poster

Únos

  • anglický

    Kidnapped

Drama

Československo, 1952, 113 min

Kamera:

Rudolf Milič

Hudba:

Jiří Šust

Hrají:

Jiří Dohnal, Ladislav Pešek, Antonín Klimša, Jaroslav Mareš, Božena Obrová, Bohuš Záhorský, Miloš Kopecký, František Hanus, Rudolf Deyl ml., Ludmila Vostrčilová, František Klika, Josef Steigl, Jozef Sodoma, František Peterka, Ladislav Mandík, Alena Kautská, Jan Maška, Soňa Červená, Inocenc Březina, Oldřich Vykypěl, Eduard Dubský, Rudolf Hrušínský, Jaroslav Nedvěd, Ladislav Boháč, Karel Peyr, Mikuláš Huba, Jaroslav Průcha, Jiří Myron, Eduard Kohout, Bedřich Karen, Miloš Nedbal, Václav Irmanov, Otto Tutter, Josef Hlinomaz, Felix le Breux, František Miška, Ervín Zolar, Josef Elsner, František Šec, Zdeněk Kryzánek, Jan Skopeček, Oldřich Hoblík, Štěpán Bulejko, Luděk Pilc, Jaroslav Zrotal, Miloslav Holub, Adolf Král, Soběslav Sejk, Karel Fořt, Svatopluk Studený, Karel Svoboda, Taťána Vavřincová, Světla Amortová, Jiří Bruder, Miloš Vavruška, František Holar, Karel Effa, Věra Váchová, Karel Vrtiška, Vladimír Šourek, Luboš Ogoun, Anna Pitašová, Emil Bolek, Stanislav Fišer, Gustav Heverle, Čeněk Rábl, Rudolf Myzet, Jiřina Bohdalová, Antonín Brož, Jana Werichová-Kvapilová, Oldřich Musil, Jaroslav Jílovec, Jaroslav Orlický, Jarmila Turnovská, Bedřich Prokoš, Jan Pilař, John Rae
(další profese)

Komentáře uživatelů k filmu (81)

  • Tosim
    odpad!

    Já vím, že zde máme revizora Anděla, majora Zemana i tohle, taky třeba filmy se Švorcovou, zde jsem se nebavil ani tím, jak je to blbé, ani tím, jak je to naivně zábavné, bylo to totiž tak otravně předvídatelné, že divák mohl vidět začátek a pak jít dělat něco zajímavějšího (třeba zrýt zahrádku.) Jen bych si dovolil povzdechnout "chudák Jiří Dohnal, asi musel odčinit své prvorepublikové operetkové role" a potom taky "to v každém takovém podobném filmu musí, proboha, hrát Rudolf Deyl ml.????"(30.10.2006)

  • Matty
    **

    Americké muzikály mají Zpívání v dešti (rovněž natočené roku 1952), propagandistické filmy KSČ mají Únos. Nemalé ambice tvůrců prozrazuje již nebeský prolog, podpořený náležitě majestátní hudbou. Později je tento „epic“ dojem vyvolán přenesením části děje na půdu OSN. Organizace s pověstí mezinárodního mravokárce byla zneužita také pro čecháčkovskou pointu celého snímku: jen ať si v OSN hlasují, my si budeme doma hlasovat, pro co sami chceme! A jednohlasně! K dalším highlights tohoto pseudo-špiónského pseudo-thrilleru patří svorné pění Internacionály nebo identifikace soudruha díky jeho doplnění neodmyslitelného kladiva k osiřelému srpu. ___ Nositelem idejí komunistické strany je soudruh z nejuvědomělejších, poslanec Horvát (což je spíše maďarské než ryze české příjmení, ale pořád jsme na půdě spřáteleného státu, tak budiž). Rozhodný a neúplatný a proto jednomyslně následovaný přesvědčenými spoluobčany. Vyprávěcí schéma ideologické „léčby“ pochybujícího soudruha naplňuje inženýra Prokopa. Z „politického analfabeta“ se pod nedobrým dojmem z kapitalistického světa mění v člověka, jehož hlava i srdce patří komunismu. To jiným, kteří se ani úplatku v podobě západního jídla neštítí (namísto toho, aby s ostatními baštili papír) a v pokleslé americké kultuře zalíbení nacházejí (Kopeckého jazzman), již není pomoci. Nechť si zhynou na západě! ___ Jedna z ústředních hodnotových norem komunistické ideologie, kolektivismus, je zvýznamňovaná napříč celým narativem. Čech (tedy komunista) je vždy součástí většího kolektivu a musí hlavně hledět, aby nezradil domácí reprezentaci, na kterou se v nouzi může vždy spolehnout. Jeho zájmy jsou nadosobní, motivované prospěšností pro celou republiku. Není proto gesta, které by nebylo politicky zatížené. Neboť jednat znamená šířit komunistické ideály, bylo by zradou mluvit za sebe samého, vyjadřovat vlastní myšlenky (také proto je třeba apolitického Prokopa učinit politicky uvědomělým). ___ Záporné figury oproti tomu jednají na vlastní triko. Svými společensky nezodpovědnými činy sledují jen osobní obohacení. Na ideovou sveřepost českého lidu, imunního vůči americkému dolaru i hrubé síle, nutně hledí s údivem („Co je to za lidi?“). Kapitalista již dávno veškeré ideály směnil za dolary. Hlásaje „Náš pán, náš zákazník“, řeší obchodní záležitosti i tehdy, když by se měl zajímat o člověka a jeho zdraví. I ve své sebestřednosti ovšem postava reprezentující západní hodnoty pokorně uznává „váš těžký průmysl je pro nás konkurence.“ Kromě zvýšeného zájmu o finanční záležitosti poznáte imperialistu rovněž na základě jeho oddanosti myšlence války. Nutno býti ve střehu, protože Západ stále zbrojí proti mírumilovným východním zemím. Motivace pro zabíjení? Samozřejmě peníze. Důvodem válečného štváčství je pak mimo jiné přežívající odkaz nacismu (SS kabát Wankeho). ___ Dílo zkázy dokonává komická angličtina („Oukej, bojs“) a akční scény vygradované hláškami jako „Zamkli se, rošťáci!“ Dnes se tomu smějeme, přesvědčeni, že bychom se takto průhlednou ideologickou masáží sami oblbnout nenechali. Vážně ne? Vážně by nás ani kdesi v hloubi hemisféry nenapadlo, že je zatraceně cool být Čech a jít vždy doleva (dneska spíš hodně doprava)? Kvůli podobným otázkám má smysl podobná zvěrstva sledovat, byť se škodolibým pobavením, a zkoumat mechanismy, pomocí kterých je „pravda“ určité skupiny vydávána za pravdu celého národa. 40% Zajímavé komentáře: Subjektiv, NinadeL, Marthos(5.2.2016)

  • woody
    odpad!

    No vy jste mi srandisti hodnotit to výš jak odpadem...(29.10.2006)

  • Pohrobek
    ***

    V dnešní době je snímek poněkud shozen tím, že jeho reáliím a pohnutkám postav málokdo uvěří, v roce 1953 tomu ovšem bylo jinak a velká část pracujících tohle brala vážně. Každopádně se jedná o více než slušný snímek, jejž Kadár s Klosem vůbec neodbyli. Inženýr Prokop se nám ale od dob Čapkova Krakatitu pořádně změnil.(2.11.2006)

