Jan Žižka
Medieval
Medieval
Medieval
Režie:
Petr JáklKamera:
Jesper TøffnerHudba:
Philip KleinHrají:
Ben Foster, Sophie Lowe, Michael Caine, Til Schweiger, Matthew Goode, William Moseley, Roland Møller, Karel Roden, Werner Daehn, Kevin Bernhardt (více)Obsahy(1)
Na konci 14. století jsou Země Koruny české zmítány tyranií a násilím. Jan Žižka a skupina jeho žoldnéřů jsou najati na ochranu králova zástupce. Jan prokáže skvělé strategické a bojové schopnosti. Následně je pověřen službou pro samotného krále, Václava IV. Zemi ale ve skutečnosti ovládá Jindřich z Rožmberka, nejbohatší velmož království. Jan dostává další delikátní úkol: unést Rožmberkovu snoubenku Kateřinu. Tím se nevyhnutelně zaplétá do vysoké politiky. Od té chvíle nemá na vybranou. Musí bojovat. Janovy žoldácké hodnoty se otřásají v základech. Vášeň, vina, chtíč i pomsta se stávají hnací silou jeho boje za spravedlnost a rovnoprávnost obyčejného lidu. V této době se z nájemného žoldnéře stává legenda. Rodí se vojevůdce, který bude bojovat za vše, v co věří. Historický film Petra Jákla vypráví o počátcích husitského vojevůdce Jana Žižky na pozadí bouřlivých událostí roku 1402. (Bioscop)
(více)Recenze (1 025)
3,5* Žižka není rozhodně bezchybný film, není to žádný velkofilm, na světové poměry je to low cost řežba v českých lesích a hájích, což diváky ve světě nemá čím zaujmout. Sám Žižka je jako postava napsanej hrozně špatně, Ben Foster nemá co hrát, nemůže rozvinout své charisma, má se prostě tvářit tu smutně, tu nasraně. To je vše. Jákl nestvořil vůdce, za kterým by šly davy. To je moje největší výtka. Navíc se asi střelil do vlastní nohy - Žižka by měl být vůdce, který k sobě táhl davy a jeho muži ho uznávali. A ve filmu? Dostane na budku a zůstane potupně uvázán u stromu. To mi přišlo neadekvátní této postavě. Historickou věrnost řešit nebudu. Co ale pochválit musím, je atmosféra, vizuální stránka filmu a hlavně herecké výkony. Včera jsme viděli první dva díly Prstenů moci, kde se to hemžilo hereckými střevy a týden starými vekami, co nebyly schopné krom nagelovaných vlasů předvést něco na způsob uvěřitelného hereckého výkonu. Žižka má bezvadné herce a já cítil ryzí nadšení sledovat tyhle lidi při práci - Schweiger, Moller, Foster a samozřejmě bílá růže Sophie Lowe, jim jsem věřil všechno. Tohle nebyly ty klasické škrobené herecké etudy, na které jsme zvyklí z našich Husů a Karlů od Svobody a spol. A k tomu Roden, kterému role Václava IV. sedla naprosto perfektně. Osvěžující film, který i přes haldu klišé, nedomyšlených scén a mnoha dalších a dalších neduhů působí upřímnou snahou svých tvůrců o moderní přepis Žižky. A srovnání s Prsteny moci je toto - mít peníze nestačí, i za pakatel lze natočit dobrej film, když ho točíme s jistou pokorou a nehoníme si bimbase, jak na to máme. Jo a Benu Cristovaovi něco vrtá hlavou :-) ()
Lidičky, to je tak pitomé, až je našinci stydno. Udělat z Jana Žižky kýčovité love story prokládané potoky krve a co nejvynalézavějji natočených smrtí, to je opravdu kumšt. Jednu hvězdu přidávám jen kvůli svému pochybnému vlastenectví, že se Amaeričané rozhodli investovat do českého námětu. ()
