Godzilla

Za ta léta nám naše milované monstrum lehce vyčpělo. Varování ohledně zneužití atomových zbraní je možno brát stále aktuálně, ale na druhou stranu může být monstrozita Godzilliných proporcí pro určitý druh diváků dost ubíjející (můj spolubydlící). A to z jediného důvodu: sledovat "jeden dávný monster-movie velkofilm", který není ani tak monster, ale spíše nefalšovaně alegorickým dramatem odrážejícím stíny historie, který postrádá napětí a vlastně i zápletku (odputovala na úkor poselství) a zamrazí jen při postapokalyptických obrazech, co připomenou Hirošimu a Nagasaki, se ukazuje jako tvrdý oříšek k rozlousknutí. Pokud ale odhlédneme od reflexí na atomovou hrozbu (a již zmíněného nebezpečí plynoucí ze zneužití nových smrtících vynálezů obecně), můžeme se nechat unášet na vlně euforie z dnes již velmi zábavného řádění chlápka v latexovém kostýmu neforemného monstra. Především scéna s útokem letectva za použití prskavek a rachejtlí je božská! (08.04.2008)

Je to do určité míry (tak do půlky stopáže) skvělá práce s ukazováním/neukazováním monstra a budováním napětí, mít tu ale dvacet let tohle jako jediní funkční prvek mi přijde jako že ne dost. 100 minut spoléhat na opětovné těšení se na znovupřítomnost Godzilly po jeho x-tém zjevení už prostě nestačí. Mrzí mě, že očividná snaha o přesah šla úplně mimo mě - přišla mi poněkud toporná a nastrčená. Je ale hezké, že se Japonci pokusili o víc než obyčejný monster film pro pobavení (na rozdíl od obou amerických verzí). Především skvělé a dodnes plně funkční triky, které hodně předčily moje očekávání, to pak táhnou skoro ke čtyřem hvězdám... ale nedotáhnou. 3 a 1/2 bez jakékoliv "úcty" - s ní bych čtyři hvězdy klidně dal. (18.05.2014)

Godzilla je v prvé řadě snímek, který zásadně odsuzuje jaderné zbraně se vším jejich využitím. Až po tomto principu přichází touha po natočení originálního monster-movie, který se stal klasikou a předznamenal tak vznik snad stovky pokračování, remaků, parafrází, parodií a vykrádaček. Jako samotný film je Godzilla na svou dobu velmi dobrým dílkem se slušnými efekty. Herecké snažení bych zde moc nezmiňoval. Je, jak už to tak u podobných filmů bývá, velmi chudé. Ale to není problém, jde tu hlavně o poselství, které snímek nese a které je už od začátku všem jasné. Velmi zásadní klasika, kterou by si nikdo neměl nechat ujít. (07.04.2012)

Dnes již kultovní klasika byla ve své době velice oblíbená a stala se inspirací k natočení mnoha dalších monster filmů a pokračování v němž Gojira figuruje. Hlavním záměrem tvůrců nebylo diváky ani tak vystrašit, jako spíše poukázat na nebezpečnost jaderných zbraní, které dokáží ovlivňovat život na naší planetě neskutečným způsobem a mají nevýslovný dopad na floru a faunu nejen v oceánech. Asi největším plusem celého filmu je to, že je černobílý. Díky tomu dokázali zakrýt většinu nedostatků. Samotná Gojira se totiž po trikové stránce může zdát mnohým spíše k smíchu. Ale své osobité kouzlo neztratil ten chlapík v převleku ani poletech. Každopádně stísněnou atmosféru se tvůrcům podařilo navodit dokonale a to i díky skvělému hudebnímu a zvukovému doprovodu. (10.07.2011)

Ostudně přiznávám, že jsem byl od mládí "odkojený" na Emmerichově Godzille a k původnímu filmu jsem se dokopal až teď. Originální Gojira působí z hlediska dnešního diváka na mnohých místech vcelku směšně a rozhodně se na filmu stihl za ta desetiletí od premiéry podepsat a citelně zakousnout zub času. Nicméně i tak jde o technicky zdařilý kaiju film, jenž nabízí nejednu působivou scénu a přetavuje na velké plátno nejznámější přerostlé monstrum v dějinách kinematografie. Ať už jde o ikonický "roar", atomový dech, destruktivní scény s ničením města či "likvidátor kyslíku" - Hondova Godzilla má své "vintage" kouzlo. (14.03.2021)