  • Subjektiv
    **

    Ale no tak, no tak, vždyť tento film by šlo tak snadno aktualizovat... Zlá islamistická bojůvka unáší letoun svobodymilovných a mírumilovných západních občanů kamsi na blízký východ (třebas na hranice Sýrie a Iráku). Tam nutí unesené z propagandistických důvodů ke konverzi k islámu. Čas od času uřežou někomu hlavu (explicitně, dnešní divák je otrlejší) a citují drsné verše z Koránu. Unesení se mezi sebou ujišťují, že toto není pravá tvář islámu, neboť oni mudžahedíni bojují především se svými teoretickými souvěrci. Mezi džihádisty se nalezne jeden pochybovač, který se začíná odvracet od násilí. Ukáže se, že ideový vůdce v tajnosti provozuje sexuální orgie, jde mu hlavně o moc a nikdy by neoblékl sebevražednou vestu. Sem tam se zbije nějaká žena, páč jí sjela z ksichtu burka. Vlastně ne, přitluče se jí k lebce kladivem a hřebíky. Jelikož dnešní divák má radši cynismus než rozmáchlá gesta, nezpívají zajatci internacionálu, ale píseň "Tři čuníci jdou, v řadě za sebou..." Na konci jsou zlouni postříleni turecko-americkým komandem, přičemž hlavní záporák podle prchá. +++++ Už vidím, jak by se psalo, že konečně někdo ukázal těm slepcům, co jsou ti musulmani zač. Byla by to v lecčems podobná kravina jako Únos (a to zase Mekku moc v lásce nemám). Ale teď ke Kadárovi a Klosovi - ta ideová jednoznačnost, černobílost, schematičnost postav (ideologicky podmíněná) z něj vskutku činí nablblou záležitost - tak pitomou, že ocenit zvládnuté řemeslo, zvládnuté nad úroveň pouhého řemeslníka, prostě nedokáži. A to i když si musím říct, že po únose v roce 1972 se všichni unesení vrátili ze SRN domů, že narážka na McCarthysmus není mimo mísu a pár podobných drobností.(29.10.2014)

  • Oskar
    *

    LAHŮDKA. Zkažení jedinci, kteří chtějí emigrovat, to udělají s revolvery v rukou a unesou letadlo i se skupinou spořádaných spoluobčanů. Bu Bu Bu! Ještě že je s nimi uvědomělý soudruh poslanec (nařvaný exmilovník Jiří Dohnal), který říká samé správné věci a vyvede je z kapitalistické džungle zpět do bezpečí rudé karantény... Za hranicemi se to hemží arogantními pupkáči s doutníky v tlamách, jediný z celé skupiny "unesených", který váhá, zda nezůstat, je líčen jako vyděděnec, zaprodaný jazzu (Kopecký) a taky stojí za pozornost ta mezinárodní vyjednávání, která slouží jako alibi (pohleďte, jak jsme přístupní jinému názoru...) A opravdová perla: dojemná scéna, kde bodrý český venkovan zdvořile odmítne raut na ambasádě s tím, že má s sebou řízky z domova. ;o) 20%(7.12.2006)

  • monolog
    **

    Stejně jako mnoho jiných budovatelských filmů, je i tento naprostá a dokonalá sračka. Ano, hraje tam spousta výborných herců, je tam spousta drobností z imperialistické taktiky, ze sociálněrealistické společnosti připravené jet vždy na stodeset procent, spousta maličkostí v kostýmech i exteriérech, takže je poznat, že si s tím dali opravdovou práci. Jenže to je asi všechno, co se tu dá vyzdvihnout. Příběh je totiž dnes jedna velká komedie archetypálních postaviček (a nějak si nemůžu myslet, že tehdy to tak lidi nebrali). Když vidíte jeden sociálně budovatelský film, jako kdybyste viděli všechny. Stejně tak ale, když vidíte jeden film z opačné strany barikády zabarvený politikou, nemusíte kvůli ději sledovat ostatní. A nejhorší na tom filmu je, jak všichni ti skvělí herci skandují zpaměti naučená hesla o lásce a svornosti soudruhů, tančí kozáčka a zpívají Jánošíka a v takové chvíli se mi na mysl vtírá obrázek ze staré zelené stokoruny. Hrdý dělník, hrdá zemědělka, obilná ratolest, vznosné pohledy a heslo: My půjdem výš, my světů dobudeme! (které jsem ale přidal od Nerudy) A oni vždy vyhrají, jak byste si také mohli myslet něco jiného, když je jeden jako druhý morálněsocialistický kádr.(29.10.2006)