V prvé řadě klobouk dolů, že se povedlo na české poměry natočit něco tak obrovského a zcela se vymykajícího jakýmkoliv zdejším standardům – to platí především pro herecké obsazení, které je jedním z toho nejlepšího, co film nabízí. Samotný film je spíše komornější záležitostí odehrávající se v malých lokacích a bez větších bitevních vřav, jaké známe z historických velkofilmů, čímž poněkud postrádá onu velkolepost, na kterou se možná mnozí těšili. Kromě skvělého hereckého obsazení, a tím pádem skvělých hereckých výkonů, stojí za vypíchnutí také výborná audiovizuální stránka filmu, surovost soubojů a syrová, špinavá a smutná atmosféra středověku. Co filmu moc neprospívá, je několik ohraných hollywoodských klišé, která jsme viděli už milionkrát a na milion různých způsobů, ale nejsem odborník, takže nemůžu hodnotit historickou přesnost – i tak se ale film v několika scénách pokouší trochu nuceně hrát na emoce a tvářit se velkolepěji, než ve skutečnosti je. Přesto se však štáb snaží a ždíme z naší krásné krajiny a památek maximum. Dočkáme se tak úžasných záběrů z míst, která více či méně známe. Škoda jen, že film sám o sobě je jen jakousi předehrou – čímž se ale vlastně nijak netají – ve které se děj nikam moc neposouvá a končí přesně ve chvíli, kdy měl být spíše někde uprostřed, protože to by byla teprve jízda. A zatímco první polovina je svižná, zábavná a plná dobré akce a politického pletichaření, druhá už jí moc nestačí. Všeho všudy se však bezesporu jedná o jeden z nejzásadnějších českých filmů posledních desetiletí a nejeden divák se u několika scén neobejde bez husí kůže. Kina budou praskat ve švech a vyrazí do nich i ti, kteří je navštíví jen jednou za uherák, a to je přesně to, co tuzemská kinematografie potřebovala. Děkujeme. ()
I ty nejslabší díly Last Kingdom předvádí opulentnější měřítko, realističtější vhled do historie, i zajímavější příběh. A za zlomek rozpočtu tohohle. O srovnání se stejně drahým filmem Ironclad ani nemluvě, ten je jak z jiného vesmíru. Ale je mi sympatické že Jákl nešel cestou stavění Žižky na piedestal a místo toho ho ukázal jako hovadského rabiáta - škoda že jen u toho nezůstalo a měl k tomu i další ambice, na které jako režisér a scénárista ani zdaleka nemá. 5/10 ()
Pohlcen nejčerstvějšími pocity a dojmy upřímně napíšu že...s Žižkou to má společného pramálo, s českým filmem ještě méně, ale jinak to v dnešních poměrech asi nejde, je prostě nutné nestoudně přeplatit zahraniční herce a podělit se s producenty, aby něco takového vůbec vzniklo. A co vlastně vzniklo? Středověká řežba, klasický holywoodský heroismus, dokonce i love story, mluva jednadvacátého století a trapně se opakující záběry z dronů. Přesto jde o celkem slušnou filmařinu, kdyby do toho pan kaskadér, pardon, režisér, nepletl našeho nikdy neporaženého vojevůdce, náš dodnes uznávaný státní symbol, jak nám sám připomíná, ale příběh zasadil do jakéhosi středověkého bezčasí s fiktivním hrdinou, jenž chrání a bojuje o záchranu překrásné ženy, snad bych dal ještě o jednu navíc, ale takto se nedokážu zbavit určitého pocitu, že na historicky nezmapovaném období života Žižky jen parazituje. Jednoduše napsáno...místo symbolu kalicha na zbroji nosí prsten neteře francouzského krále, tím Jákl finišuje. Ještě jednodušeji...na Vávrovu trilogii jsem se díval před dvaceti lety, dívám se na ní i dnes a dá-li příroda, budu se na ní dívat i za dvacet let. Tento film si možná pustím někdy za pár let v televizi, až ho bude Prima vysílat. Nikdy bych se toho nenadál, ale doporučuji koment verbalův, který vše dokonale vystihl. [Kino Citadela - originální znění] ()
