Brestská pevnost

Viděl jsem někoik dobrých ruských válečných filmů (včetně nedostižného "Jeřábi táhnou"), většinou to byly filmy z padesátých let, trochu z odstupu, ale ne tak velkého. Teď už lze točit jen podle moderních, ale osvědčených schémat (kdyby alespoň "bojové scény byly kratší): hrdinství mužů, utrpení žen, syn pluku, vlastenecké projevy (vzpomínám ze školy na Zoju Kosmoděmjanskou "je nás dvěstě milionů, všechny nás nepověsíte" - "za rodinu, za Stalina" zde ovšem diskretně chybělo), pozdní uznání, které se nenaplnilo medailí "Hrdina Sovětského svazu", ale teprve tímto bojovně předimenzovaným filmem. (13.07.2019)

Skvostně nasnímané akční scény, nápaditá režie a výborné herecké výkony spolu tvoří moderní válečný film, který se po úvodním seznámenî s hlavními postavami překotně valí až do tragického konce. Pochvalu si zaslouží i kamera a hudba. Bez zbytečného patosu, místy značně pragmaticky zobrazený marný boj, boj nikoliv o přežití, ale o zachování si cti. (05.03.2020)

Tak něco takového jsem od ruských soudruhů nečekal. Poslední dobou se totiž snaží navázat na úspěšné válečné filmy z dob ještě Sovětského svazu a tak natáčí všelijaké pokusy. A ve většině (zdůrazňuji, ne všechny) případů je to průser. Ale snímkem Brestská pevnost dokázali, že v tomto případě jim to vyšlo nadmíru dobře. Začíná invaze do SSSR a v Brestu na hranicích s Německem se ruští vojáci brání v místní pevnosti. Jsou už dávno v týlu, ale nepřestávají bojovat a doufají, že příjde pomoc. Ta ale nepříjde, protože Němci už jsou desítky kilometrů za nimi. Po technické stránce úžasné, skvěle natočené bojové scény, výbuchy a skvělá kamera. Jako z amerických velkofilmů. A dokonce jsem se za ty dvě hodiny vůbec nenudil, což je u takovýchto ruských filmů na denním pořádku. I když ke konci tempo trošku upadlo, jako celek je to veliké překvapení a jeden z nejlepších novodobých ruských válečných filmů. (28.12.2010)

Výborná ruská vojnová dráma. Plná bolesti, smútku a nesplnených snov. Ako bolo vo filme spomenuté, všetci tušili, že sa blíži vojna, len ju nečakali tak skoro.... A potom sa už nedalo urobiť nič, len zomrieť. Je výborné, že podobne ako mnohé iné európske vojnové drámy, aj táto sa vyvarovala typických amerických kudrlinkových záležitostí a miesto toho sa bez príkras radšej zamerala na reálne hrôzy vojny, do trpkých dôsledkov a smutného konca. Ešte smutnejší koniec však čakal navrátivších zo zajatia, ktorí putovali rovno do ďalšieho lágru, tentoraz do vlastného. Holt, ľudské osudy sú niekedy veľmi smutné, bolestivé a nespravodlivé. 80/100 (23.12.2014)

Koľko bolo takýchto márnych bitiek na oboch stranách. Vopred prehratých, a ľudia predsa len nezostali letargickí a išli do toho. Do poslednej minúty sa nevzdať. Krutý a smutný príbeh, ale neskutočne kvalitne natočený. Výprava, triky, kostýmy, masky, muzika, herci a samotná réžia ... naozaj všetko na jednotku ... akoby ste v Breste boli s nimi. (17.12.2014)