Infiltrátor

S ohledem na společnost o které film pojednává jsem čekal trošku jinou dávku než takovýto čajíček. Pár scén napovědělo, kudy se měl ubírat celý film, aby bylo napětí tak husté že by se dalo krájet, ale tady to rozkrájel Brad Furman dřív než bylo třeba. Víc Dianky by taky neškodilo, ale to je spíš osobní záležitost. (05.01.2018)

Nerad bych si tahal info z prdele, ale po třitisícech filmech jsem došel určitému poznatku a ten je, že začátek, prostředek a konec je kurevsky důležitý faktor ve výtvorech jakéhokoli příběhového ražení. Každý dobrý film musí mít začátek, prostředek a konec či se aspoň skládat z pidizačátků, pidiprostředků a pidikonců. Když už se na to nějaký sebevědomí jožin rozhodne vysrat a dát tak sbohem gradaci děje, tak by si měl být setsakramenstky jistý, že byl políbený genialitou. Takoví tvůrci bezesporu existují. U nich se však všechny filmové aspekty snoubí v tak jiskřivé a koulelechtající symbióze, až má divák na ptáku, jestli dějová linka stoupá nebo jede vodorovně. Jeden příklad za všechny je Paul Thomas Anderson. Čímž se také menší oklikou dostávám k tomuto snímku. Mít to začátek, prostředek a konec, tak ho s neutrálním pocitem slupnu a za týden ho bezbolestně zapomenu. Takhle jsem však poměrně nasranej, na jazyk se mi dere výraz "rozbředlá sračka" a s nechutí si uvědomuju, o kolik života jsem v těch dvou hodinách přišel. Jo, robzředlá sračka je poměrně výstižné označení - rozbředlá sračka, kde tak hezky hrál Bryan Cranston. (22.10.2016)

Hned první akce je naprosto impotentní a trapná a celá první polovina filmu je líná a trochu zmatená až jsem přemýšlel, že to nedokoukám - nechápu jak to tady můžou přirovnávat k fantastickému Narcosu nebo i Kokainu s Deppem. Druhá polovina nabere dech a dostane se divákovi celkem až dokumentární film o praní špinavých peněz ( čili spíše kancelářský thriller ) , špionování ( retrotechnika) a infiltraci do struktur Medellinského kartelu. A taky trochu psychologický film o tom jak se mlátí skutečný život a ten vymyšlený u agenta Mazury/Muselly. Nakonec to byl film, který stál za vidění a jednu hvězdu navíc dávám za kouzelnou Diane Krugerovou a elegantního gaunera Bratta. Hlavní hrdina hraje dobře, ale při srovnání se skutečným Mazurou, měl být vybrán trochu mladší playboy. (23.11.2016)

Vždycky mě fascinují nářky sportovců, jak je to těžké pracovat pod tlakem. Tohle je tlak, vážení.. Pardál Cranston s vizáží Horsta Schimanskiho si své odvede, ale co je to platné, když Furmanův film jede jako na klavíru položený metronom. Když se k tomu ještě přidá, že člověk předem ví jméno autora knižní předlohy, dostává dramatický oblouk další povážlivé trhliny. Ještěže má agent Bob Mazur zkušenosti s praním, protože já na jeho místě bych nyní při každém startování auta propotil košili a nezůstalo by jen u ní.. (07.09.2017)

Hmm, tak za tenhle tejden již druhej film z drogovýho prostředí, byl to holt pořádně drogovej tejden :o). Tentokrát z pohledu infiltrátora neboli přísně utajenýho policajta, kterej se nenápadně dostal k těm skoro nějvyšším panáčkům v týhlené né zrovna bezpečný branži. Jako, asi sem už viděl film s podobným příběhem, ale nic, co by mi utkvělo v paměti. Zajímavý na tomhle určitě je to, že je to natočený podle pravdy, i když co dneska není podle pravdy :o). No, Dr.Strange nebo Dead Pool asi nee :o). Rozhodně mi tady chybělo napětí, páč tady byly momenty, kdy by se mi uplně chtělo bejt napjatej, ale nebyl sem ani vlastně na chvíli. Taky by se mi asi víc líbila nějaká stajlová hudba, kterou sem tam taky poměrně dost postrádal. Stejnak to ale muselo bejt o nervy žít dvojí život a neustále se strachovat, jestli tě někdo nepráskne nebo někdo nepozná. Na konci filmu všechno vlastně dobře dopadlo, takže nuda :o). No a teď to chce od drogových kartelů odpočinek :o) (10.02.2017)