Veskrze nesnesitelně nudná a úmorně dlouhá kýčovitá sračka, ve které jsem od první minuty absolutně nechápal, o co tam jde, podobně jako jsem byl absolutně ztracený i v jednotlivých postavách (měl jsem problém vůbec poznat, kdo je samotný Žižka). Umíral jsem u toho nudou a měl celou dobu pocit, že sleduji dokonale genericky zaměnitelnou dobovou slátaninu, jakých se točí tuny, neboť současné publikum té středověké šmíry (respektive konvence, jak je obraz středověku ve filmech prezentován, která se hroutí při prvním záběru na současný les) stále nemá dost, zdá se. V anglické verzi, v níž jsem to zhlédl, to navíc dostává i nádech bezděčné směšnosti, když člověk slyší okoukané české herce odříkávat repliky v angličtině. Přiznávám, že středověk jsem vždycky nesnášel a Žižka mě nikdy nezajímal, takže jsem se tomu asi měl vyhnout, ale člověk si stejně nedá říct, a pak to takhle dopadne, takže dobře mi tak. ()
Po letech příslibů a mediální masáže je to tu! A do pěti minut po zhlédnutí to každý hned radši pustí z hlavy. Předpokládám, že nikdo neměl kdovíjaká očekávání, ale já doufal aspoň ve filmařsky nadšeneckou porci zábavy. Co jsem však nakonec dostal, byla jen ubíjející šedivá ochotnická nuda, plná toho nejúmornějšího patosu a otrávených hereckých obličejů. Scénář krom nekonečného honu za macguffinem, jímž je hlavní ženská postava, a odbytého nástřelu trojčlenky, který vládce chce na kterého intrikařit, nabízí jen snůšku těch nejprovařenějších filmových klišé, jaké si dokážete představit. Charakteristika postav a jejich vývoj nikde, zajímavé dialogové výměny nikde, srozumitelné vyprávění příběhu nikde, dramaturgie nikde, tempo nikde. Jan Žižka představuje tu nejryzejší šeď, jakou jen šlo od nejdražší české produkce dostat. ()
Delší dobu jsem přemýšlel jaký komentář napíšu...Dost mě překvapilo takhle nízké hodnocení zde na csfd. Pak jsem si všiml, že jeden z mých oblíbených uživatelů (Malarkey) také pálil 5* přečetl jsem si jeho komentář a nemohu s nim než souhlasit. Takže tak. 85% ()
Jan Žižka z Hollywoodu. Mohlo by se zdát, že Petr Jákl zajde ve svém nákladném projektu tak daleko, až surrealisticky pitomý obraz z filmu Černí baroni, na němž středověký vojevůdce třímá v ruce kulomet, dostane reálné obrysy. A ačkoliv je film zmítán četnými fabulacemi, objeví se i smyšlená postava ztvárněná Michaelem Cainem, kostýmy český středověk nikterak neevokují a do toho si historici rvou varlata nad historickými nepřesnostmi, je film převážně pojat coby dobrodružný, v němž sám autor s existujícími postavami české historie nakládá velmi volně. Ostatně, jedná se o Žižkovo životní údobí, které historiky není stoprocentně zmapováno. Film je tak na míru ukován pro nároky současného publika, zvesela ignoruje tendenční manýry trilogie Jan Žižka od Otakara Vávry, navíc má vojevůdce sporně pásku přes pravé oko, a je dostatečně akční, napínavý i emočně vypjatý. Dvě hodiny jsou nabité brutálními sekvencemi, střídá se les, jeskyně a hrad a rozhovory na téma hradních intrik se vedou v urychlené formě, aby film nestačil nudit. Kupodivu jsem nezaznamenal nějaké větší dějové nepřehlednosti a chaos. Ben Foster je jako mladší verze Žižky dobře obsazen, odvádí kvalitní a spolehlivý herecký výkon. Nutno uznat, že kvalitních hereckých výkonů skýtá film nemálo. O pozornost si říká i německá posila Til Schweiger. britský parchant Matthew Goode nebo dánský záporák Roland Møller. Na české herce se tolik nedostalo. K vidění je Jan Budař, Marek Vašut, Ondřej Vetchý, Ben Cristovao a Karel Roden v roli panovníka. Ovšem jejich prostor je poměrně mizivý, takže na velké herecké koncerty opravdu nedošlo. Za všemi problémy