  • Bart
    *

    Ve své době to musel být film s nesmírnou výchovnou hodnotou. Ukázal divákům, jací jsou imperialisti proradný a vychytralí. V dnešní době film rozhodně není nebezpečný z ideologického hlediska, protože nevyvolá žádnou sentimentální vzpomínku na to, jak bylo tenkrát dobře. Už jen proto, že scény skandujících Čechů jsou opravdu směšné, stejně jako postava poslance Horváta v podání Jiřího Dohnala, který jako věrný straník věřil tomu, co hraje. Ladislav Pešek opět vytvořil další ze svých lidských rolí, tentokrát i z neduhy typicky české povahy. Přesto jsem se u toho nenudil tak, jako u nějakého uplakaného melodramatu z 30. let.(2.3.2007)

  • igi B.
    odpad!

    "A taková byla pravda o Ronau..." Hm... Taková odporná bolševická agitka, řemeslně - čistě formálně - zručně natočená sračka, za kterou doufám K&K styděli se do smrti... Naštěstí však později tahle nerozlučná dvojce režisérů svým dílem tenhle hnus bohatě odčinila. Nebudu zde hodnotit film jako takový, nakonec nejde o nijak filmařsky zvláště kvalitní či objevné dílo, nemá smysl ani nějak rozebírat a soudit pohnutky tvůrců a všech zůčastněných, nakonec v té době slušní a stateční končili v kriminálech, s trošku smůly i na šibenici. Tenhle film prostě vznikl ve své době a je takový, jaká ta doba byla. Nevidím ovšem proto nejmenší důvod nějak pokrytecky tím tenhle odpad jakkoli omlouvat. Proto hodnotím tenhle film jako >odpad< a důkaz toho, že český >umělec< je schopen čehokoli. Tak nějak pak mám pocit, že něco takového nevzniko ani za nacistického protektorátu...(29.10.2006)

  • Morien
    odpad!

    Pořád jsem přemýšlela mezi jednou hvězdičkou a odpadem, nicméně spontánní zpěv internacionály mě přesvědčil. Ale také musím přemýšlet nad tím, jestli bych neměla snížit hodnocení všem Jamesům Bondům a vůbec všem filmům, které vypovídají o hrdinném vítězství západu nad rusáky apod.(21.12.2010)

  • Eddard

    Jako historický materiál, dávající nám nakouknout do ideologické kuchyně kinematografii reálného socialismu je to úsměvné. Stejně tak žánrové obsazení Hrušínského a Kopeckého jako dvou kolaborantů je jaksi příznačné. Každopádně se na soudruhy nesmíme tak zlobit, studená válka byla svinstvo a jak správně podotkl Exvizitor, v USA se v té době točili víceméně podobně zkreslené vize východu... Hodnocení se vzdávám, pohybuje se někde mezi odpadem a čtyřmi hvězdami, podle toho sledujete-li ideologický význam nebo histrorickou výpověď.(29.10.2006)

