Příchozí

Tam, kde Nolan sází do diváka alegorické obrazce, těžce uchopitelné teze, černé díry a to nejlepší z Zimmera, Villeneuve uvolněně a s přehledem precizně skládá jeden záběr za druhým s chirurgickou přesností, není zbytečně pompézní a nikam nespěchá. Zároveň se nesnaží diváka okatě ohromit wow efektem. Proč ? Protože je prostě lepší, chytřejší, sofistikovanější a nemá to zapotřebí. Arrival je nejlepší drama za poslední dobu. Je ucelené, osobitě zpracované, místy hypnotické, s dechberoucím způsobem podanou výpovědní hodnotou. Nolan je na tvůrčím vrcholu teď. Villeneuve se teprve rozcvičuje. V takovémhle obsahovém formátu měl být technicky opulentní Interstellar. (12.11.2016)

Jeden z těch vzácně jemných a zahloubaných (velko)filmů, které ke svému cíli spějí pomalu a obezřetně (doslova, jako by našlapovaly po špičkách), a v nichž ticho a ševelení větru v trávě znamenají přinejmenším tolik (ne-li více), co tradiční propriety vědeckofantastického žánru a nadlidsky velká dramatická gesta... (11.11.2016)

Já té celé cestě jednoduše ne(u)věřil. Žádná díra do světa sci-fi, žádné přemoudřelé pokyvování hlavami. Jen ukrutně vážný tón a řada momentů, které nestrhnou. Ano, tvůrci dokáží scéně skoro lusknutím prstů vtisknout potřebnou náladu, zároveň se nám ovšem snaží namluvit, že výsledek je hlubší, než jakým ve skutečnosti je. Příchod těch druhých v podobě dvanácti výhružně vypadajících kosmických lodí je uspěchaný, nevím, zda to byl záměr, ale najednou si už předáváme první slůvka. Přitom jinak postupujeme velmi pomalu, kanadský tvůrce, designově precizní Denis Villeneuve rozhodně nepřináší testosteronovou zábavu plnou padajících mrakodrapů, nýbrž komorní kus o kontaktu s mimozemskou civilizací a jednu velkou existenciální úvahu o osudu. Jenže leccos jsem vnímal hrozně účelově a uměle (návodné dialogy, flashbacky s dcerou, zbraněmi hrozí dle očekávání nejprve Čína s Ruskem), přitažlivou zápletku rozmělňujeme na docela obyčejné melodrama (jenže zatraceně chladné). Samozřejmě je to skvěle natočené, sestříhané, z roztesknělé On the Nature of Daylight mrazí, ale to není všechno. Takže pardon za ten výraz, ale za mě místy křečovité. Možná i proto, že neucvrkávám ani z Nolana. Což ostatně většina komentujících určitě ano. (22.01.2017)

Úvodní půlhodina Příchozích, mě navnadila na nevšední sci-fi zážitek, avšak postupem času film úplně ztrácel dech, už tak pomalé tempo, bylo ještě pomalejší a na mé dveře začínala bušit nuda. Když si pak snímek doklopýtal k podivnému (zřejmě dojemnému?) závěru, zjistil jsem, že semnou emočně nic neudělal. Navíc je zbytečně komplikovaný a taky mě trošku pobavil tím, že Amerika, četník lidstva, je zde vykreslena jako ta nejméně agresivní země, která rozhodně nebude útočit jako první (narozdíl od těch proradných Rusů a Číňanů, kteří hned tasí zbraně). Trošku se teď bojím o nového Blade Runnera. Takže - za mě ve výsledku celkem zklamání, čekal jsem prostě o dost víc a potěšil mě zde snad pouze Forest Whitaker. P.S. Blízká setkání třetího druhu dodnes považuji za jednoznačně nejlepší film o setkání s mimozemšťany, ale při sledování Příchozích, jsem si v jednu chvíli říkal, že Villeneuve dnes silně zadýchá Spielbergovi na záda. Postupem času jsem však dokonale vystřízlivěl. Promiň, Stevene, už se nikdy nebudu takhle rouhat. (30.01.2017)

Villeneuve definitivne prokazuje, ze BR bude bozi. Akorat zaverecna doslovna vysvetlovacka je otravna a dvacet minut nikoho napinat nemusela. (12.11.2016)

