A Clockwork Orange
A Clockwork Orange
Mechanický pomaranč
A Clockwork Orange
Režie:
Stanley KubrickScénář:
Stanley KubrickKamera:
John AlcottHrají:
Malcolm McDowell, Patrick Magee, Warren Clarke, Adrienne Corri, Anthony Sharp, Philip Stone, Margaret Tyzack, Steven Berkoff, David Prowse, Gillian Hills (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Miloval násilí, sex a Beethovena. Malcolm McDowell v britském kultovním filmu. Žije jen pro tři věci: násilí, sex a Beethovena. Alex deLarge, vůdce čtyřčlenné party výtržníků, před níž si není nikdo jistý. Chodí v buřinkách a bílých kostýmech s velkými suspenzory, navštěvují mléčný bar „Korova" a pijí tamní specialitu – drogami obohacené „moloko", které je pokaždé vybudí k pořádné dávce ultranásilí. Tu brutálně zmlátí opilého tuláka kdesi v podchodu, tu se servou s konkurenčním gangem, tu přepadnou poklidný dům spořádaných občanů... Pak se však jednoho dne ono pověstné ucho utrhne a Alex skončí ve vězení. Ve vězení, z něhož je jediná cesta: stát se pokusným králíkem, nechat si v nejnovějším experimentu „vymýt mozek" tak, aby vše, pro co dosud žil, začal nejen nenávidět, ale přímo fyzicky nesnášet...
Kriminální satira s prvky sci-fi je jedním z nejprovokativnějších filmů režiséra Kubricka. V příběhu, natočeném podle románu Anthonyho Burgesse a odehrávajícím se „v Londýně nedaleké budoucnosti", se – zejména v poruštěné angličtině – projevují vlivy dnes již odeznělé studené války a překračují mnohá tabu, která do té doby v kinematografii byla. Film vzbudil samozřejmě rozporuplné ohlasy, bylo mu dokonce vytýkáno, že díky němu vzrostla kriminalita městské mládeže. O dva roky později, kdy již Kubrick pracoval na Barrym Lyndonovi, bylo násilím vyhrožováno jemu i jeho rodině. Ze všech těchto důvodů byl film – na režisérovu vlastní žádost – v tichosti stažen z kin a až do Kubrickovy smrti nebylo ve Velké Británii povoleno jeho promítání.
Rozporuplný postoj k filmu se projevil i při mezinárodních hodnoceních. Kromě Ceny Kruhu newyorských kritiků za nejlepší film a režii nezískal totiž Mechanický pomeranč nic z řady cen, na něž byl nominován. (Konkrétně na 4 Oscary, 7 cen BAFTA, 3 Zlaté glóby...). Při udílení Oscarů v r. 1972 Kubricka „porazil" William Friedkin se svou Francouzskou spojkou, nicméně při slavnostním ceremoniálu on sám vyslovil to, co si zřejmě myslelo i mnoho dalších: že nejlepším filmovým tvůrcem roku je právě Stanley Kubrick...
Film stojí a padá s výkonem Malcolma McDowella, bez něhož – jak se režisér vyjádřil – by nemohl vzniknout. V hercově filmografii je to nepochybně nejvýraznější a nejlepší role, jakou kdy odvedl, nicméně ani on se žádného oficiálního ohodnocení nedočkal.
(Česká televize)
Recenze (1 269)
NFR 2020, Oscar 4 nominace: Nejlepší film, Režie, Střih, Scénář - A ()
Hodně ulítlá záležitost, která nepřipraveného diváka může ze začátku šokovat, případně odradit od dalšího sledování. Ale sotva se děj přesune do nápravního zařízení, začne to být velice zajímavé. Zdánlivě bezúčelné násilí na začátku přechází v příběh, který nutí diváka přemýšlet. Jo, jo. Kubrick prostě věděl, jak na to. ()
Jsem přesvědčená o tom, že vím, co chtěl pan Kubrick tímto filmem sdělit, na co upozorňoval a o čem vlastně vyprávěl, ale napsat to tu nemůžu, protože bych spoilerovala až hrůza... Takže se zkusím vyjádřit bez popisování děje - věci, které jsou pro Kubricka typické opět nezklamaly - výrazná vizuální stylizace, pečlivě volená hudba, skvělí herci, to vše zde je a funguje. Ale těžce stravitelný děj, který je sice nápaditý, ale místy hodně překombinovaný, napínavý, někdy vyznívající až nepřirozeně komicky (byl to úmysl?), depresivní, ale tak nějak podivně, prostě šel tak trochu mimo mě (i když ty hlavní důvody popsat nedokážu). Ty 4* jsou hodně slabé... ()
