Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Segrestor
    ****

    Je pravdou, že po dobu sledování budete mít pachuť hořkých vzpomínek na kdysi zábavnou Lásku nebeskou i vám přijde, že režisér opakuje osvědčené motivy. Místy se člověk docela ale pobaví i zasměje. Ostatně, každý, kdo chová náklonost k jemným britským komediím, musí. Pak tu ale máme sci-fi prvek, který je samozřejmě dokonale špatně, ale to nevadí, je to jen cestička k neobvykle pojatému příběhu, který by jinak byl nudný jako nedělní ráno na pracáku. Bohužel, celou dobu jsem čekal nějaké záludnosti, klacky pod nohy "hrdinům", čachry s časoprostorem a ono tak nějak pořád nic, prostě to doklouzalo do normálního konce jako dojede auto na volnoběch do cíle. Pomalu a ztěžka. Ale ten Londýn, milá Ráchel a vlastně docela legrační Nighy, udělali pro romantický večer své. Čtyři, ať za noci nežeru led.(2.8.2014)

  • Boogeyman
    ***

    Nečekaně nudný přeslazený vyděračský doják, který není vůbec vtipný, jak by člověk od Curtise očekával (maximálně občas usměvné, ale to je mi málo) a hlavně není ani dojemný a zamilovaný, jen se o to s maximálním nasazením a s vydatnou pomocí extrémně sladkobolného soundtracku vehementně snaží...Samozřejmě je hloupost hledat ve zdejším cestování v čase logiku, ale taky by to nemuselo být úplně vygumované a pravidla "flexibilní" čistě podle momentálních potřeb scénáře.(3.1.2014)

  • Pepinec
    *****

    Venku nám pomaličku přituhuje, děvčata přišívají sukýnkám spodní patra, zato v kinech teď nastává hřejivý lásky čas; to Curtisův zve ku smíchu hlas. Lidi lidi, kdyby bylo na tom našem popleteném světě všechno stejně tak příjemné, jako tyhle dvě hodinky v Atlasu, do večera bych se roztekl slastí. Pokud mě do včerejška zajímalo, jestli je možné zamilovat se do filmu, tak dneska mě zajímá, jak ten film pozvat na večeři. Z toho vyplývá, že šťourat se v tomhle gejzíru krásy hnidopišským prstem je stejný nesmysl, jako si po nejskvělejším rande v životě stěžovat na to, že mohlo být lepší počasí. Rachel a Domhnall jsou tak sympatičtí lidi, že bych nejradši chodil s oběma najednou (i když Domík by na noc musel k tatínkovi), v povaze, pohledech a úsměvech Mary jsem pak naprosto jasně viděl střípky všech holek, které mi kdy buď samy vkročily do života anebo těch, jejichž vstup jsem si tak trošku umínil. To ve mně samozřejmě vyvolalo úvahy, jak bych naložil s tou kouzelnou schopností já sám. Nepřišel jsem na nic konkrétního, jen mám takové tušení, že by se výrazně zvedl počet katastrof. Zůstaňme tedy raději u "prožij každý den tak, jako by byl tvůj poslední." Že je to klišé říkají jen ti, kteří to neumí.(5.11.2013)

  • Tosim
    *****

    Sám Richard Curtis to řekl. Nepamatuju se, kdy jsem naposledy viděl snímek, v mnohém tak obyčejný a zároveň tak vyjímečný. Směr vyprávění je neodhadnutelný a ten, kdo by chtěl na film aplikovat sci-fi pravidla, se šeredně splete, vždyť je to jen metafora napravování sebe sama a potřeby něčeho, co člověka převyšuje a zároveň mu naznačí, co ve svém životě může nebo nemůže ovlivnit. Richard Curtis to řekl sám, prý už nebude režírovat. Ale pokud vím, psát se chystá dál. Pokud bude i nadále tvořit takovéhle příběhy o zásadních věcech, vůbec to nevadí. Smekám.(14.11.2013)

  • Gilmour93
    ***

    Curtisův zval ku lásce hlas, kde cukrový zaváněl háj… Starý dobrý větrný Cornwall, rodinná soudržnost, zpustlý dramatik T.Hollandera, na playlistu Arvo Pärt, ale nemůžu si pomoct, Curtis umí s vtipem i oparem sentimentu pracovat nezištněji. Verze zcela oproštěná o cestování v čase, plná slepých ulic a dlouhých dálnic, by mě zajímala mnohem víc, už jen proto, že motto Carpe diem je v podobně laděných filmech sice pravdivou, ale notně obehranou deskou. Ony jsou totiž nejlepším strojem času vzpomínky. Není to technicky náročné, nepotřebujete skříň a mnohdy je efekt větší, než u motýlích křídel..(12.8.2014)

  • - Emma Freud, manželka režiséra Richarda Curtisa, nosila pre filmový štáb každý deň čerstvé pečivo a v piatok tikety do lotérie. (figliar)

  • - V pokoji Tima (Domhnall Gleeson) je možné hned několikrát vidět plakát filmu Amélie z Montmartru (2001). (Seejey8)

  • - Rory (Joshua McGuire) ku koncu filmu číta knihu "Trash", čo je názov ďalšej snímky Richarda Curtisa. (TheRoller)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace