Mamon

Těžko uvěřitelná hra na klukovský pakt s reálnými následky. A to je moje největší výtka. Menší subjektivní výtkou je, že mám obecně problém s herectvím bří Hádků, tady Matěje. Naopak mimořádně charismatický Michal Dlouhý, který si to mohl s Matějem vyměnit, dostal opět jen pár štěků na začátku. Rozmotávání klubka bylo tak akorát pomalé, napínavé, emočně chladné, ale bohužel se slabým závěrem. Měl jsem dojem, že někdo, kdo druhé nutí k sebevymazání by měl stát o mnoho stupínků společenské hierarchie výš. Být šéfem takové firmy, rozmáznu ho jako sopel. A zase jsem u těžko uvěřitelné hry. Velkým kladem byla Gabriela Míčová, snad jediná postava v tomto seriálu nabitá emocemi a uvěřitelností. A navíc je to fakt pěkná ženská. Z chlapských rolí se casting trefil do černého v případě Dušana Sitka. Dobré, vcelku dobré, ale safra nemůžu se ubránit dojmu, že Michálek vystřílel svůj talent na ne moc dobrém přespolním námětu, místo toho aby zkusil něco svého. (09.03.2020)

"Mamon" od slova MAMONÁRI. Politické dno, na krimi thrillerovskej báze, ktoré vďaka samotnej story, celkom slušne núti diváka zamyslieť sa, kam tento (ICH) svet speje. Politici jebú na ľudí. Je úplne jedno o koho ide, z akej strany daný panáčik pochádza. Osobné záujmy sú omnoho viac, všeobecné idú stranou .. (07.09.2018)

Dost to kazí závěr, i když Mamon jako celek funguje dobře. Ten závěrečný díl je prostě trochu úlet, zbytečné dovysvětlování, trapné pomrknutí nakonec, postavy, které najednou jen tak na jednu žádost mění svůj charakter. No nic moc. Ale jinak je to opravdu dobré a funguje to ve většině ohledů. Je samozřejmě třeba přistoupit na tu hru a příliš neřešit. (17.05.2019)

První díl působil jako zjevení, druhý a třetí byl maličko iritující. Ale když si člověk odmyslel, jak legračně působil vhled nejen do novinářského prostředí, ale i například na demisi ministra (jako že by mu to pošeptala nějaká podržtaška premiéra a on by to za pět minut udělal - to je nebetyčný nesmysl), tak to celkově bylo docela napínavé a dobře natočené. Mrzuté ale bylo, jak ve scénáři nakonec zatočili se zajímavou figurou nekonformní policistky Stely. Ale chápu, že tyto výtky nemají valného významu - "jelo" se podle norské předlohy a formát se musel jistě dodržet. (16.02.2016)

Nemám nic proti remakům, pokud si dokáží najít svou vlastní cestu k předloze. Toto však není ten případ, jelikož zdejší přístup prostoduché omalovánky „záběr od záběru, slovo od slova“ není remake, to je falzifikát. Sice po technické i herecké stránce více než nadstandardní až brilantní (a speciálně pak na naše poměry), ale stále jen kopie bez byť jen náznaku něčeho vlastního. To že u nás absentuje moderní interiérový design skandinávské školy, který originálu do značné míry propůjčoval ksicht, to jeden dokáže pochopit, jelikož kde nic není, ani smrt nebere (byť se tvůrci snažili, ne že ne; kupříkladu interiér vydavatelství Economia tyto parametry beze zbytku splňuje). Ovšem to, že se (zatím) zdá, že se nepříliš dobře popasovali s přeroubováním norských historických kostlivců (o kterých předloha ve výsledku je) na naše historická faux pas, tak to už je na pováženou. Pokud se jim to však přeci jen podaří, což ukáže finální duo „nesbøvských“ epizod, tak to je to jediné, co může Mamonu dodat aspoň náznak legitimity, proč ho vůbec točit a nepustit (si) prostě jen originál. (27.10.2015)