Žena v kleci

Žena v kleci byla první, ale já si ji nechal shodou náhod tak nějak na konec. Řeč je o knižní sérii dánského spisovatele Jussiho Adler-Olsena. Další tři (filmová) zastavení vůbec nebyla špatná (některá – Složka 64 – dokonce vynikající). Jsme tak na začátku fungování oddělení Q, které má za úkol třídit staré nevyřešené případy. Prostě papírování, o které nikdo zrovna nestojí. Možná nadšený muslimský asistent Assad. Naopak vůbec ne komisař Carl, který se po nevydařené akci (jeden kolega mrtvý, druhý ochrnutý) vrací k policejnímu sboru, ale na oddělení vražd je brzy. Úkol je jasný (třídit a uzavírat), ovšem Carl je tvrdohlavý polda, takže se mu hned první spis nepozdává: sympatická politička, která měla před pěti lety záhadně zmizet při plavbě na trajektu. Jelikož jsem dřív viděl zmiňovaná tři pokračování, aspoň nyní jsem se tak trochu dozvěděl, proč je sebedestruktivní a věčně nakrknutý komisař Nikolaj Lie Kaas místy takový idiot. Nesnesitelný vyšetřovatel přišel o kolegy, navíc ho tíží krachy v osobním životě. Co se případu týče, je možná škoda, že má divák náskok před vyšetřovateli. To, že o političce leccos víme, nás mírně připravuje o napětí a momenty překvapení. Vadí i trošku zjednodušené charaktery, víc bych toho třeba rád věděl o Assadovi nebo i záporákovi, proč se rozhodl páchat „zlo“ zrovna pět let. A ještě jedna věc je slabší, protože u severských kriminálek bývá alfou a omegou: působivější atmosféra. (28.06.2020)

Nešťastně uchopená adaptace. Předloha stojí na ironickém (a vtipném) antibyrokratickém tónu, "houseovském" Mørckovi a psychologické kresbě vyšetřujícího i oběti. Naopak standardní žánrová zápletka je spíše nutnou spojující obezličkou než čím jiným. Tady se ovšem právě dvě nejspecifičtější přednosti, které to od standardní žánrové (nad)produkce odlišují, zcela upozaďují a důraz se dává čistě na tu krimi linku; a ta je tuctová jak jen to v žánru jde. (29.03.2014)

Slušná detektivka severskýho štryhu, která má vynikající neurčitou první půlku a nevraživýho hlavního hrdinu, jenž má tak nepříjemný charakter, až jsem z něho byl celej bez sebe. Je velká škoda, že se tvůrci zbytečně uchýliti k polopatickýmu vysvětlení, čímž degradovali celý příběh a potažmo i film na slabší 4*. Divím se, že to proběhlo našim kinem, protože tenhle kousek vypadá absolutně nepovšimnutě. Jako krimi jednorázovka naprosto OK. 70% (20.02.2014)

Prvý prípad Oddelenia Q ( vyšetrovanie starých odložených prípadov ) s vyšetrovateľom Carlom a jeho asistentom Asadom je na prvý pohľad málo zaujímavý, udalosti však ukážu pravý opak. Výborná mysteriózna atmosféra sa vinie filmom ako červená niť, tvorcovia umne používajú flashbacky a hudba sa derie pod kožu. Záverečné finále je hodné severských drsných filmov posledných rokov. (26.09.2016)

Detektiv Nesbøva (čtěte zasmušilého) typu a jedna v podstatě triviální krimi zápletka, jenž flashbacky a žánrovými klišé zbytečně ztrácí na intenzitě. Taková lepší televizní inscenace, která neurazí, nenadchne a spolehlivě oddálí návštěvu dentisty.. Existuje vůbec nějaký skandinávský vyšetřovatel, co by si do inzerátu mohl napsat: usměvavý abstinent, nekuřák, bez traumat..? Může za to počasí? Dlouhé noci? Chuť několikanásobné destilace? Nebo snad Raymond Chandler? (21.03.2014)