  • NinadeL
    *

    Není to tak pěkně rozjuchané jako jiné agitky, takže se může zdát, že je to zrádnější film. Škoda, že po dvou reprízách kouzlo "zlého" filmu je definitivně pryč a zůstává jen obyčejná nuda a trapnost všech zúčastněných. Generace Dohnala a Peška si žehlí své apolitické starší filmy, mladí v čele s boxerem Peterkou se jen bezcílně zubí. V případě zpěvačky Červené se jen pokoušejí o novodobý vamp. Broukají si Internacionálu, sešívají košile (aby hanobili vlajku) a vůbec nejsou fabelhaften. Tolik k prvním dvěma setkáním s Únosem. Napotřetí jsem do něj zabředla ve zcela jiné náladě a nalezla jsem několik nových poznatků, od takových banalit, jako například, že Hrušínského angličtina je mizerná, že Dohnal, místo toho, aby exhiboval své zralé herectví utužené dlouholetým působením v ND, nedokáže pod nánosem nechutné masky pořádně ani promluvit a že přes tohle inspirující prostředí Pešek svou zdejší roli považoval za zcela klíčovou ve své dramatické kariéře. Jak je tohle možné? Scénář je pravým balancem mezi drzostí, arogancí, hloupostí (senilitou, demencí…) a neumětelstvím, jakého jsme byli tak často svědky v prvních letech zestátněného filmu. Ale přece je Únos ve svém ranku v něčem originální, ve svém pojetí Američanů, kteří jsou méně, než-li karikujícími šablonami, jsou chodícími imbecily dorozumívající se jiskrnými dialogy v tomto duchu: "...a inženýr Prokop je můj trojský kůň." - "Neznám takového koně, u nás v Americe neběhal. Určitě." načež kontrují nesmyslně černobíle hrubozrné paralely mezi stále doznívajícím strachem z praktik koncentračních táborů (přítel Wanke) a současným zařazením válečných zločinců do mašinérie amerického "demokratického“ pokroku. Nechybí všudypřítomné oslovení "Hallo!", laskavé nápisy Ami Go Home a teze o znárodnění Spojených národů, zneužívá se sudetoněmecká otázka, těší se na stáž do Moskvy a do toho všeho tančí Munich follies. Američtí vojáci slouží, protože by jinak byli nezaměstnaní a nemají šajn o tom, proč by své české soukmenovce měli střílet, pakliže by ovšem tito nebyli na útěku. Ještě je vám to pořád málo? Tak výborně, užijme si symboliku mouchy vězněné a propuštěné, pobavme se nad skrytým významem otazníku, který je přece tak chytře použit jako srp a přirozeně zatleskejme Karenovi za jeho "hodného" bachaře, který se rozplizl v žánru Mrazíka kříženého s Holmesem. Nedbalovi za jeho znásilnění každého nábytku, kterého se dotkl, respektive si na něj lehl, pří výslechu či při jakékoli jiné narcistické etudce. Samohana je špatná, je potom ale stejně špatný i váhající motiv Kopeckého? Neměl to Pešek příliš snadné, když se mstil za svou mrtvou rodinu, s čímž Milda pouze toužící po západní kultuře nemohl soutěžit? Setkám se ještě někdy s hůře fungující rudou partičkou, která se výhradně krmí papírem? Pochopí kuchař Hlinomaz, kdo jsou to bolšáni? Jaktože Eda Kohout byl jako vždy zastíněn Hanusem, ačkoli měl vyšší šarži? Uvěřím barrandovské kariéře Lídy Vostrčilové nebo mi bude ke štěstí stačit přežít výkon Inocence Březiny? Vystačí mi k černému humoru orální fixace a Vykypělova intonace? Dokážu někdy zapomenout na neskutečně šílený výkon samolibého Dubského nebo WTF novinářů Effy a Myzeta? A skutečně bylo setkání Klose a Kadára opravdu šťastné? Vždyť právě na nich leží odpovědnost nejen za režii, ale námět i scénář. Siamská dvojčata, styďte se a jděte mašírovat Heimat!(2.3.2009)