hledej ženu. A skutečně, sličná lady Kateřina je hlavním předmětem všech nesvárů, takže ji patří bratrem Žižkou unést a následně se do ní zamilovat. A je hlavně velkou kandidátkou, aby ji kdejaký divoch ve hvozdech ohnul, což se kupodivu nestane. Britská hvězdička Sophie Lowe byla výrazným hybatelem celého dění. Dvojí jazyková verze filmu, ta první v anglickém znění s titulky, druhá s dabingem, je zřejmě největší vadou na kráse. Je totiž maximálně divné, když postavy českého dějepisu promlouvají k divákům anglicky. S kamerou, nasvícením i střihem u mě nevyvstal nejmenší problém. A nedostatek davových scén mě také nerozhodil. Na Jáklovi je sympatické, že ukázal Jana Žižku, na kterého se ve školních dějepisných hodinách pěla jen samá nekritická chvála, také trochu v temnějším světle. Nejdříve lapka i žoldák, posléze mistrný stratég a nikým neporažený vojevůdce, jak pravý závěrečný titulek filmu. Kvalitní dobrodružná podívaná. 9/10 ()
„Krejž holého, bratře, Jákl ti to natře!“ K tomu mu dopomáhej Bůh, papežské schizma a Liška ryšavá, brousící si zuby na český trůn. Středověká melodramatická romance, s anglickou „kráskou“ v šatech francouzské princezny, kvůli které prý začaly husitské války (:-), aneb cherchez la femme. Za hořícím Trocnovem zapadá podzimní slunce, z oběšenců na stromech opadává listí a na pouť do Říma už je pozdě. Mocný Rožmberk své truhly neotevřel, neb Kateřina otevřela srdce komu neměla. Láska, intriky a krev, řinčení mečů, řev a mlátička Žižka, ohánějící se starým dobrým palcátem a funící: „Terazky by sa mi hodil ľahký guľomet!“ OKÉNKO ŽEBŘIŇÁKU: [][] Co všechno vynalezli bratři Žižka a Jákl? ¥¥¥ Oční kapky Larvorej®. ¥¥¥ Exportní vozovou hradbu a plány na její vývoz do Číny. Prosíme nekopírovat! ¥¥¥ Šachovou rošádu bez věže, jen s králem a historií. Laik se diví, historik pláče. ¥¥¥ Boj ocasem. Viz dvouocasý český lev, z klece na poturčence vypuštěný. ¥¥¥ Cyklický únos. Unesete, ztratíte, opět unesete, zase vám ji šlohnou, unesete potřetí a zas je holka v čudu... Sisyfos hadr. [][] Výsledek bitvy? Dějiny poraženy. Tento způsob vozové hradby zdá se mi poněkud pokleslý, kola žebřiňáků bych přifouknul. Ani ne tak finančně, jako invencí. ()
Na tento film jsem se velmi těšil, neboť zpracovává jeden z nejzajímavějších věků Evropy. Středověk na konci 14. století byl u nás brutální. Z této doby vznikla spousta filmů i her a moc rád se právě sem jejich prostřednictví vypravuji a vracím. Tento film měl brutální marketingovou kampaň a moje očekávání byla vysoká. Bohužel je třeba si říct, že se nijak zásadně nepovedl. Trochu se obávám, že si zde Petr Jákl ukousl příliš velké sousto. Měl jsem pocit, jako bych seděl v restauraci a dostal vynikající a totálně vymazlený krvavý steak, který by byl ovšem pouze velikosti padesátikoruny a ten byl utopený nechutnou univerzální hnědou omáčkou. Nedobré vaty je tady strašně moc. Výběr herců mi také nepřišel zrovna nejšťastnější. Měl jsem pocit, jako by byla snaha dostat sem co nejvíce známých tváří a až následně se vybíralo, jakou roli komu dát. Co se hlavních postav týče, tak mi tam seděla do své role snad jen Sophie Lowe. Největší problém však mám s nosnou dějovou linkou, která je poměrně chaotická, prapodivně se v ní skáče a děj není zkrátka až tak zajímavý. Průšvih to určitě nebyl, ale nejedná se o film, který byste komukoli doporučili. [60 %] ()
