To Kapitola 2

Pro předškoláky zřejmě dobrý, co se týče nějaké děsivosti nebo pokusu o atmosféru. Za dospělé, krásné, inteligentní a sexy muže, musím ovšem konstatovat, že jsem se dlouho u žádného filmu tak kurevsky nenudil. Když vidíte u hororu stopáž skoro 3 hodiny, tak už jaksi tušíte, že bude něco v píči. Následně vás o tom tvůrci skoro 3 hodiny přesvědčují. Měl jsem takový neblahý pocit, že ze strany tvůrců sleduji naprostý záměr o vytvoření nekoukatelné ultra sračky. Skoro 2 hodiny je divák donucen sledovat shledání postav po letech, které připomíná velkofilm Sněženky a machři po 25 letech. Jednotlivé postavy vás nudí vzpomínáním na své mládí a tu a tam dojde i na proložení děje (zřejmě, aby se zredukovala šance na usnutí) nějakou pseudo brutální scénku, kde zařve nějaké naprosto náhodné dítě. Tyto scény jsou naprosto bezúčelné a nijak nekorespondují s dějem. Jakožto ostatně nekoresponduje s dějem drtivá většina filmu, což bude asi tím, že o dějové lince nelze být řeč, protože něco tak nekonzistentního se u áčkových filmů prakticky nevidí. V tomto případě tvůrci nevaří ani z vody, nýbrž z pořádně smradlavých hoven. Velká bída a utrpení. Není náhodou, že jsem tomuto neschopnému režisérovi napálil již druhý odpad ze tří viděných filmů. James McAvoy se asi rozhodl, že dorazí svoji slibnou kariéru a bude hanobit své jméno výhradně v píčovinách, jinak si nedovedu vysvětlit, že se po účasti v posledním průseru X-men, rozhodl zapsat i k této sračce. Jednotlivé příšerky jsou vyloženě k smíchu. Bezkonkurenčně nejvtipnější je PenisWise. Dialogy se nedají vůbec poslouchat, člověk má pocit, že stále sleduje ony děti z prvního dílu. Atmosféra žádná, všechno je naprosto bezúčelné. Úplně největším zlatým hřebem celého filmu, jsou ovšem postupy při likvidaci hlavního hrdiny, kde náhodná z postav dostane náhodné vnuknutí, kterak zlikvidovat hlavního záporáka. Vůbec se autoři nezalamovali tím, aby to dávalo jakýkoli smysl. Nějaký čurák kupříkladu najde na zemi oštěp a ten mu vnukne myšlenku, že právě tímto oštěpem klauna zabije. Nejvíce směšné bylo zjištěné na konci filmu, že se ten pokreslený čurák už 2 díly živí strachem, a tak se v momentě, kdy postavám nejvíce teklo do bot rozhodli, že se ho hromadně přestanou bát, načež se ten pičus začal naprosto kreténsky zmenšovat. Takovou píčovinu vážně napsal Stephen King? Odpočítával jsem sekundy, kdy ta žumpa konečně skončí. Ve výčtu sraček bych mohl pokračovat ještě hodně dlouho, ale už jsem napsal dost. Zkrátka nenapadá mě jediný prvek, který by se v tomto případě dal pochválit. Totálně promrhané 3 hodiny života. (15.12.2019)

Jelikož jsem viděla To, Tamto, Ono, Tohleto a Tentononc, tak jsem musela vidět i tohle to. Teda...tohle TO: Kapitola 2 (ta posraná) . Jak mě první film nadchnul, až sem si jí chtěla v kině teatrálně vydrnkat, abych byla dokonale (u)spokojená, tak u pokračování jsem si jí chtěla teatrálně vydrnkat jen proto, abych ten film nějak přežila a měla alespoń nějakou pěknou vzpomínku. Jako na férovku - Já šla na horor. Dostala jsem horor pro desetiletý caparty, ne-li přímo rodinný film a jak mě nasrala už Annabelle 3, která se mocně držela zpátky, tak To mě dodělalo. Jako family movie to je fajn a pokud je Vám těch zmíněných deset, budete nadšení !! Já sice vypadám na 12, ale buddhožel pro mě jsem rapidně starší, takže sem jen lomila rukama a kopala nohama do sedačky přede mnou, proč jen, u Buddhy, zkurvili další mojí oblíbenou hororovou postavu. Klaun Pennywise je tak oficiálně přejmenován na PENISVAJS páč se celej film choval jako regulérní čurák a zatímco v jedničce děsil, tak tady byl k smíchu nebo spíš k pláči. Nemluvě o tom, že byl drtivou dobu digitální čímž se absolutně ztratilo kouzlo opravdovosti, co byla v jedničce. "Epický finále" byl tak nehoráznej digibordel, že sem si chvilku říkala jestli nejsem na nějakém nepovedeným dílu Avengers a očividně jsem nebyla sama, koho to sralo páč lidé začali hromadně odcházet z kina. Při "vyvrcholení" filmu. A ne, nebylo by to tím, že by finále bylo tak děsné, že by se báli a prchali, ono bylo tak DĚSNÉ že se loudali ven se slovy - To je taková píííčovina !! A víte co? Měli pravdu. Já na konci chytila regulérní záchvat smíchu když se PENISVAJS skoro rozbrečel a sama sebe sem se ptala, na čem rejža jel za matroš zvlášt, když jedničku natočil skvělou. U dvojky tak můžu pochválit max to, že herce vybrali fakt prvotřídně (tři byli svým dětským verzím opravdu hoodně podobní, vlastně čtyři, ale tak černoch stejně jako my, je každej stejnej) . Jo a mělo to hezký barvičky. Paráda. Možná ze mě jen mluví nasranost, že atmosféra, napětí a vše, co bylo v jedničce, je tady v prdeli, nebo jsem měla náběh na měsíčky, každopádně film mě tak nasral, že už to hovnocení, co mu dám, je na tuhle sračku pro děti až moc! (16.09.2019)