  • ripo

    „Únos" je film, kterým se naše kinematografie zapojila do boje za mír. Jeho thematem je příběh sice nevšední, ale typický pro naši éru, kdy tábor míru odráží a odhaluje intriky imperialistů. „Únos" ukazuje odpornou tvář domácí reakce a současně odhaluje hladkou, ale neméně protilidskou tvář zahraničních principálů našich rozvratníků. Lhostejno, zda je to „příjemný" americký plukovník, nebo gestapák Wanke, sloužící americkým mocipánům se stejnou důkladností jako kdysi Hitlerovi, nebo zrádný pilot Grábner, končící v bahně emigrace všichni jsou tu odhaleni a nikoliv snad jen schematicky, nýbrž každý ve svém svérázném „charakteru". „"Únos" nás zavádí z Ostravy, naplněné budovatelským ruchem, přímo do základny válečných příprav v západním Německu. Jsme svědky souboje mezi americkými agenty a unesenými Čechy a Slováky, souboje, který se přenáší i na půdu Organisace spojených národů. "Únos" nás seznamuje i s dvojím západním Německem - nejen Německem revanšistů, ale také s Německem bojovníků za mír, kteří poskytnou poslanci Horvátovi účinnou pomoc. Na osobě seržanta Joe Havelky pak si ověříme, že existuje i druhá Amerika, odlišná od Ameriky agentů FBI a CIC. - Po režijní stránce je "Únos" mistrovským dílem, na jehož dokonalosti má lví podíl plastická fotografie Rudolfa Miliče. Přesvědčivost díla je taková, že leckdy máme dojem dokumentu. Přitom tu nepadne ani jedna fráze, ani jedno zbytečné slovo. - O vytvoření atmosféry se přičinila i věrohodná výprava a hudební podmalování. Z hereckých výkonů vyniká Ladislav Pešek v roli inženýra Prokopa, Miloš Nedbal v roli Morrise, Bedřich Karel v roli Jakobse. Výborně je ve filmu vystiženo prostředí západního Německa, okupovaného Američany. Také OSN je živou skutečností, podobně jako emigrantský tábor. A každý pokrokový dlvák si s ulehčením oddychne, když nás poslední záběry filmu zanesou do Ostravy, k nám domů, do země míru a pokroku. - Celkem je "Únos" dílo nevšední, bojovné a je pádnou odpovědí válečným štváčům a posilou bojovníků za mír. Filmový přehled 4/1953(16.6.2008)

  • troufalka
    *

    Moc jsem si přála, aby prvotina mých oblíbených režisérů Kadára a Klose bylo něco jiného. Víc se mi k tomu psát nechce.(29.4.2018)

  • Amarcord_1
    ****

    70% - Cha cha... Určitě se tu najde pár paranoiků, kteří si mé vysoké hodnocení vyloží jako podporu komunistické propagandy 50. let. Dobře jim tak... Já tento film ale vnímám jako parádní ukázku toho, jak ona propaganda fungovala, a jak sem tam dodnes stále funguje ve zdánlivě jiných formách. Řemeslně skvěle natočené, herecky výborně ztvárněné, a plno malých symbolů, jako moucha zavřená ve vypité imperialistově sklenici a propuštěna uvědomělým ing. Prokopem, si získalo mé vysoké hodnocení s naprostou suverenitou. Nejsem tak mainstreamový, abych zde psal o účelovosti celého filmu, jež je naprosto evidentní. Krásná sonda do našich dějin o tom, co všechno přední českoslovenětí umělci museli točit, aby se vyhnuli nepohodě. Takové sondy prozradí víc, než mnohé vkusu a svědomí dnešního diváka poplatné bláboly ;o)(30.10.2006)

  • Ony
    *

    Různé okolnosti mě donutily to vidět už třikrát (když nepočítám hrůzné noční projekce do sna), a stále nechápu, proč mi někteří (chytří a vzdělaní) lidé tvrdí, že jde přes ideologický nános o kvalitně natočený film. V čem? Tedy z čistě technického hlediska snad, ale to mě moc netěší, když scénář je úplně primitivní a přetížený nablblými dialogy (pro zajímavost jsem si vypsala ve filmu užívané nadávky: rošťáci, opatrník, ředkvička, čalouník), herci vypadají jak z plakátu a rvačky jak z grotesky. Jestli u tohoto filmu někdo dokáže být napjatý a pochybovat o tom, jak se která postava zachová, tak to je teda borec. Já jsem se dvakrát jen nudila, napotřetí se mi povedlo docenit srandistickou stránku věci.(28.10.2011)

