střídají scény, které jako by v ději neměly co dělat. Zahrnutí všech věkových generací v podobě alternativní vnučky, která měla připitomělý scénář a absolutně žádné opodstatnění v ději, popřípadě nesmyslné zahrnutí Kawasakiho, který se nám opět rozkreslil (jen kvůli názvu? někam se ta růže nacpat musela) mě trochu odrazuje od těch 4 hvězdiček. Ale zase ten konec. A ten imbecilní neintonující sochař. Tak jo, dám ty čtyři. (08.10.2010)

První půle je děs běs typické hřebejkoviny. Podivné postavičky v podivných rodinných vztazích. Pak ale příjde moment, který zlomí celou náladu snímku, a před očima se začne odvíjet docela jiný film. V ten moment lze zapomenout na všechno, co se před tím stalo, protože to nemá valný smysl. Jakmile nastoupí Chudík a začne se rozplétat skutečné tajemství spolčení s stb, jedná se o Hřebejkův nejmistrovštější kus - až bych se se vší úctou domníval, že se režie ujal někdo jiný. Hodně dobré drama, kterému ale nelze prominout zbytečných čtyřicet minut na začátku. (15.12.2009)