Akta Pentagon: Skrytá válka

Spielberg opäť v špičkovej forme, každý záber precízne komponovaný (nielen vizuálne), všetko dynamické, hravé, svojím spôsobom zábavné. Herci hrajú s chuťou a priam z toho sála, aká pohoda panovala na pľaci. Po mierne zložitom úvode s predstavovaním množstva postáv a súvislostí sa to krásne rozbehne a je z toho napínavá novinárska dráma, ktorú nepokazí ani tradične spielbergovský slzopudný pátos v závere. (Označiť tento film za "akademickú neprehľadnú nudu" môže iba veľmi nepozorný človek bez štipky vkusu.) (14.02.2018)

Okrem zastania sa novinárov, odhaľujúcich špinavé klamstvá politikov, má film aj druhú významnú rovinu. Či skôr krivinu. Spočívajúcu v nerovnakom prístupe k demokratickým a republikánskym prezidentom zo strany médií. Vecne to skvele vystihol v komentári užívateľ maq. Lenže ani to, že mediálne a hollywoodske celeberity sa radi nechajú obskakovať, čo ja viem napríklad Clintonovým sólom na saxofóne, tolerujúcom mu potom hocijaké prešľapy v zahraničnej politike (Clintonove bombardovanie Juhoslávie v roku 1999), no na republikánskych prezidentoch nenechajú suchú jedinú nitku. Dvojaký meter, rovnako odporný výkon politiky. Pretože oba tábory, demokrati i republikáni, sú rovnako zaťažené špinou, korupciou a podporou donorských korporácií. Len novinári sa pred verejnosťou tvária, že zvádzajú boj za hodnoty. Odhliadnuc od toho, otázka zverejňovať-nezverejňovať ostáva osobne jasne riešená: jasne, že zverejniť. Všetko a v úplnosti. Možno potom príde k naozajstnej zmene. Nemusí byť príjemná. Ale aspoň sa ľudstvo dozvie samo osebe, aký osud si zaslúži na základe zverejnenia dlhodobo utajovaných faktov. Film samotný má dve polovice - prvú, pomerne nudnú v znamení mondénnych večierkov magnátov, bankárov a politikov, príprav na články, snahy dobrať sa k nejakej správe a druhú - svižnú a napínavú, v znamení toho, ako to dopadne, plnú dilem, či to, čo považujeme za správne jednanie, ním aj ozaj je. (25.01.2021)

Vzrušující novinový retro příběh. Vzkaz je jasný: tisk slouží těm komu je vládnuto, ne těm kdo vládnou. A nakonec Washington Post je báječně úspěšný. Film je dost předvídatelný. Dlouho se řeší finance, právní důsledky , vztahy novinářů s politiky apod. Pár vzrušujících okamžiků se najde jako třeba výroba kopií tajné zprávy. (14.08.2018)

Spielberg, Kamiński, Williams, Streep, Hanks, všetko zvučné mená, ktoré stále dokážu upútať, no tento krát im to až tak nepodarilo. Spielberg to stále vie, ukázal to v druhej polovici filmu, ktorá bola dobrá a v ktorej sa začalo niečo diať, problém je obzvlášť v prvej polke, ktorá sa vlečie, stráca tempo a miestami nudí. Škoda. Každopádne záver s Watergate bol luxusný. Obľúbený soundtrack: The Court's Decision and End Credits. 70% - 3* (21.12.2018)

Seňor Spielbergo nastavil opět brutální tempo a servíruje nám dva filmy ročně. Dříve jsem viděl jeho podstatně opulentnější Ready Player One, které mě absolutně pohltilo a zajímalo mě, jak se vlastně popral s tématem, zpracovaným podobně jako Spotlight nebo jeho starší Bridge of Spies. A jednasedmdesátiletý Steven asi chytil druhou mízu, při jejímž udržení bych se nebál ani toho proklamovaného pátého Indyho a ve své páté spolupráci s jako vždy vynikajícím Tomem Hanksem nám servíruje napínavé drama z doby těsně před WaterGate (povinně nakoukat Všechny prezidentovy muže), o které jsem toho doposud moc nevěděl a informačně mě to tedy zásadně obohatilo. A co více, zde mě bavila dokonce i Meryl Streep, která mi jinak absolutně vadí a všechny její filmy s ní víceméně nemám moc rád, ovšem tady se mi, možná díky určité zranitelnosti její postavy (která zpravidla nebývá na místě) celkem dost líbila a v kombinaci s dalšími kvalitními herci mi to sedlo na jedničku. Dvě hodiny jsou tak akorát, rozhodně jsem se nenudil, ale po dokoukání přecejen převládl pocit, že jsem již viděl podobně zásadní témata zpracovat o něco tíživěji a napínavěji, takže ten stupínek přecejenom ubrat musím. PS : Možná jen ten Mark Rylance tomu chybí.. (04.04.2018)