Imaginární lásky

Manipulatívne hry o láske, ne/naplnených túžbach a potrebách zabalené v umeleckom pozlátku, kde hrajú pekné tváričky a pocitové momenty. Nemôžem si pomôcť, ale Dolenova inšipácia je zjavná. Almodovarovský štýl je síce čitatelný, len miestami bolo ťažšie uchopiteľné, či sa ho snaží prekrývať (a dať tomu svoju tvár) alebo priznať farbu (a jemne dotvoriť po svojom). Je to film nezávislácky, umelecký, krehký a "precitlivelý". Rozhodne ho treba prežiť, preto aj pri hodnotení viac zvažujem to, ako som ho "odčumela" a nie analyzovala či prirovnávala. Zaslúži si, aby bol hlavne vnímaný cez všetky prvky (aj manierizmus, slow scény, kamera aj keď je podaná tak, že môže vadiť, vytvára zvláštnu koketériu s divákom). (23.06.2011)

Dolan využívá opět obrovskou škálu audiovizuálních masek proto, aby nasimuloval hloubku, kterou postrádají postavy. Brání v prostorové orientaci, tři čtvrtiny snímku snímá v ručních detailech, několikrát uklouzne po videoklipu a snaží se horečnatě prodat subjektivní vnímání destruktivního milování. Jenomže k tomu má pouze špatně napsané, afektované neživé nádoby na lásku bez jakékoli integrity. Abych byl schopný pochopit tu ztrátu sebe v důsledku bolestivé zamilovanosti, musím mít nejdřív ono sebe. Zdejší postavy ale mimo své scény vůbec neexistují. (02.09.2022)

Som rozmaznaný, nudím sa, BANG BANG, spomaľovačka. Nechcem to napísať. BANG BANG. Nudím sa, filozofujem nad nevyspytateľnosťou lásky. BANG BANG. SOM NUDNÝ. BANG, BANG. Zív, parafrázujem - "bolo to tak čiernobielo manichejské" že až (a hodnotím so zatvorenými očami). BANG BANG !! P.S. Rada Xavierovi: Zájdi si na manikúru. (08.12.2010)

Povrchná infantilnosť. Tvári sa to, ako intelektuálna vzťahovka, ale je to len klišoidná a zbytočná gýčovosť. Hlavne, ak režisér, ktorého debut je tak silno geniálny, až mi po skončení tlačilo srdce..toto je len zbytočná prevarenosť, ktorých sú milióny. Avšak Dolan je hudobný režisér a vie pracovať neskutočne s hudbou, takže hudobné scény skvelé. Kamera takisto. Ale keby som mal opísať, ako ma táto snímka iritovala, tak by som napísal rozsiahlý sloh. Doporučuj siahnuť po J’ai tué ma mère. (24.10.2013)

Nějaký rok zpátky jsem na škole navštěvoval volitelný předmět Kapitoly z dějin světového filmu. Xavier Dolan a od něj právě Imaginární lásky byl jedním z řady tvůrců a filmů, které jsme si postupně během dvou semestrů prošli, zároveň však jedním z mála, u kterého jsem se lajdácky vykašlal na sledování, asi jako jsem se párkrát dovolil vybodnout na povinnou četbu několika knih, když mě ničím nelákaly. Studentka, která si připravila k filmu prezentaci, nám na semináři z něj pustila trailer a téměř mi z něj spadla sánka... Trochu jsem pak i zalitoval, že jsem se na to přeci jen nepodíval a nechal se odradit tématem. Trailery k filmům obvykle nesleduji, možná o to víc se mi ten k Imaginárním láskám silně vryl do paměti, jak úžasnými barevnými záběry na postavy a různé modní doplňky, tak krásnou písničkou Bang Bang. Když jsem nedávno na tento film po delší době narazil, nakonec jsem se rozhodl si svůj rest dodatečně splnit a bohužel se mi ukázalo, že trailer obsahoval skoro všechno to nejlepší z filmu. Pokud bych měl vybrat jednu scénu, která pro mě dokonale ztělesňuje dojem z celého filmu, byla by to ta z diskotéky s epilepticky blikajícími barevnými světly... záblesk – střih – tma, záblesk – střih – tma... v celém filmu je to tedy střípek – střih – mluvení postavy na kameru – střih – slow motion korzo postavy před kamerou – střih – střípek... přijde mi to jako pozérský sebestředný pseudoart, v němž si Xavier Dolan léčí svůj mindrák z homosexuální orientace + umělecká masturbace nad sebou samým, kterou si režisér obohatil ve dvou scénách i svou skutečnou, vlastní masturbací před kamerou... no comment. Nicméně více scén je zde po výtvarné či hudební stránce povedených, dvě herečky hezké a pár scén i přesto, jak povrchně film pracuje s postavami i celým příběhem, nějaké emoce v sobě obsahovalo. Či-li jednu milostivou hvězdičku jsem schopen dát, přestože mi ten film ABSOLUTNĚ NIC nedal a nic pozitivního či obohacujícího nepřinesl, jenom rozladil a znechutil. [20%] (12.03.2022)