Muž v ohni

V podstatě jsem bavil skvěle, druhá polovina se mi líbila víc než první - líbila se mi ta drsnost. Zatímco v jiných filmech hrdina někomu často jen vyhrožuje, tady se i výhrůžky bez servítek realizují - je znát stejný autor, který má na svědomí podobně drsnou Odplatu s Gibsonem - scénárista Brian Helgeland). Výborný byl Washington, i Dakota Fanning a pár dalších - třeba Walken se mi moc líbil. Hudba je přesná (i když samostatně někdy neposlouchatelná). Jenom ty technické hrátky byly na mě někdy až příliš - kazily napětí a mě prostě rušily. Třeba v Nepříteli státu to různé zoomování a trhavé pohyby kamery mi ještě přišly docela OK, tady jsem s tím ale měl docela problém. (15.06.2005)

Soundtrack Harry Gregson-Williams: 1. Men in Black ,2. We Just Wanna Party with You ,3. I'm Feelin' You ,4. Dah Dee Dah (Sexy Thing) ,5. Just Cruisin' ,6. The 'Notic ,7. Make You Happy ,8. Escobar '97 ,9. Erotik City ,10. Same Ol' Thing ,11. Killing Time ,12. Waiting for Love ,13. Chanel No. Fever ,14. Some Cow Fonque (More Tea, Vicar?) ,15. Men in Black Main Theme ,16. Men in Black Closing Theme , (17.05.2011)

Scott to přeháněl. Na můj vkus exhiboval až příliš, ty jeho nervní kamerové hrátky byly až moc časté, řekl bych, až otravné. Jednoduchý scenář se nevyhnul několika logickým nesmyslům, ovšem nejednoznačný konec celkem příjemně překvapil. Washington se zde herecky opakuje, v podstatě předvedl variaci na svůj oscarový Training Day (pravdu díš, seppe). Potěšilo vidět Walkena v jiné, než tradičně záporné roli a příjemně překvapila ta malá holčička, která podala velmi přesvědčivý a přirozený (na dítě) herecký výkon. Závěrem cool hláška z rozhovoru, který vede Washington (chystající se k atentátu na jednoho z hajzlů) se starým pánem, který tomu přihlíží: "V kostele mluví o odpuštění." -- "Odpuštění je mezi nimi a bohem. Má práce je sjednat jim schůzku." (28.10.2004)

*** Spoilery! *** Tony, si dobrý akčný režisér, ale s (podozrivo známymi) vokálom Lisy Gerrard si na duchaplný príbeh o vykúpení muža nevystačíš. Aspoň v prípade takéhoto námetu, zabaleného v excentricky popovom prevedení. Načisto zlyhávaš v dramatickej stavbe príbehu. V prvej polovici ma rozemocionálniš, necháš ma zamilovať si malú hrdinku a potom chceš, aby som bez uronenia jedinej slzy pre ňu cítil katarziu pri likvidácii jej popravcov. Tvoj hrdina vykonáva pomstu nie pre jej záchranu, ale z rovnakých dôvodov, z akých sa v osemdesiatych rokoch roznožkoval Van Damme. A druhá polovica filmu sa tak stáva iba tupou akčnou kosačkou bez dramatickej väzby na predošlý dej. "Prekvapivá" pointa je potom už iba posledným klincom do rozporuplne pôsobiacej truhle. Ale jeden veľký klad vedľa Denzela Washingtona a zopár klipových sekvencií Man on Fire má - Dakotu Fanning. (02.10.2004)

............. A já pořád odkud to znám. Jasně, Man on fire se Scottem Glennem. Nevyhnu se tedy srovnání. Hlavní rozdíly vidím v postavě Creasyho, vztahu k děvence a technických možnostech tehdy a teď. Zatímco Glennův Creasy byl mnohem protivnější, samorostlejší, méně ochotný se nechat holčinou polidštit, Danzel byl hned roztomilou Dakotou lapený. Proč ale ona okamžitě milovala jeho? A spoustu dalších otázek, na které mi daly odpověď až vystřihané scény v bonusu, které dost podstatně změnily pohled na tvar a jednání hlavních postav (což se ovšem nedovíte, když ty scény neuvidíte). Taky Marc Anthony ač právě v kurzu a sympaťák hrál jako náhodný kolemjdoucí a o Rourkem ani nemluvim, to je gumák a obsadit ho může už jenom dobrý kamarád. Tak ráda bych dala filmu 4*, protože režie byla i přes ty necitlivé odstřihy výborná, kamera taktéž, i když poněkud nervózní ale adekvátní k nervóznímu tématu, jenže scénář nic moc a taky ten starý Creasy byl prostě mnohem lepší. (18.05.2005)