Wir sind die Nacht

Netradiční upírský film, který je sice, jak je poslední dobou zvykem, řízlý notnou dávkou až zbytečné romantiky, ale vzhledem k trikům, postavám a dávkám krve, se tento neduh dal snadno přehlédnout. V zásadě je to ukázka světlé i stinné stránky upírského života v moderním světě. Veskrze film bez slabin, který baví po celou stopáž. Z mého pohledu hodně vyčnívala scéna z hospice. Ta mě dostala do kolen a utvrdila mě v tom, že po policajtovi, hasičovi, prezidentovi a kovbojovi už nechci bejt ani upír. :D 90% (08.05.2012)

Nepopsatelný německý úlet o militantně feministických upírkách z dnešního Berlína - poprvé i podruhé jsem na tuhle fantastickou fantasmagorii konsternovaně zíral se směsicí pobavení, výsměchu i rozkoše z brakového scénáře. Je to tak afektované a směšně mondénní, jako by to točili Rusové... a nebo východní Němci. A je to tak blbé, až je to roztomilé. Zvrhle se mi to líbí. Jo a taky se díky tomu člověk mrkne do onoho slavného tropického hangáru s meganevkusným geniem loci DDR, do kterého jezdí retardovaní čeští důchodci za odměnu po zakoupení nějaké té sady hrnců za šedesát tisíc. (05.03.2014)

Musim uznat, že na německou produkci je tohle až nečekaně dobrá, moderní upířina. Čtveřice sexy upírek si užívá věčného bohémského života, jezdí v luxusních autech, provádí "noční nákupy" a vkrádá se do Tropic Islandu. Samozřejmě za sebou nechávají spoustu mrtvol, což neunikne pozornosti germánských policajtů. Uprostřed toho vyčnívá mladá hrdinka, nejnovější člen krvežíznivé party, která je zasvěcována do tajů a výhod nesmrtelného mládí, s čímž zase souvisí spousta pěkných detailů, jako lezení po stěnách nebo soupeření o to, kdo déle vydrží na slunci. Příběh hezky utíká, speciální efekty jsou fajn a hudba drsně připomíná Temného rytíře, což výjimečně neberu jako mínus. Kvalitní kousek. (07.08.2012)

Tohle je prostě paráááda!!! Osobně nejsem nějakej příznivce upírských filmů, ale to téma mi na druhou stranu rozhodně cizí není. Takže co se týče všeho kolem upírské tématiky mne docela zajímá a samozřejmě si časem udělám čas na každej "lepší" upírskej film. A tenhle mne fakt dostal!! Úžasně zpracovanej příběh sympatický holky z ulice, kterou kousne upírka, vezme ji do "rodiny" a předvádí jí všechny ty super záležitosti, který tento život nabízí. Už tohle bylo úžasně zpracovaný a já jsem si to fakt užíval s tou hlavní hrdinkou. Jak v těchto filmech ale bývá pravidlem, pak se to začne nějak vše hroutit a naše hrdinka zjišťuje, že to není zas tak "echt gold", všechno se začne srát, do toho postava policajta, kterého nechce pokousat (ani nechce nechat pokousat...), bilance mezi tím, ke komu se připojit ... I když to z ní dějově klasicky, děj si jde originálním směrem, nic moc nevykrádá, je docela originální, jen striktně dodržuje zavedená nepsaná upírská pravidla a to se mi moc líbilo. Celé je to takové syrové, krví se nešetří, akce a triky jsou super, hlavní postavy (skoro všechno holky) jsou k zulíbání (haha, to nejmíň ...), furt se něco děje atd. Ten film jsem si užíval od začátku do konce a to strašně moc. Už se mi dlouho nestalo, aby mne nějaký film tak pohltil a strašně bavil. Nejen, že to je kvalitní, ale je to taky strašně zábavné (což beru jako dvě stránky filmu, ne každý kvalitní film je zábavný a naopak...). Tady jsem se bavil královsky. A když vzpomenu na dobrých pět posledních kousků o upírech, co jsem viděl, tohle nemá konkurenci a tak dávám v rámci žánru (!!) bez ostychu plný počet, protože tomu nemám v podstatě co vytknout ... (07.01.2012)

Užívané přirovnání "německý Twilight" je veskrze adekvátní, jen se sluší dodat, že místo konzervativních emo holek je "My jsme noc" cílené na emo rebelky (které ovšem jsou také konzervativní). Namísto ctnostné a pannenství adorující romance Belly a Edwarda se zde otevírají motivy lesbické lásky, opojnosti světa upírů a částečně i emancipace. Jenže vyprávění ve výsledku stejně směřuje do tradicionalistických močálů heterosexuality. Po zhlédnutí tohoto filmu a německy rychle zběsilého "Abgefahren" se nelze ubránit otázce: Co mají Němci proti lesbám, potažmo homosexualitě? Až v roce 2004 přišla "Letní bouře" coby první německý mainstreamově zaměřený snímek, který zobrazoval homosexualitu pozitivně. Lesby na podobný milník v tamní kinematografii evidentně stále čekají. Stejně jako v "Abgefahren" se i zde sexuálně zmatená hrdinka dostane do společnosti leseb/upírek, ale posléze cele podlehne okouzlení mužným detektivem a lesby/upírky se ukáží jako zákeřné a nezdravě prostopášné vražedkyně. Na rozdíl od "Abgefahren" není "Wir sind die Nacht" sexistické a je o mnoho řádů řemeslně lepší. Snímek zručně zakrývá svůj nízký rozpočet a šálí publikum vycizelovaným vizuálem a impresivními obrazy nočního života, ale nikdy neukazuje akční sekvence, které probíhají záměrně zmatečným střihem či mimo obraz (což ale může současně být vědomá volba s ohledem na to, že cílovým publikem jsou dívky, které moc akce nezajímá). Nelze však odhlédnout od faktu, že vyprávění v zásadě slouží k usměrnění sexuálně rozháraných děvčat do "správné" heterosexuality, neboť jak uvidí na osudu lesbických postav, čekalo by je v náručí ženy jen kruté podřízení nebo naopak zasloužený trest za případnou frivolnost či přímo dominanci. Ale nutno uznat, že tuto linii film bravurně maskuje lákavým povrchem a dramaturgicky pečlivě stupňovanou dramatičností. Pokud účelem tvůrců bylo natočit dílo nenápadně démonizující lesby, pak nutno uznat, že uspěli. V tomto ohledu totiž "Wir sind die Nacht" představuje konzistentní dílo - včetně přímočarého příběhu o hledání sebe a klíčových sekvencí, kde je vidět, že si hrdinka proměněná v upírku nezadá nejen s vražděním, ale ani se sexem. (09.06.2011)