Obrazotvorná klauniáda na druhou. Andy Muschietti se úctyhodně vyrovnal s rozsáhlou předlohou hororového génia a celé pokračování získalo patinu kvalitně znepokojivého díla. Koho film nepřesvědčil, ať obrací knižní listy do úmoru, kdo si potrpí na komplexní obrazotvornou fazonu režiséra, má jedinečnou možnost bezmála tři hodiny spoléhat se na svoje smysly a valit bulvy na valící se příval vizuálních kejklí a velkolepých scén. Konečně dostala Kingova adaptace patřičný rozpočet, tudíž může být proslulý spisovatel spokojen, že jeho děs i běs nesmrdí dolarem, jak tomu bývá v drtivé většině jeho děl převedených na filmový pás, nevyjímaje i ultralevný tv odpad To z roku 1990. Dospělá parta Klubu smolařů je naprosto unikátní a všichni hrají dokonale, načež se nezapomíná i na potřebnou interakci s jejich někdejšími dětskými verzemi. Oslabeni o Stanleyho, který volil dobrovolný odchod ze scény, se v dobré náladě vracejí do zapadákova Derry po 27 letech a Pennywise jim příslušně pěkně zatápí. Jessica Chastain a James McAvoy coby hlavní hvězdné posily, obrýlený Billl Hader obstarává vtipné sekvence, z tlouštíka Bena je náhle katalogový krasoň Jay Ryan, který se ze seriálových vod solidně uvedl i na filmovém poli, partu dohromady svolal Isaiah Mustafa a James Ransone nám příjemně dotváří kompletní partu. A všichni čelí Billovi Skarsgardovi, který volí četné permutace a zlověstné variace, smířen s tím, že ho bude na scéně méně. Ovšem zpoza závětří se k vražednému běsnění dostane i záporná figurka Henry Bowers, který záhy opouští brány psychiatrické kliniky po svých, sanitního vozu netřeba. V zásadě mně nijak nevadí filmy, co mají ke třem hodinám. Konkrétně tenhle dlouhý opus mně uběhl dost rychle. Měl dynamiku, nešetřilo se na hrůzných výjevech, CGI šílenostech, ač film nedisponuje ratingem R, má poměrně velké množství nepříjemných i halucinogenních scén a kvalitní technické zázemí přispívá k nevšednímu hororovému rauši. Režisér Andy Muschietti a spol. se vybičoval k pěknému výkonu. 10/10 (16.10.2019)

Muschietti sice sype z rukávu jeden hezký obrázek za druhým, ale vypravěčsky selhává na plné čáře. Nejenže nás bombarduje monotónními lekačkami, kupou zbytečných a repetetivních flashbacků ve druhé třetině a monstrózní dávkou humoru (Bill Hader je nicméně perfektní), ale zároveň ani nezvládá to, co od hororového žánru požaduje i takový strašpytel jako já - děsit! Typický příklad filmu, ze kterého se stříhají perfektní trailery, ale ve výsledku je to triviální slátanina s absurdním timingem, jejíž tvůrce našel zalíbení v digitálních tricích, bez kterých by se řada scén bez problému obešla. CGI víceméně tvoří nejrušivější element tohohle scénáristického bordelu, jehož struktura se při zapojení i minimálního množství mozkových buněk rozpadá na kusy. Stojí vůbec někdo o epický hororový blockbuster? No… někdy méně znamená více, Andy! Konkurenční mainstream hororová série The Conjuring druhou kapitolu jednoduše válcuje. Mimochodem… jsem jediný, komu i ten závěr finále v podzemí připadal naprosto dementní? 5/10 (19.09.2019)

Neodcházel jsem z kina zklamaný. Neodcházel jsem z kina nadšený. Prostě jsem tak nějak odcházel. Až při pročítání místních komentářů jsem si asi uvědomil, že to nebylo až tak dobré, jak se mi zdálo (a to jdu často proti proudu, nejsem ovce). Hodně lidmi vyčítaný humor mi nevadil, ale bylo to takové nějaké... nijaké? Ve finále to asi ako tak funguje jen díky spojení s minulostí, s dětstvím, díky všudypřítomným flashbackům, které to však zase poněkud neúnosně natahují... 60% (06.09.2019)