Petr Jákl je statečné srdce… Když se tvůrčí vize střetne s talentem převést jí na filmová plátna, může z toho vzejít jedinečnej zážitek atakující žebříčky nejlepších filmů všech dob. Mel Gibson to ví! A když je chytrá produkce, lze to dělat i s nízkým rozpočtem (The King). Jákl ale nejenže nemá vizi nebo talent, on zřejmě nemá ani pokoru či respekt k filmovýmu řemeslu, látce, ani k tvůrcům, se kterými pracuje. A tak – chvástaje se, že je Braveheart hlavní inspirací filmu – natočil nejdražší fiasko v historii český kinematografie. Kamera i celkovej vizuál (kompozice, color grading, digitál) působí jak z fan kraťasu za pár desítek tisíc. Herci netuší, kde jsou, kým jsou a co mají hrát. Atmosféra středověku je nevýrazná, protože obrazová stránka nejde ruku v ruce s výpravou a historickým zasazením. Chaotickýmu střihu s děsivou kadencí by záviděl i Greengrass. A scénář? Dramaturgicky disfunkční, příběhově generickej (scény na sebe ani pořádně nenavazujou). Žižka je exemplární případ toho, že ani z jinak talentovaných tvůrců nedokážete vytřískat výkon, pokud jste režisér bez nápadu a neumíte sladit jednotlivý filmový profese v jeden koherentní funkční celek. Měl to natočit v češtině, pro Čechy, s českými herci, třetinovým rozpočtem a tím pádem podstatně komorněji. Možná by se dostavila ona pokora, úcta a nakonec i ta tvůrčí vize… ale natočil Hammer of the Gods II. ()
Já určitě nejsem cílovka, takže to zřejmě nemůžu hodnotit moc objektivně. Nicméně je to příliš dlouhé a plné zbytečné omáčky. ()
Tak se Žižka konečně dostal i na Netflix. Popravdě jsem to po těch ohlasech čekal horší. Žádná epická podívaná se sice nekoná, ale vyloženě průser to taky není. Nejsem úplně expert na toto období, ale působí to spíš jako zhrzená love story než jako zrod našeho největšího vojevůdce. Krom dvou větších bitev vlastně jen sledujeme, jak se o Kateřinu Žižkovi vojáci přetahují s těmi královými. Zahraniční herci moc neexcelují a ti čeští zas nemají moc prostoru. Přece jen tam najdeme pár našich známých tváří. Určitě to za ty peníze šlo natočit líp... "Ktož jsú boží bojovníci!" ()
Kdybych měl rozebírat každý aspekt tohoto zpackaného filmu, zejména ten historický, tak je z toho disertační práce na 120 stran. Petr Jákl zcela promarnil potenciál, který měl rozpočet filmu i hvězdní herci (asi jediný pozitivní aspekt filmu) a místo toho servíruje až učebnicové tvůrčí neumětelství. V Janu Žižkovi selhávají úplné základy filmového řemesla. Na klíčové otázky, které by si měli tvůrci pokládat ještě před první klapkou, nenacházím odpovědi. Tak například jaký byl záměr film natočit a proč se zrovna jmenuje Jan Žižka. Děj filmu je totiž zcela fiktivní, špatně napsaný a lacině zpracovaný. Kombinuje (vykrádá) prvky z filmů jako Statečné srdce, Gladiátor, Rambo, Robin Hood či Ivanhoe a prakticky vůbec neutváří historickou postavu Jana Žižky. Nevkládá do něj motivace pro jeho pozdější husitské činy, nerozebírá jeho psychologii. Film mnohem více svou atmosférou (kamerové filtry, věčná mlha, déšť, bahno) a dějem (naháněčka v lesích a bitvy ve zříceninách) připomíná středověká béčka nultých let. Jenže ta se aspoň nebrala vážně a byla zábavná. Neukotvenost Jana Žižky je tak do nebe volající, že průměrný divák se i přes časté akční scény prostě začne časem nudit. Můžeme jen zaplakat, protože být Jákl aspoň trochu sečtělý, sáhl by po jakékoliv dosud nezfilmované české pověsti, báji, povídce či dramatu z českého středověku a měl by v ruce mnohem zajímavější příběh, který by stačilo jen udělat více akční a zfilmovat. Druhý povzdech musí přijít