Barva vítězství

Takovej klasickej, generickej, sportovně-rasovej kýč... Ale dejme tomu, že ta olympiáda měla nějakou atmošku a postava Riefenstahlové byla sympaticky vzpurná a svéhlavá (a s tváří Carice samozřejmě i zatraceně sexy).. Až se filmaři naučí tyhle příběhy vyprávět více syrově, vrstevnatě, kriticky a bez pathosu, budou to dechberoucí monumenty. (19.08.2020)

Jesse Owens pro mne od malička sportovní ikona a jeden z nejlepších sportovců světa (ne jen proto vysoké hodnocení ), Bohužel je klasickým příkladem rčení ,,Světská sláva – polní tráva“: vybojoval pro USA čtyři zlaté Olympijské medaile, přesto musel chodit zadními vchody určené pro černé a celý život pracoval jako školník. Film má několik rovin. Sportovně historickou. Rasovou politiku v Americe a v Hitlerově Německu, opět bohužel téměř srovnatelnou. Zároveň upozornění na politickou manipulaci, která ovlivňuje a přímo zasahuje do světa sportu, (vědy,umění ) je úplně jedno jestli se píše rok 1936 , 1980,1984 nebo …, protože platí, že politická manipulace ze strany mocných a bohatých je konstantní - čili neměnná . (04.06.2016)

Příběh nepříliš známého amerického hrdiny, který nakopal zadek Hitlerovi ještě před druhou světovou válkou, je rozhodně zajímavou podívanou, která srovnává americké a nacistické předsudky vůči "nižším" rasám. Samozřejmě se jedná o klasický biografický film, kde můžete sledovat typické scény, kdy hrdina odmítá jít kupředu či bojuje s obyčejnými problémy života. Když to celé však zabalíte do třicátých let, vznikne z toho pěkná podívaná, která člověku ukáže, že Olympiáda nemusí být jenom o soupeření mezi národy, ale také vzájemném přátelství mezi sportovci z různých zemí. 80% (22.04.2018)

Rozhodne viac ako len o športe. Ja osobne som bol najviac zvedavý ako si tvorcovia tohto snímku poradia, respektíve podajú údajne odlišné vnímanie farebných ľudí v USA či židov v samotnom Nemecku. Rozdiel medzi politikou vtedajšej doby vo fašistickom štáte či pohľade na černochov v bohom zasnúbenej zemi bol len minimálny. O tom svedčí aj samotný záver. To že je tento film propagandou vykresľujúcou húževnatý boj za spravodlivé vnímanie židov národom z poza oceánu, ktorý bol počas športových podujatí v samotnom srdci tretej ríše oslavovaný úhlavným nepriateľom rovnako emotívne ako Rocky v Moskve po víťazstve nad Ivanom Dragom je jedna vec, no na druhej, toto je história opierajúca sa o fakty, pričom človeku naozaj neostáva nič iné len skonštatovať, že pri spracovaní obdobných snímkov s podobnou tématikou to americká produkcia s pohrávaním emócií diváka skrátka vie. (29.05.2016)

Příjemná sonda do druhé poloviny 30. let, kdy černoušci začali pomalu přicházet na to, že se v životě uplatní i při jiných činnostech než je sbírání bavlny. Jejich ambice dosáhly takové úrovně, že se rozhodli natrhnout řiť samotnému Hitlerovi (myšleno v maximálně nehomosexuálním významu). Další z mnoha filmů o prudkém vzestupu ubohého člověka, o velké dřině a hlavně o boření předsudků. Snímek nemohl napsat nikdo lepší než sám život. Rasismus je ošklivá věc. Šířit nenávist vůči černouškům jenom za to, že mám při společném sprchování s nimi nemalé komplexy mi přijde jako vrchol ubohosti. Naštěstí můžete mít to štěstí, že narazíte na bílého trenéra, který má svůj meč natolik velký, že je vás ochotný brát jako rovnocennou lidskou bytost. Jinak se přiznám, že jsem o podobné události neměl ani tušení. Kdyby mi někdo povídal, že bylo v nacistickém Německu možné něco takového, jako účast černoušků na tamních olympijských hrách, tak bych byl přesvědčen, že mi kecá. Velkou výtku bych měl vůči závěrečné olympiádě, a to konkrétně k tomu, že se ani malinko nedařilo budovat atmosféru. Bylo dost jasné, jak to celé dopadne a divák nedostal ani okamžik, aby snad zapochyboval. Slabší 3 hvězdy. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybral uživatel FFilipCZ. (07.03.2017)