Napriek tomu, že je samotná story položená na pomerne primitívnych základoch, je veľmi inteligentne, pútavo podaná. Ťaživá atmosféra ktorá sa snímkom nesie takmer celú jeho stopáž, drží umne diváka v očakávaní. V závere som síce určité okolností nepobral, no keďže sa jedná o tak solídne spracované sci-fi, ktoré je navyše úplne bez akcie, musím uznať, že z hľadiska "budúcnosti" je Arrival výborným filmom. Keď ho však porovnám s Kontakt-om, ten bol pre mňa lepším zážitkom ... (15.01.2017)

Rozhodně dobře natočené sci-fi, konečně zase jedno, které nepotřebuje nesmyslně hýřit efekty, které jde rychle k věci a přitom se mu daří stále být tajemné a napínavé. Úvodní minuty, seznamování s hlavními postavami a první zkoumání lodi mi dokonce připomněly Blízká setkání třetího druhu, což mi udělalo velkou radost stejně jako použití Dvořákovy hudby. Jenže co to bylo nakonec platné, když tomu všemu dal na frak příběh, který mě ve finále rozčaroval stejně jako naposledy Nolanův Interstellar. Nechci nic prozrazovat, ale především ty dva časové paradoxy s knihou a telefonem na mě byly moc. Příchozí připravily o většinu kouzla, které do té doby měli. Škoda. (14.12.2016)

Na tenhle snímek jsem krátký. Vůbec nevím, jak ho pojmout. Je to v podstatě velká žánrová událost, ale pro mě strašně neuspokojivá ve svém celku. Expozice je sice dlouhá, ale nabízí největší napětí, jelikož je ještě celkem žánrově konvenční a funguje tam největší obava z neznáma. Však také základní námět filmu je v rámci žánru vůbec ten nejkonvenčnější, co může být a hodně z toho jsme už mohli vidět v Kontaktu. Pak se to trochu rozjede ve stylu hard sci-fi ála Kmen Andromeda, jen to tedy na hard sci-fi příliš vědecké, exaktní a jasné není. A k tomu je podivné nelineární drama. Výsledek pro mě není úplně koherentní, přestože je pointa zajímavá, ale visí na vodě. Nevíme v podstatě nic a milion věcí zůstává záhadou. Ve výsledku to na mě působí podobně jako snímek Fontána. No dobře, už to nebudu k ničemu přirovnávat! No možná ještě třetí řada seriálu Torchwood. Stop! Jdem dál. Střih během celého filmu je rušivý. Film úporně ukazuje dlouhé sekvence přejíždění auta, letu helikoptérou či zvedání zdviháku, aby pak střihem skočil v příběhu dál, přestože se přeskočily zásadní věci. Tento přístup má sice oporu v pointě, ale ve chvíli, kdy ji ještě divák nezná, to nepůsobí dobře a může to docenit maximálně tak zpětně. Proces poznávání a komunikace s návštěvníky zabírá na filmu největší časový prostor. Postup je však divákovi poměrně zmatečně a povrchně zobrazen, a pro mě je tak neuspokojivý. Film jako celek se snaží vzbudit zejména iracionální "oblouznění" navzdory svému žánru, ve kterém by mělo hrát prim racio. A toto oblouznění na mě paradoxně nefungovalo dobře, protože mi tam právě chybělo více toho racia. A přestože si tu řada z komentujících stěžuje na "dovysvětlovací závěr", z mého pohledu nebylo vysvětleno takřka nic, a celkem mě to po skončení trápilo. Přesto je to relativně unikátní film, který jde za hranu běžného vyprávění a má výborný hudebně/zvukový podklad. Cením si na něm, že ukazuje, byť velmi zjednoduššeně, jak by takový první kontakt skutečně mohl vypadat. Žádné velké akční bitvy vesmírných korábů a ozbrojených jednotek, žádní humanoidi, ale především politická nejistota a mimozemšťané, co jsou nejen zcela odlišní vzhledem, ale i celkovým chápáním světa/vesmíru jako takového. Bohužel i přes snahu o hodnověrné vyprávění pro mě film selhává právě na něm. Nějak jsem tomu prostě neuvěřil, a to proto, protože jsem nedostal dost informací. Je to něco, jako když Mojžíš vstoupil do Rudého moře, a to se rozestoupilo. Některým z nás toto stačí, druzí mají otázky. (11.02.2017)

