Básník smutných tónů

Fenomenální herecký výkon Ethana Hawka, který je za doprovodu tklivých swingových melodií provázán s citlivou a intimní režií Roberta Budreaua. Užíval jsem si každou minutu, jelikož film je po stránce herecké, režijní i příběhové broušeným klenotem ve všech sférách životopisných snímků. Filmu také k navození té správné atmosféry pomáhá rozvláčné tempo, které skvěle kontrastuje s životním stylem a projevem Cheta Bakera. Tohle všechno dohromady vytváří působivou auru kolem jeho postavy, takže zde na ploše čítající 97 minut dostaneme bravurně vykreslený životopisný film, který byste si rozhodně neměli nechat ujít. (02.09.2016)

Tempo rozvláčne a pomalé ako džezová skladba znejúca v prítmí zadymeného klubu snímke, narozdiel od väčšiny kúskov oplývajúcich rovnakou vlastnosťou, vôbec neškodí. Ba naopak, dotvára jeho smutnú a ponurú atmosféru, v ktorej popri charakteristickej hudobnej stránke vyčnieva najmä úchvatný výkon Ethana Hawkea, ktorému neľahká rola "Jamesa Deana džezu" Cheta Bakera sadla ako uliata. Aj (no nielen) vďaka tomu sa z Born to Be Blue stal minimálne pre mňa nečakaný, no o to väčší filmový zážitok. (80%) (01.09.2016)

Má první a možná největší  jazzová láska Chet Baker. Před pár lety jsem slyšela jeho skladbu Almost Blue, která mě úplně uhranula. A pak přišly další skladby (jedna z nejznámějších My Funny Valentine zazněla i v tomto filmu). Bylo to v době, kdy jsem jazz teprve začínala poslouchat. Potom jsem poznala další velikány jazzu -Dizzy Gillespie, Charlie Parker... a dnes je pro mě jazz něco, bez čeho bych nemohla žít a co mi přináší nekonečné štěstí. Charlie Bird Parker angažoval Bakera do své kapely v době, kdy se jazz považoval za výsostnou sféru černochů. Bílí prý jen kopírují. Parker potom upozornil Gillespieho a Milese Davise, aby si dali na Cheta pozor. Je to prý kočka, která je ohrožuje. Bohužel závislost na drogách zkrátila život Birdovi, což je obrovská škoda. Divím se, že se Chet Baker se svou závislostí na heroinu dožil poměrně vysokého věku. Ethan Hawke byl v hlavní roli přesvědčivý. Pomalé tempo filmu bylo příjemné stejně jako Chetovy pomalé melancholické písně. Možná mohlo být ve filmu více hudby. (Dva černobílé plakáty Cheta  s trubkou mi visí u postele.) (23.06.2023)

Neviem prečo ale mám slabosť pre životopisné filmy o muzikantoch na drogách. Sám som muzikant takže sa cítim ako ryba vo vode (bez drog hehe). Cheta Parkera som poznal iba stroho (pár pesničiek) o jeho živote som nevedel zhola nič. Takže ma prekvapilo, že som netušil o jeho zranení ktoré mu takmer znemožnilo hrať. No, byť jeden z najznámejších jazzových trúbkarov na svete a prísť o všetky zuby určite nie je nič príjemné. Ja by som sa zbláznil keby polámali všetky prsty. Droga je svinstvo, ničí životy ale hudbe očividne neškodí, niekedy mám pocit, že práve opak je pravdou. Snímka, herci, hudba je geniálna.. Páčilo sa mi to viac ako životopisná film o Birdovy Parkerovy z roku 1988. A to je už čo povedať keďže to režíroval samotný Clint Eastwood. (11.01.2017)

Tohle mi nevím jak docela dlouho unikalo.. A je to paráda.. Bakerovy bílé slaďárny sice nejsou můj šálek jazzové trumpety, ale ten jeho příběh a životem ošlehanej xicht je prostě něco co mě dokáže zaujmout.. Film je neuvěřitelně šťastně namixovanej. Hawke sice mačká písty poněkud mimo a nechápu jak s tím nátiskem co předvádí chce loudit z trubky smysluplný zvuk ( ale toho si všimne jen trumpeťák), ve všech ostatních ohledech však odvádí perfektní výkon a vlastně si asi nevybavím kdy v mých očích zahrál něco lépe. Trumpeta zde není fetišizovaná (což je občas nešvar trumpeťáckých filmů). Příběh je odvyprávěný nápaditě a vcelku vrstevnatě. Je zde hromada vedlejších ale důležitých motivů (Bakerův komplex z Davise. Vztah s otcem...)které z filmu dělají psychologicky uvěřitelný celek. atd atd... Má trumpeťáckofilmová srdcovka je Dingo a Miles Ahead je pro svou uvolněnost a technickou připravenost Cheadleho na druhém místě.. ale jak to tak vidím, tak třetí příčku obsadí Born to be Blue.. (01.08.2019)