nad promrháním látky 15. století a zrodu husitství. Jákl jakoby sám natruc všem úplně ignoruje tehdejší společenský, náboženský a kulturní kontext a prostě si na koleni vyrábí vlastní historii a vlastní pravidla. Žádné přiblížení tehdejší doby, žádný umělecký přesah, důraz na detail, u kterého bychom si mohl říct: "Jo, na tomhle si dali záležet." Jákl tak naplno prohrává i s ryze průměrným Janem Husem od Jiřího Svobody a dalšími televizními rekonstrukcemi, které sice neměly stamilionové rozpočty, ale aspoň se snažily historické postavy ukázat v trochu netradičním světle. Přinést nové informace do národního povědomí o jejich době. Zde nic takového není. Servíruje se jednoduchý příběh, kde pokud by se vyměnilo jméno Žižka za Robin Hood a prostředí se přeneslo z Čech do Anglie, nepoznáme rozdíl. A když už se tedy vytvořil odbytý scénář plný nepochopení tématu a postavy Jana Žižky, přichází na řadu druhý průser. Jákl totiž svůj vlastní scénář není schopen ani filmařsky odvyprávět! Vývoj postav je velmi nudný, šablonovitý, prakticky žádná si nezíská vaše sympatie. Celá zápletka únosu dívky a budoucnosti českého království či dokonce Evropy je podána tak jednoduše a nepřesvědčivě, že žádný příčetný divák nemůže uvěřit tomu, že "takhle to mohlo s Janem Žižkou být". Co se týče historické věrnosti, asi nemá smysl rozebírat nepřesnosti v kostýmech, kulisách, zbraních, historických událostech roku 1402 atd. Je toho opravdu požehnaně. Ale zmíním jednu věc, která mě málem v kině zvedla ze sedačky a kterou jsem bohužel po velkohubých vyjádřeních Petra Jákla čekal. On totiž vůbec nepochopil smysl husitství a osobnost Jana Žižky a místo toho nám servíruje naprosto pokřivený obraz, který koluje v hospodách či facebookových skupinách. Místo aby, oproti jinak výtečné trilogii Otakara Vávry, přinesl racionální a kritický pohled na husitství očištěný od komunistické propagandy, tak nám naopak v tom svém pseudo-obrazu doslova vymáchal rypák. Při kázání Jana Husa jsem nevěděl, jestli poslouchám církevního reformátora, nebo Tomia Okamuru se svým pravidelným hlášením. Místo promluv o víře a jejím výkladu tam hovoří cosi o tom, jak má každý stát při své pravdě, neposlouchat zkaženou církev a podobné kecy pro jednoduché lidi. Vrcholem pak byl závěr, kdy se přenášíme do období husitských válek. Proti vozové hradbě najíždí křižácká jízda početnější než Rohirové v bitvě o Minas Tirith a film skončí psaným poselstvím ve smyslu: "Věnováno všem lidem, kteří věří ve svobodu a bojují za ni." V té chvíli jsem čekal, že se přeneseme ještě dál do budoucnosti a Petr Jákl nám ukáže zaplněný Václavák antirouškaři. Protože přesně tenhle populismus a antiestablishment je zřejmě hnacím motorem pro Jáklovu tvorbu. Není náhodou, že jeho "hrdiny" jsou Jiří Kajínek a Jan Žižka. A tady je zároveň možná odpověď, proč je film navzdory velkým ambicím tak jednoduchý - zkrátka protože jeho cílovkou jsou jednodušší lidé. Lidé, kteří znají jen to, že Žižka měl jedno oko, byl to bojovník "za pravdu" proti establishmentu, nikdy neprohrál a vždycky rád zpíval Kdož jsú boží bojovníci. Tahle písnička ve filmu zazní dokonce třikrát a její premiéra při kázání mistra Jana Husa byl přesně ten moment, kdy jsem se chtěl zvednout ze sedačky a odejít. Jákl mohl ve filmu použít jakékoliv z desítek dochovaných písní té doby, ale on tam prostě kopne pouze tu nejznámější, aby se zavděčil jednoduchým divákům A už si neklade otázky, proč by si ji lidé v kostele při kázání zpívali, když je to píseň ryze vojenská. Navíc se vsadím, že v roce 1402 ani neexistovala. Celkově řečeno, Petr Jákl natočil jednoduchý film pro jednoduché publikum, na který z marketingového důvodu přilepil značku Jan Žižka, protože jiný důvod ve filmu jeho jméno nemá. () (méně) (více)