Sapir-Whorfova teorie, předhozená nevědomému davu na hraní? Z určitého hlediska záslužné, alespoň se nám rozšíří obzory a pochopíme, proč jsou ti, co jenom pičují, takové píči, že. Jak film správně upozorňuje, doba dozrála k tomu, abychom změnili svůj jazyk, a tím i zkostnatělé myšlení. Tedy ne již jen genderově, etnicky či nábožensky, nebortíme jen šovinismus, xenofobii a evropocentrismus, nově je v hledáčku i humanocentrismus, a tak to má být. Za spoilery se omlouvám, ale zatím nejsem dokonalá bytost. S Vaší pomocí se však, drahé bytosti, stávám lepší a lepší. - Nevěřila jsem, že mi bytost, prozatím zvaná zastarale Amy, v nějakém díle nebude vadit. Zde však, v roli bytosti, co je prapodivně vyšilující bytost, přinejmenším nezacláněla. Když se nad planetou bytostí objeví vesmírná plavidla bytostí, je vojenskými bytostmi bytost, o níž jsem již psala (abych nemusela znovu užívat to nechutně sexistické jméno) požádána, aby odstranila komunikační bariéru mezi bytostmi... a bytostmi. A bytost to za valné pomoci bytostí dokáže! Díky tomu se naučí nejen jazyk bytostí, ale i jejich vnímání času. Což je docela radost, protože pak konečně přestanou bytostné vzpomínky naší bytosti na malou bytost, která odejde do nebytí, dávat absolutně smysl. Bytost náhle stojí před rozhodnutím - vysrat se na to, nebo se pokusit s bytostí, obrostlou srstí, porodit bytost (nespecifikováno, kdo rodí, v nejlepším případě oba)? Má malou bytost, nebo srstnatou bytost, informovat o osudu? V pauzách mezi přemýšlením si zavolá bytosti do Číny (archaismus v podobě brzy již bývalých národních států), zajde na ples, napíše slovník a vykoupe se. Milé bytosti, klidně se na to podívejte, ale je asi zbytečné z toho srát naplacato jako jiné, zde přítomné bytosti. (30.01.2017)

Áno, ľudstvu sa uzatvára kruh. Začali sme písať ideogramami a hieroglyfmi, prostredníctvom smajlíkov a emoji sa k ideogramom znova vraciame. Vplyv jazyka na vedomie a vnímanie reality je obrovský, kto sa zaujímal o lingvistiku, ten to aj vie. Ako vnímajú svet Walesania? Keď vo waleštine je modrá a zelená to isté slovo. Modrý ako nebo, modrý ako tráva. A to je pritom príklad z našej planéty. A áno, aj ja si myslím (spoiler), že čas nie je lineárny, ale cyklický. A to ani nemám za sebou nejako extra veľa zážitkov s tvrdými drogami. Tento film je klenot, hranie s časom a zápletka sú zvládnuté lepšie ako v preceňovaných Donnie Darko či Počiatku. (14.03.2017)

Hmm přemýšlivý scífko... Nic moc pro mě, ale uznávám, že toto mělo cosi do sebe i když hodnocení je pochopitelně přemrštěný a na hemeroidy mě to neposadilo, ale ani nenudilo a neurazilo.60% (28.11.2016)

Myslím si, že jsem to pochopil, ale vím, že jsem to nepochopil - rozhodně teda ne v celým filozofickým rozsahu, kterej se mi režisér snažil sdělit, ale bohužel (napoprvý) neuspěl. Baví mě však, že chyba není na jeho straně a rozumím tomu, že si tam podruhý najdu tisíc novejch, dalších úžasnejch věcí. (12.11.2016)

"Nikdy nezabudnem, čo ste mi vtedy povedali..." D. Villeneuve nepochybne patrí medzi najkvalitnejších režisérov súčastnosti a od jeho nového filmu som očakával prevratný film, ktorý ma rozloží. To sa bohužiaľ nestalo. Režisérov rukopis je čitateľný, podobne na to išiel aj vo filme Sicario. Silný vizuál a zvláštna podmanivá hudba. Temný úvod a proslov je fajn, ale je príliš krátky na to , aby diváka emocionálne odrovnal hneď na začiatku. Najväčší problém vidím v príliš dlhej prostrednej časti, kde s mimozemšťanmi hľadáme spôsob komunikácie. Dúfal som, že potom príde nejaký zásadný zvrat, alebo scéna, ktorá so mnou skutočne zamáva, ale neprišla. Film má pomalé tempo a mnoho záberov pripomína niečo od T. Mallicka. Celým filmom sa mihne niekoľko záberov či celých scén, ktoré dostanú zmysel až neskôr. Vrchol filmu je scéna stretnutia Amy Adams s čínskym prezidentom a výborný záver, kde to do seba všetko zapadne. 70%. (19.11.2016)