  • D.Moore
    *

    Ohó, Únos, to je vám dámy a pánové ale narudlá ptákovinka. Natočena je sice vcelku zručně (škoda takových režisérů pro filmy tohoto ražení), jenže to ji od kritiky neuchrání. V příběhu najdete vše, co byste čekali - prohnané imperialisty v podobě jaksepatří vypasených strýců pokuřujících havana, hrdinného soudruha, jehož není nejen snadné, ale vlastně ani možné zlomit, váhavého inženýra, který kamarády stejně nezradí, a jednoho ještě váhavějšího jazzmana, jenž zprvu amerikánskému ďáblu propadne, ale když si v pravý čas všechno rozmyslet chce, už je pozdě. Nechybí pochopitelně zpěv Internacionály ve chvíli nejtěžší, proslovy o hornících, fabrikách, lidu, který stojí za každým správným soudruhem, závěrečný rozjuchaný taneček a tak dále... Jednu (rudou) hvězdu dávám za režii (některých!) scén (únos letadla, přistání v Německu) a za hudbu Jiřího Šusta. Víc ani ň.__P.S. Chudák Miloš Kopecký.(12.8.2010)

  • Wacoslav1
    *****

    Tak ted je mi uplne jedno kolik kontroverzi s timhle komentem udelam at mne vsichni antikomunisti sezerou a zaslapou do zeme ale tohle je proste bozi jak uz jsem nekde psal rad si konfrontuji vyklad historie podle komunisticky propagandy se skutecnosti a nutno uznat ze tahle propaganda je proste mistrovska ja vim ze to pro nekoho muze bejt nezkousnutelny ale tohle dilo ma proste drajv jakej jsem nevidel ani u Majora Zemana ani nikde jinde tohle je proste tak totalne silena a prestrelena agitka o hrdych obcanech Ceskoslovenského statu kteri proste na tom zlem a imperialistickem zapade nechteli zustat ze se svym zpusobem diky veskere te absurdite da pri trosce zvracenosti povazovat za genialni dilo nemuzu si pomoct ale soudruzi to proste meli na haku a myslim si ze v te dobe jim to vsichni sezrali i s navijakem no a jeste bych rad pripomnel ze krome toho ze se jedna o kvalitni propagandu jedna se i o kvalitni film z dobrymi herci predevsim Ladislav Pesek exceluje aspon to by mohli vsichni ti zaslouzili antikomunisti co to tady ve velkem odpaduji uznat a proto si prisadim a palim plnej pocet at se to trochu vyrovna tenhle ulet si to zaslouzi takhle rozstrelenej uz jsem dlouho nebyl(29.8.2013)

  • Fingon
    **

    Ach bože, unesli letadlo s pravověrnými komunisty na palubě, a rovnou do západního Německa, achich achich, věrní svazáci zpívají internacionálu...(5.11.2006)

  • Snorlax
    ***

    Tradiční agitka, která zachovává běžná klišé: my jsme ti dobří, druzí jsou ti špatní. Když srovnám Únos s Přemluv bábu, tak nevidím rozdíl jen v metráži. Oba filmy jsou vlastně úplně stejné, jen to každý vidí z jiné strany. Kadár s Klosem ale zkrátka neuměli natočit vyloženě špatný film. Dokázali pracovat s herci tak, že v Únosu není špatný ani věčný Gottwald Dohnal (již za to by si K+K zasloužili Řád Bílého lva). Únosu neodpustím schematičnost a citové vydírání diváků.(29.1.2013)

<< předchozí 1 2 3 4 5
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace