Režie:
Miloš FormanKamera:
Miroslav OndříčekHrají:
F. Murray Abraham, Tom Hulce, Elizabeth Berridge, Roy Dotrice, Simon Callow, Christine Ebersole, Jeffrey Jones, Charles Kay, Kenneth McMillan, Kenny Baker (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Strhující drama závisti, žárlivosti, intrik a vášnivé lásky k hudbě. Jeden z nejlepších filmů historie, oceněný osmi Oscary, mj. i za kostýmy Theodora Pištěka. Český režisér Miloš Forman našel během svého amerického působení osobní téma v zápase výjimečného jedince s představiteli politické i jiné moci. Ideální látku objevil v divadelní hře Petera Shaffera Amadeus, která se od svého uvedení v roce 1981 stala hitem světových scén. Geniální skladatel Wolfgang Amadeus Mozart se v ní stane obětí vražedných intrik svého kolegy, dvorního skladatele Antonia Salieriho, jenž nedovede unést tíhu závisti a vlastní průměrnosti. Právě Salieri je – navzdory titulu – hlavním hrdinou divadelního i filmového příběhu. Skladatel, posedlý touhou po uznání a slávě, kvůli splnění svých snů uzavře smlouvu s Bohem. Ten však zbožnému komponistovi nadělí jen průměrné hudební nadání. Geniálními schopnostmi naopak obdaří samolibého, nevycválaného a nafoukaného hejska jménem Mozart. Salieri se chce Bohu za tuto zradu pomstít tím, že jeho miláčka zprovodí ze světa... Miloš Forman natočil podle Shafferova scénáře naprosto výjimečné filmové dílo, jež ve své době zaznamenalo neočekávaný divácký úspěch a způsobilo dokonce „mozartománii". Ve skvěle vystavěných dramatických scénách totiž Forman brilantním způsobem využil právě roli hudby. Amadeus získal mimo řady jiných prestižních ocenění také osm Oscarů: jako nejlepší film, dále za režii, za mužský herecký výkon v hlavní roli (F. Murray Abraham), za scénář podle předlohy, výpravu, kostýmy (T. Pištěk), masky a zvuk. Neproměněná zůstala druhá nominace za hlavní mužskou roli (Tom Hulce), za kameru (Miroslav Ondříček) a za střih. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (1 171)
Dobré, ale kam se to hrabe na Wen die Götter lieben! Aneb zrození vídeňské opery očima jedné náročné noci. Je dobré mít na paměti, že se jedná o adaptaci divadelní hry, nikoli o seriózní životopis. Dramatický oblouk byl Shafferovi (a koneckonců i Formanovi) milejší, než cokoli jiného. Zážitek je to skvělý i po letech, jen ten dopad na mozartovskou renesanci je takový poněkud sporný. ()
Nejlepší hudební film všech dob. Formanovské sobecké téma: zpracování génia a zaostávajícího okolí. Člověk příjde i o ten nejposlednější zbyteček sebevědomí, který snad ještě má. Nemůžeme pochválit Mozartův charakter, ale musíme se sklonit před velikostí jeho děl. Z výjimečného osvíceneckého panovníka se stala skoro namyšlená figurka. Z výborného skladatele průměrný závistivec. Rozprostře se před námi dokonalá iluze klasicistní Vídně, ale je to přece jen iluze. Kdybychom hledali historickou pravdu, museli bychom se svěřit suchopárným odborníkům - což však vůbec nebrání v Amadeově cestě do mé TOP10. ()
Amadeus je všeobecně považovaný za Formanův až druhý nejlepší film, ale copak tohle může pro někoho znamenat menší divácký zážitek? Forman dovedl k dokonalosti původní scénář s myšlenkou, že Amadeus měl svého úhlavního nepřítele jménem Salieri. Nicméně tato hypotéza se z 99% nezakládá na pravdě. Smích Toma Hulce mě dokáže vždy fascinovat, jak začíná jít do tuhého, vyskytuje se stále méně a méně. 90% ()
Miloš Forman přijel do Ameriky a všem rádoby režisérům ukázal, jak má vypadat správné biografické drama, bez výraznějších tváří, za to s výraznými hereckými výkony, skvělou výpravou (v CZ se dá natočit prakticky cokoli) a nenapodobitelnou atmosférou. Nejde o jeho nejlepší film, ale i tak se jedná o velice nadprůměrné a právem neopovrhované dílo, které si plné hodnocení zaslouží. Celým snímkem diváka doprovází Mozartova hudba a je dobře, že k filmu nebyl složen klasický soundtrack. Tom Hulce se svým nenapodobitelným smíchem zahrál Amadea osobitým způsobem a opravdu jsem mu roli famózního skladatele věřil. F. Murray Abraham ve své životní roli a nespočet českých cameo :) Jsem velice zvědav na Harrisovo Copying Beethoven, jestli se alespoň zdaleka přiblíží kvalitám Amadea. ()
Úžasnej film, neni divu že se Miloš Forman dokázal prosadit v americe, když točil takovýhle filmy. Dokonce i vážná hudba, kterou jinak moc nemusim se mi tady docela líbila a skvěle zapadla do už tak dokonalýho filmu a i když je to drama, tak je to občas proložený nějakou tou vtinpou scénkou. Celý to táhnou skvělými herckými výkony F. Murray Abraham a hlavně Tom Hulce pro kterýho to byl jeho první velkej film a i proto je to obdivuhodnější, že to dokázal takhle zahrát. Scénáři se snad nedá vůbec nic vytkout a režii samozřejmě taky ne a proto se při sledování filmu snad ani nedá nudit, takže ani ty tři hodiny nejsou nijak nepřekonatelnou překážkou. Pro mě to je jeden z nejlepších filmů všech dob ()
Galerie (79)
Photo © Filmarchiv Austria
Zajímavosti (117)
- Při návštěvě Miloše Formana ve Vídni navštívil také Karla Schwarzenberga a nabídl mu roli císaře Josefa II. jakožto autentickému šlechtici. Ten roli odmítl s tím, že zaprvé není Josefu II. vůbec podobný, a zadruhé je mizerný herec. (horskejvlk)
- Salieri (F. Murray Abraham) byl ve skutečnosti uznávaný a úspěšný skladatel a neměl potřebu se s Mozartem (Tom Hulce) poměřovat. Žil v mimořádně šťastné rodině s osmi dětmi. (raininface)
- Jedním z velikých "hrdinů" ve štábu tohoto filmu byl tvůrce kostýmů Theodor Pištěk. Svůj obdiv (a vzpomínku na jeden z mála konfliktů) vyjádřil i Miloš Forman: "Ve scéně, kde se svlékne Constanze, jsem ohromeně zíral, že má na nohou dobové, kytičkami vyšívané ponožky. Dóda jí je dal, aniž by věděl, jak se to přesně bude točit. Takovéhle detaily úžasně fungují díky své autentičnosti, v tom byl Dóda dokonalý. Jen jedinkrát jsme se strašně chytli." Filmaři totiž potřebovali pořídit některé pražské exteriéry pod sněhem, jen ten onoho roku téměř nepadal: "Čtrnáct dní byla veškerá technika připravená na to, že se okamžitě změní natáčecí plán, kdyby najednou napadl, a pojednou se točit scény ve sněhu. Když konečně začal padat, bylo potřeba rychle natočit scénu, jak si všichni berou masky a vybíhají na zasněženou ulici. Vyběhnout měla i Constanze, která měla na hlavě takovou labuť. Ta labuť vypadala perfektně, akorát neměla na krku takové to divoké peří. A to Dóda nepřenesl přes srdce, trval na tom, že se nesmí točit, dokud nebude mít ten pták divoké peří. Říkali jsme mu, že to je jedno, že si toho nikdo nevšimne, ale byl jako beran." (NIRO)
Reklama