Najlepšie sci-fi od Interstellaru. Geniálna atmosféra a vo finále emocionálny knock out. (08.12.2016)

Sicario a předtím Zmizení mě dostaly tedy určitě více. Denisovi jsem přitom hodně věřil, prvních 30 minut se odehrává naprosto skvostně. Příjezd mimozemšťanů je zmáknutý na podtrženou jedničku. Scénaristé se zaměřují na ty nejdrobnější detaily, takže film vypadá uvěřitelně. Kdyby přiletěli, klidně by to takhle nějak mohlo probíhat. Jenže ta střední pasáž, kdy se lidé pokoušejí o navázání komunikace, je příliš dlouhá. Škoda. Hudba perfektní, kamera taky, ale film mě i přes bravůrní konec nedostal na lopatky. Příliš sterilní. Můj názor je ten, že chybí větší množství vygradovaných scén. Režisér příběh natahuje ukázkově jak se jen dá, ale zachránit vše nedokáže. Malinko se bojím, aby se Villeneuve nezahleděl příliš sám do sebe a nezačal na diváka kašlat. Interstellar byl zcela určitě mnohem lepší. 75% (24.11.2016)

Science-Fiction, kde má Science navrch před Fiction je to o to překvapivější, že onou vědou je zrovna lingvistika a je to v tomhle ohledu skvělý, skvělý film. Bohužel těchto věděckých (nebo alespoň na věděckou práci si hrajících) momentů tu není mnoho a místo nich jsou tu, zjednodušeně (a bez spoileru) řečeno - nudné scény. Některé myšlenky by si zasloužili mnohem více prohloubit, anžto jsou dosti zajímavé (např. naznačení toho, jak jazyk ovlivňuje vnímání reality). Ne, není to špatný film, koneckonců, jsou tu entity, které mají velmi zábavná chapadla, to je vždy záruka něčeho navíc, jenže z toho prostě duhu z uší vylučovat nezačnu. (28.10.2017)

Geniální režisér, nekongeniální scénárista. Druhého dne o tom filmu člověk sice přemýšlí, ale jen o logických chybách v příběhu. (14.12.2016)

Edit 02/2023: Je to teprve nějakých šest let, co tenhle film šel do kin, a mě to přijde jako kdyby to bylo před dvaceti. Taky jsem si ho pamatoval jako mnohem lepší. A imho nějak nestárne dobře, proto sundavám jednu hvězdu ze 4* na 3*. (13.11.2016)

Ano, v některých momentech velice, VELICE působivé, ale emocionálně mě teda Příchozí docela minuli - přestože se hodně snaží a relativně netradičně ždímají (malinko SPOILER) jeden atraktivní, nicméně v takto vážném filmu o to stupidnější žánrový paradox. Trochu mě to mrzí, jelikož od kombinace Villeneuve + přemýšlivá sci-fi jsem si sliboval dost. Sicario byl ve svém dopadu silnějším zážitkem. A teď už hardcore SPOILER: Vážně by Louise perfektní znalost budoucnosti nevyužila ke snaze jí změnit k lepšímu? Vážně by slepě následovala osudový vzorec, přestože vědomí hned několika věcí přímo vybízí k možnosti zasáhnout? Je zdejší časové kontinuum neměnné a okleštěné o možnost změny, přestože VÍM? Ztratila Louise kontrolu nad svým životem a bude ho nadále sledovat jako již viděný film? Neznásilňuje to příliš logiku? Kdybyste věděli, že zítra ráno vyjdete před dům a přejedou vás popeláři, skutečně byste před dům druhý den ráno vyšli? Nebo Louise prožila flashback jedné verzi své budoucnosti a ta teprve přicházející bude jiná? Sakra, tolik otázek... Já vím, jsem rejpal. :) (22.01.2017)

Přišli a lidstvo by kvůli nim rozpoutalo celosvětovou válku. A přitom stačí tak málo - porozumět jejich řeči! Pro mne lepší než Kontakt s J.Fosterovou. Když se vynořily Cthulhu, tak jsem si říkal, tohle nemůže dopadnout dobře. A vida, může. I když je otázka, zda konec je opravdu šťastný. Dal bych pět *, ale posledních deset minut jsem tak nějak nevěděl, jak si v kině sednout. Klíčové bylo řečeno, a tak se mi umělé natahování zdálo zbytečné. Jinak ale hezký artový zážitek. (18.11.2016)