Dopadlo to asi tak nějak stejně jak s Marhoulovym Nabarveným ptáčetem. Velká snaha, která však ve finále zůstala tak nějak mezi. Což mě vlastně ani ve finále nemrzi, protože jsem od Jákla vzhledem k jeho předchozí "tvorbě" čekal mnohem míň. Jan Žižka má několik opravdu vydařených momentů, jen je z něj cítit až příliš moc ctižádosti, která jde někdy až často na úkor kvality filmu. ()
Film beru s rezervou. Pořád je to středověké drama natočené v Česku a Jákl není Forman. Ale druhá půlka filmu dost dobře dotahuje to, co první půlce chybí. Jsou tu silné scény, emoce, uvěřitelná romance. Foster a Sophie Lowe jsou výborní. A Jákl vystihl to, proč film asi točil. A to je ukázat Čechy jako nebojácný národ, který si váží svobody. Žižka byl asi poslední, co to v našem národu dokázal probudit a na to se tak hezky dívá. ()
Na čtvrtý pokus se Jákl doufám konečně utrhne z řetězu a vypustí do éteru krvavou tarantinovskou řežbu, kde nadhled bude dosahovat výšky alespoň české nejvyšší hory. Jeho Žižka už se v tomto ohledu zase posunul o něco dál a nabídl mi pak vlastně to, na co jsem do toho kina šel. Akční historickou jednohubku s mnoha povedenými patetickými vložkami hrajícími na českou národní strunu. Od "Ktož sú boží bojovníci" až po útok českého lva na cizáka. Pro někoho v těchto ohledech možná laciné či klišovité, pro mne však přesně ty kapky odlišnosti v jinak pohledném hollywoodském mainstreamu, díky nimž mě Žižka také bavil. Záměrně píšu také, protože ani ve zbytku není moc, co na tomhle spektáklu trhat, vytknul bych snad jen nadužívání detailů a občas kolísavé tempo. Nemáte-li tedy v prdeli pravítko a nečekali jste znovuzrození české televizní inscenace s digitálním Josefem Vinklářem nebo netrpíte třeba už čtyřicet let mentální pubertou a mysleli jste si na české hry o trůny. Jákl kdesi prohlásil, že jeho film je o emocích středověku a já mu nemůžu než dát za pravdu. Co do prostředí se mu jeho Medieval opravdu povedl, a to od parádních lokací, přes líté a nemilosrdné řežby až po nenápadnou ale vlastně o to silnější výpověď o marnosti lásky v době plné domluvených sňatků pro vyšší zájmy. Jan Žižka: Legenda o lásce, i tak by se totiž tenhle příběh mohl jmenovat a za pravdu mi dá i zcela poslední záběr filmu. A za mě velká škoda, že husitská tečka bohužel asi nebude pozvánkou k dalšímu pokračování, kde bychom se nakonec těch her o trůny dočkali asi všichni. A tak trochu Proti všem za pět. ()
Když vášně opadly, tak jsem kouknul a jsa rozpolcen. Chvílemi 4*, chvílemi 3*, to když český lev pomáhá Žižkovi. Ale nakonec prostě 2*. Nějak mě to navíc nejde. No snad jen ta hudba není špatná. No přehodnotil jsem to na 3*. ()
Související novinky
Finále Plzeň 2022 se blíží!
Už po 35. se uskuteční filmový festival Finále Plzeň. Oslavy českého filmu budou v západočeské metropoli probíhat od 23. do 28. září. Během šesti festivalových dní můžete zhlédnout největší trháky… (více)
ČSFD Award pro Bena Fostera
Při příležitosti uvedení nejdražšího českého filmu do kin přinášíme všem filmovým fanouškům radostnou zprávu o udělení “ČSFD Award” americkému herci Benu Fosterovi, představiteli Jana Žižky. Foster,… (více)
Krásné Vánoce a PF 2022!
Přestože bylo letos velkých filmů obecně méně, protože kina začali otvírat až na konci května a Tomu Cruisovi se ještě nechtělo riskovat s Mission: Impossible 7 a Top Gunem, dočkali jsme se několika… (více)
Michael Caine oznámil konec kariéry
Aktualizace: Tak se zdá, že se herec těšil na důchod předčasně. Později svá slova změnil a jeho zástupce potvrdil, že hodlá pracovat i nadále. Původní zpráva: Smutná zpráva z britských ostrovů.… (více)
[70%] Viděno v kině. Tak po letech tu konečně přistál dlouho očekávaný Jáklův spektákl o Janu Žižkovi! To, že to v USA v kinech netáhne mě ani tak moc nepřekvapuje a dokonce mě nechalo chladným i přijetí filmu našimi recenzemi, které působí dost rozporuplně. Za mě je to určitě solidní film, snahu Petra Jákla jsem určitě ocenil a o nějakém zklamání není vůbec řeč. Výhodu u mě bylo, že jsem neměl až tak přehnaná očekávání. Snímek je takový komorní, soustředěný především na dobové bitvy. No a k nim nemám absolutně žádných výtek. Mnozí tu píší, že to ve spoustě bojových sekvencí působí kamerou nepřehledně apod. Ale já si až na nějakou slabší výjimku neztěžoval. To podstatné v záběrech bylo vidět. Celkově ty boje působí syrově, krvavě a především dynamicky. Má to ten pravý náboj, doprovozený solidní nenáročnou hudbou, která tomu všemu dodává tu pravou šťávu. V druhé polovině filmu jsem byl z těch bojů víc a víc spokojený. Začalo to i emocionálně gradovat. Jen to prostě za mě chtělo větší prostor k příběhu, čímž by se víc zvýraznily herci. V tomto případě je za mě 125 min opravdu málo. Chtělo to alespoň o 30-40 min přidat. A ne, aby bylo víc akčních sekvencí, ale právě těch konverzací tu bylo zoufale málo. Škoda, že to bylo takto dějově osekané. Ty bitky bych od začátku hned tak úderně nedával, ale co se dá dělat … Postavy nebyly tak nevýrazní jak tu někteří píší. Prostě by to chtělo víc prostoru, jak říkám. Ben Foster mě určitě zaujal, stejně tak jako Sophie Lowe, která hrála Kateřinu – ta mě opravdu bavila nejvíc. Ke konci byla cítit krásná chemie a porozumění mezi jí a Žižkou. K tomu to tak emocionálně ve finále vygradovalo. Je tu spousta dalších herců, které stojí za zmínku např. Til Sweiger, Roland Møller, Vinzenz Kiefer a samozřejmě i již letitý Michael Caine, kterého vždy rád uvidím. I pár českých herců včetně Karla Rodena tu máme, ale holt na každého nezbylo tolik prostoru. Co se týče historie, tak se nedá tvrdit, že vše proběhlo, tak jak by mělo, ale to je dost sporné. Žánrem to bylo taky takové miš maš, ale mě se to celkově líbilo. Mělo to tedy takovou tíživou, ponurou atmosféru, která asi nemusí hned sednout každému a ten kdo má slabší povahu, tak asi rád neuvidí drsnější scény, ale mě to až tak nepřišlo úplně brutalitou přehnané. Takových ostřejších scének bylo přece natočeno už dost. Sakra, zase se rozepisuji. Finále bylo krvavé, drsné a i trochu emotivní. Jen bylo trochu rychleji ukončeno. Takže ještě jednou to shrnu. Petr Jákl má můj obdiv, snažil se natočit svůj vlastní velkofilm, který se mu až tak asi ve všech ohledech nevydařil, ale je mi jasné, že do toho dal asi maximum, co mohl. Dějově to mohlo být opravdu víc, obsáhlejší, zde to bylo zaměřené především na ty boje a na komorní atmosféru snad i s účelovou vendetou v některých scénách. Jákl měl celkově koule na to, aby natočil něco takového. Takže nevím, jak celkově tento můj komentář zapůsobí na ostatní. Myslím si, že jsem ho psal v celkem pozitivním měřítku, nedostatků je celkem dost, hned znovu si film asi nepustím, ale tak do roka tomu dám zas šanci a při správné náladě si to rád zopáknu. () (méně) (více)