To Kapitola 2

Lepšie, ako jednotka. Tá ma nebavila, ale v dvojke sa prelínajú dospelé a detské linky a možno práve vďaka tomu dvojka funguje tak, ako mala fungovať jednotka, ale nefungovala (v románe sa prelínali obe linky, kým v prvom filme sme dostali len detskú linku). Ako tak ale čítam názory a recenzie ostatných, zisťujem, že sa mi na dvojke páčilo paradoxne to, čo iným vadilo. Bavil ma kasting (dokonca aj McAvoy s Chastain boli v pohode a to ich nemám rád, najviac ale zaujal Bill Hader ako kecálek Richie, James Ransone ako zakomplexovaný Eddie, samozrejme Bill Skarsgård ako nepríjemný Pennywise a Isaiah Mustafa ako Mike alias posledný strážca majáka, ktorý sa obetoval, aby strážil Derry). Myslel som, že to bude ťažkopádne a ukrutne nudné, ale mimo pár WTF scén (gigantický drevorubač a pár iných kurióznych CGI alebo úvod, kedy rozmlátia polovicu reštaurácie a servírka sa ich príde spýtať, či je všetko v poriadku, to som fakt valil oči a nechápal) som sa bavil. Vrátane bizarného finále. Stále sa niečo deje, občas hovadiny (relatívne zbytočná odbočka s psychiatrickým pacientom), ale deje. Skvelé boli detské retrospektívy, ako i esencia nostalgie, keď sa dospelí vracajú na miesta, ktoré poznali ako deti a teraz sa konfrontujú s minulosťou a to nielen svojou, ale tiež s minulosťou dotyčných miest. Chce sa nám plakať, ale zároveň to vnímame tak trocha ako spomienky cudzieho človeka, pretože náš život už niekoľko desaťročí vyzerá inak ako vtedy, kedy bola najväčší problém štvorka z matematiky. Negatívnejšie hodnotím čudný strih. Napr. týpek ide do lekárne, zrazu stojí v jej pivnici, tam sa mu stane čosi príšerné, povracaný (!) piatimi litrami hnusnej tmavej tekutiny hystericky beží k východu a cestou k nemu stretne zamestnankyňu, ktorá mu v pohode otvorí dvere a nepôsobí dojmom, že by ju zaskočilo, že sa potuloval v pivnici a že vyzerá ako vyzerá. Najviac ma ale sklamalo niečo iné. Vznik dvojky som pozorne sledoval a tak hodnotím značne rozpačito to, čo režisér tvrdil, že nám ponúkne a to, čo nám reálne ponúkol (mal silné vyhlásenia o tom, že Mike bude drogovo závislý, čo sa nepotvrdilo, že sa dočkáme početných flashbackov do minulosti mestečka Derry, čo sme sa ZNOVA nedočkali, alebo že sa viac dozvieme o To, čo sme sa nedozvedeli). (14.10.2019)

Mistrovské dílo. Společně s první částí funguje dokonale. Dokonce bych se nebál napsat, že je druhá část ještě lepší než ta první. Napětí tu skvěle graduje od začátku do konce, dospělí herci naprosto skvělí a představitelé jejich dětského já - pokud budeme To brát jako jeden rozdělený film - jsou zcela rovnocenní. Andy Muschietti natočil novodobou hororovou klasiku. Jsem z toho absolutně nadšený. (07.06.2023)

To proč je TO jako kniha tak výjimečná je propojování minulosti a současnosti, jejich současná gradace. Což ve filmech logicky chybí. Pro správnou adaptaci by to totiž chtělo minisérii. Když je ale třeba zhodnotit jak si dospělí Smolaři vedli po druhé není to tak špatné. Výborné obsazení je patrné hned u scény v restauraci, kde se všichni vžijí do svých mladých já. Problém nastává s blížícím se finále a kompromisy vůči knize (dělají z toho docela slátaninu), ale dávají smysl z vizuálního hlediska. Změna původu Zla, které klaun představuje je asi nejbolestivější. A pavouk má vypadat jako pavouk, tím je děsivý. Největším problémem ale zůstává délka, protože i když je film děsivě dlouhý hodilo by se v závěru pár minut navíc... Chtělo to minisérii. (10.09.2019)

Vlastně až u druhého dílu se naplno projevilo, jak problematické je přetavit těch tisíc stran myšlenkově i časoprostorově mnohovrstevného románu do celovečerní filmové podoby. Jednička se chytře držela jen perspektivy dětské party a představila To jako ztělesnění přirozených strachů, které klíčí v duši každého zranitelného dítěte. Dvojka potřebovala znázornit, co si dospělé verze hrdinů z konfrontace s jejich dávnými démony odnesly, a přemostit jejich tehdejší motivace a vzpomínky do navazujících, úzce propojených charakterových skořápek. A nedělá to úplně špatně. Je to především vyprávění o návratech. Návratech do dětství, oživujících poztrácené vzpomínky (které musí aktéři v prostřední části doslova hledat), návratech ke kořenům svých povah a strachů, které nenáviděný klaun znovu ztělesňuje skrze až překvapivě dětskou perspektivu (proto ty kritizované CGI příšery), a návratech k dávným rituálům, jež mají zlo porazit, ale ve skutečnosti jsou jen záminkou k onomu jednoduchému návratu a vymanění se z jeho svárů, stejně jako ze svárů minulosti. A všechno tohle film zvládá postihnout, aniž by jeho výstavba urážela především znalce a milovníky předlohy, jelikož jejího ducha a vztahy mezi postavami se daří vystihnout relativně dobře. K proplétání minulosti a současnosti používá Muschietti nápadité plynulé přechody a konverzační roviny pravidelně prokládá tréninky v oblasti více či méně úrodné hororové půdy. Hlavní slabiny oproti knize (která je zkrátka nedostižná) pak spočívají především v tom, že zatímco v Kingově podání a na papíře to přepínání mezi tolika postavami čtenáře nevyčerpává a naopak stupňuje napětí a zásadní informovanost, zde se často upadá do repetitivnosti a stále se opakující digitální strašení po chvíli zcela ztrácí účinek. A to se pak projevuje i v dlouhém závěru, který plnou pozornost zkrátka soustavně udržet nedokáže. Ovšem s přihlédnutím k tomu, jak obsáhlou látku se scénárista s režisérem v tomto případě rozhodli ukočírovat, se výsledek nakonec vydařil. Některé hororové momenty jsou opravdu vydařené (třeba ten úvodní u mostu) a je škoda, že většinou se jede až moc přístupně a zábavně - tady se nemělo šetřit více reálným násilím, a když už je film mládeži nepřístupný, mohlo také někoho napadnout, aby si Jessica Chastain alespoň sundala ve finále podprsenku. Jako adaptace nadknihy každopádně solidní řemeslo, ale varuji předem - komu se moc nelíbila už jednička, tady zalíbení nehledejte už vůbec. 70% (14.09.2019)