Lásky čas

Nápad s cestováním časem mi nepřipadal zrovna dvakrát dobře a logicky využitý (takový Zakletý v čase si s ním pohrál lépe, mám-li srovnávat v rámci romantického žánru) a stopáž byla příliš dlouhá, takže jsem se ke konci už neubránil nudě. Třetí film režírovaný Richardem Curtisem je tedy z mého pohledu "jen" příjemná podívaná se sympatickými herci a jedním skvělým (pochopitelně Bill Nighy), s líbivým soundtrackem a s pár opravdu vtipnými scénami. (19.01.2015)

Absolútne súhlasím s cynickým názorom Civala, ktorý tú idylku slušne vystihol (Hezká pohádka o neexistující harmonické rodině...). A hoci sa práve na idylky pozerám s veľkými pochybnosťami a skepticky odfrkávam (špeciálne v tomto filme je idylka všade naokolo, brr), tak aj mňa si nová Curtisovka získala. Doprdele, je to sladké ako tri kilá cukru... ale dostalo ma to. Šit. (Hoci na moju srdcovku Love Actually to nemá, tá zostane na špici.) (07.01.2014)

Pravděpodobně je to zvláštní, ale snad nikdy jsem nezažila chvíli, kdy bych chtěla zalézt do šatníku, zatnout pěsti a vrátit se zpátky v čase, abych něco napravila. Přitom chyby jsem v životě určitě nasekala.. narozdíl od hlavního hrdiny Tima beru ale život takový jaký je a jsem víceméně zastáncem pokusů a omylů, chybami se člověk přece učí :) Nebylo mi tedy úplně sympatické, jakým způsobem Tim řešil všechny trable. Někdy opravdu úplně zbytečně. Na druhou stranu z hlediska příběhu se ono cestování v čase mohlo využít lépe;čekala jsem, že příběh postupně vygraduje podobně jako u Time traveler's wife, ale ono šlo spíše o film, ze kterého se máte poučit a mít ke konci příjemný pocit, takže Timova schopnost nesehrála takovou dramatickou roli, jak mohla. Mimochodem jen po přečtení námětu jsem měla pocit, že si ze mě někdo střílí - Cestování v čase, Rachel McAdams? Neskutečně to zavánělo již zmíněným TTW a po shlédnutí musím říct, že jsem si téměř jistá, že se autor inspiroval. Příběh sice nehrál na tak dramatickou notu, ale kromě jiného zachycuje podobně delší časový úsek. Někdy jsem měla až dejavu. I tak se mi ale film líbil, Bill Nighy měl zase jednou výbornou roli, nenudila jsem se ani minutu a naučila jsem se, že si musím užívat každé chvilky a ocenit každou maličkost. :) Pět hvězdiček nedám, protože je mi přeci jen trnem v oku ta podobnost se Zakletým v čase. (A taky tak trochu protestuju proti rozdílu v procentech, proč mám pocit, že je to jen proto, že About time je britská záležitost?) (06.01.2014)

Ano, je to tak. Z toho psy prznícího, děti zneužívajícího, bezdomovce bijícího, důchodce okrádajícího, stohy podpalujícího, spropitné nedávajicího, odpad netřídícího, hygienu nedodržujícího, okenu popíjejícího a perník obědvajícího sebestředného cynického hovada, se na dvě hodiny stal pookřálý zasněný mladík s úsměvem na rtech, slinama na bradě a tendencí vrátit tomu slepému beznohému nebožákovi s harmonikou před kinem, zpět do kastlíku tu stokorunu na invalidní vozík. S přítelkyní jsme z kina odcházeli nadšení a tak nějak více šťastnější. Dokonce jsem ji mršku v parku na chvíli i pustil z vodítka a přemýšlel nad sladkými slovy, které doma napíšu k tomuto příjemnému filmu. Se slovy "láska, naděje, porozumění, oddanost, věrnost, časový paradox" jsem otevřel profil filmu a vyskočil tam na mě skutečně erudovaný výblitek cenami ověnčeného polyhistora Civala, který si stěžuje, že tam bylo moc cukru! Moc cukru! On jde na ROMANTICKÝ film a stěžuje si na to, že byl příliš ROMANTICKÝ! Naštěstí pro něj jsem zjistil, že podobných existencí, které šly na romantickou komedii a čekaly nejspíš pytle s uřezanýma hlavama, vyvražďování německých prostitutek nebo grupáč s ovcema, je tu povíreco. (19.11.2013)

Není nad setkání s přáteli po letech, aneb když jsem si přečetl sedm let starý komentář od Nathalie, skoro se mi nechtělo psát můj vlastní:) Lásky Čas je ukázkou jisté ruky pana Curtise, ale když pominu jak mu hapruje to cestování časem (mělo to přece jít jen dozadu, ne?), mám svoje výhrady proti "poselství" filmu, respektive některým jeho aspektům. Na druhou stranu, mám velkou slabost pro Billa Nighyho, pro Rachel McAdams (ačkoliv když zvládla fejkovat chemii s Ryanem Goslingem po celý Zápisník Jedné Lásky, jak jsem se před pár dny dočetl, co je jisté?:D), a pro Domhnalla Gleesona (když tedy nehraje padoucha ve Star Wars...:)), takže se mi skoro daří skočit na návnadu silných rodinných hodnot a nevnímat to, jak je oslabuje možnost kdykoliv se vrátit a opravit nejen jakoukoliv chybu, ale i starou dobrou zlomyslnost;), a jak je hrdinovo závěrečné poznání banální. Naproti tomu rodičovství fungovalo úžasně - ale nemá to co dělat s mým vlastním otcovstvím. Chcete důkaz? Správně bych měl být stoprocentně dokonalý vzorek cílové skupiny, protože shodou okolností dnes, v den, kdy jsem Lásky Čas viděl, by měl můj děda narozeniny, za necelé dva týdny to bude dva roky, co zemřel, a - tomu už se skoro nedá uvěřit - moje nejsilnější vzpomínka na něj je, jak mě učil házet žabky. Přesto moje výhrady trvají. Ale jinak... i v ostatních rolích parádní obsazení, parádní humor (od vztahového přes Gleesonovy trapasy až po Hollanderův cynismus), úžasná hudba (jen tu verzi How Long Will I Love You od Ellie Goulding by měli zakázat...), a jak by řekla jistá decentní dáma, "doják jak kráva":D Kasaštyk to byl řádný, ale už jsem zkrátka měl pocit, že je to víc řemeslo než něco nadčasového (yes, pun intended;)). Kdybych viděl méně filmů podobného ražení, a méně toho zažil, možná bych pěl ódy na to, jak mi Lásky Čas změnil život, jako to dělají mnozí lidé na Youtube u "té správné verze" How Long Will I Love You. Takhle váhám mezi 70 a 80%. Ale když si vybavím perličku jako že v situaci, kdy hrdina potřebuje napravit následky svého dobrého skutku v podobě neseznámení se se ženou svého života, a v podkresu začne hrát The Cure (neboli lék:)), bude to 80%. (27.09.2020)