Letadla, vlaky, automobily

Než John Hughes natočil megahit Sám doma, byl "jen" šikovným komediálním řemeslníkem. Když se ale k jeho filmům po letech vracíme, oceníme, s jakým vkusem, lehkostí a šarmem dokázal zobrazit současnou Ameriku zároveň dát příležitost vynikajícímu Johnu Candymu (který na tom byl dost podobně jako Hughes). 70%. (27.11.2022)

Jak nějaký film voní osmdesátkama, neodolám a strčím do něj čumák, protože tenkrát ještě byla svoboda, tedy na západě u nás ani tenkrát, "díky" komošům" , no a točili se bijáky na pocit, na pohodu, na zábavu aniž by do toho kecali kdejaké spolky levicovejch sračů a fašounskej neziskovek o tom, že ve filmu není zástupce všech ras a všech sedmi pohlaví a jestli se film prodá v Číně. Prostě zlatý roky, zlatý filmy jako třeba tenhle s ničím se moc netrápí, vytvoří ha ha situaci, udělaá hi hi dialog a nesmrdí na plátně déle než je nutný. Já chci zpátky 80's ! (20.01.2020)

„Dovoľte mi revanšovať sa vám. Pozývam vás na pivo a hotdog.“ – Nie, ďakujem.“ – „Ale no.“ – „V jedle som prieberčivý.“ – „Tak len pivo.“ – „Nie, ďakujem.“ – „A kávu?“ – „Nie.“ – „Sódu?“ – „Nie.“ –„Niečo sladké?“ – „Nie.“ – „Ostré?“ – „Nie.“ – "Čo sa hanbíte!“ Jedna z mojich najobľúbenejších vianočných komédií a jedna z mojich najobľúbenejších rolí skvelého Johna Candyho (inak s výborným slovenským dabingom Ivana Vojteka), ktorému sa hodinu a pol po pusa nezavrie. Avšak i bielovlasý Steve Martin, ktorý pravdupovediac máva dosť často slabé chvíľky, ostro kontrastujúce s jeho talentom schopného herca a scenáristu, je výborný. A práve elektrizujúca chémia medzi nimi je to prvé, čo drží túto rozkošne dobre režírovanú komédiu nad priemerom a stavia ju tak po bok napríklad obdobne vydarenej komédie MÔJ BRATRANEC VINNY, kde tiež záleží na príbehu, postavách, zápletke a dialógoch. Pravda, ako fanúšik Kevina Bacona som bol, keď som snímku videl prvý raz, svojho času TOTÁLNE ROZHORČENÝ z jeho miniatúrnej roličky „chlapa, ktorý mi šlohol taxík“. Ale inak je to smršť vtipov, skvelých dialógov, atmosféry a trocha aj toho zamyslenia sa o ťažkom vianočnom čase, počas ktorého spácha, alebo sa o ňu aspoň pokúsi, samovraždu najviac ľudí z celého roka. (26.12.2004)

Jeden z nejlepsich filmu jak Martina, tak Candyho. Zapletka filmu v podstate neni vubec dulezita a je hodne jednoducha, jde tu jen o to, ze se Martin chce dostat na svatky domu, ale filmu to bohate staci. Jakmile se totiz da dohromady s neskutecne dobrackym a otravnym Candym a zacne bejt nasranej, zacne rezba. Skoro porad maj totiz hlavni hrdinove smulu, pripadne delaj naky kokotiny a hlaskujou a prakticky porad je cemu se smat. Navic dvojka Martin - Candy je naprosto dokonala, skvele se doplnujou a akorat ten zbytecne sentimentalni konec si tvurci mohli odpustit. (22.07.2008)

Z nějakého neznámého důvodu mě dlouho odrazoval plakát, ale vysvětlení pro to nemám. Teprve včera jsem prolomila ledy a ejhle, vyklubal se z toho prima film, kde jsem měla neustále ten známý, stabilní úsměv na tváři s občasnými záchvaty smíchu. Ne moc, ale byly. Tak krásně nesourodá dvojka mně osmdesát sedm minut pomohla zapomenout na moje trable, protože oni jich zažili nespočet i když v jiném odvětví svého života. Nezapomenu na jejich jízdu autem, jejich spánek v motelu, na srdcaře Dela s jeho kroužky na závěsy a bylo by toho ještě mnohem víc. V dnešní době najít něco relaxačního, s pochopitelným happyendem, je už téměř zázrak. Možná, že se v té době točilo víc takových filmových perliček a já doufám, že je ještě najdu. Roadmovie splnila včera večer svůj účel, dokonce mně skoro ukápla slza, ale kdy? To uhodnete při zhlédnutí. Ano, je to jednoduché, předvídatelné, ale to mně bylo úplně fuk.....Díky (07.02.2017)