Vizuálně a morálně poutavý film, který vás donutí se zamyslet. Pokud tedy nejste útlocitnější povahy, to totiž možná skončíte s žaludkem v krku. Mně osobně to až tak hnusné nepřišlo, a tak se můžu uctivě sklonit před nechutnou zhýralostí Malcolma McDowella, před kterým by zbledl závistí i onen příslovečný obraz Doriana Graye, před panem Kubrickem, který opět vypustil do světa pěkně kontroverzní kus, a před (tehdy ještě) Walterem Carlosem, jehož elektronické předělávky "Ludwiga Van" skutečně nemají obdoby. Bravo, bravo. ()
„Co teda jako bude, he?“ To jsem já, Alex a můj tragický příběh o jedný strašný nemoci, kterou mě ti soďácký bračny nakazily. Se svýma třema frendíkama – to jest Pítrsem, Džoržíkem a Dimem, který byl opravdu tupej – jsme drinkali plus-mlíko a decidovali, na kom zrobíme trochu poctivýho ultranásilí. Venku byla zima jak v prdeli a většina bajatů a ptic dala před sojlovatými stríty přednost teplu svých houmů. Jenže, ach, bratři moji, návštěva jednoho takovýho houmu plného ketek, kde jsem ztolčokoval ouldanou tabatěrku se my stala osudnou. Přeguljal jsem se něčím, co bylo čuděsně horibl. Byl to konec ultranásilí. Když mě banda ouldanejch neduživců ztolčokovala, až mi z fejsu začala stříkat rudá blažka, začal jsem fírovat, že to bude moje smrt. Radši se nechat mlátit než mít pocity na zvracení a cítit tu příšernou bolest. Ale chorošný píply z vlády – ti kteří mě „nakazili“ – přispěli k tomu, že se hepenulo co se hepenout mělo a já už sem nebyl balnoj. Vyléčili mě! 100% Zajímavé komentáře: Eodeon, Pacco, Ony, Tayen, Baudelaire, MacGyver ()
Upřímně nevím, co o tom mám napsat. Vím, co chtěl snímek sdělit, ale Kubrick pro mne nikdy nebyl "filmařský bůh", takže způsob, kterým myšlenky film podal, se mi jeví jako chladné a nedotažené a na druhé straně zbytečně hystericky a manýristicky podané. Tomu filmu jsem nevěřil. No a to je všechno. ()
Rozporuplné pocity z toho mám. Kubrick má lepší zářezy. ()
Bohužel se mě stalo, že nedokážu přenést to co mám v hlavě v souvislosti s tímto filmem do komentáře . Film je opravdu dobré sledovat ze zapnutým mozkem a to hlavně čím více ho máte za sebou, tím více myšlenek se na Vás valí. Film mě dal zcela nový rozměr pro skaldbu Singing in the Rain. No a to že byl zakázáný -----Zakázaný kousky jsou barometr doby podle nich se pozná co koho kde bolí ! !toliko text jedné kapely:) ()
Musím se přiznat, že tenhle film byl na mě snad až moc složitý a těžce stravitelný. Malcolm McDowell sice předvádí hereckou exhibici, ale stejně je to mírně řečeno zvláštně natočené. Jinak Kubricka velmi uznávám a jeho filmy řadím mezi absolutní světovou špičku, ovšem tohle mě poněkud minulo. ()
Jeden z mnoha fantastických filmů samotného mistra Kubricka. Pro tehdejší dobu těžko stravitelný snímek pro dnešek ztvárňující dokonalost samotnou. Sám film v té době překonal veškeré hranice ve filmech ať už ze strany násilí nebo sexu. Řada lidí ho nedokázala pochopit, tak jak nedokázala pochopit Kubricka, že dokázal něco takového stvořit. Samotní kritici v té době na to koukali z jiné stránky než dnes. Bohůžel se kritika od nich nesla i na Kubrickovi a on byl z toho velmi špatný...až po čase nabýval film kvalit a dodnes je toto dílo oceňováno jako jedno z nejlepších jeho děl vůbec. Dále mě velice zaujala hudba jak je do filmu podávána s citem, ale přesto agresivně. A tak mohu řici už jen jedno: Stačí jen jedna věc k dokonalosti, zapnout si devátou od famózního Ludwiga Van. ()
║Rozpočet $2,2milióna║Tržby USA $26,589,355║Tržby Celosvetovo $42,089,355║ Na tak ospevovaný film nehorázne veľké "samoúčelne brutálne" sklamanie. Kubrick ma ešte ani raz nepresvedčil že by mal talent. /15%/ ()
Tento film je vážně směsice něčeho skvělého, geniálního, ale i naprosto absurdního a abstraktního. Velmi zajímavé, ale trochu nudnější než jsem očekával. Příběh o hříchu, zapomněn, ve snahu o antinásilí, světě bez násilí a přeměně . V toho kým být mám, ale díky společnosti nejsem. Ta se to pak snaží změnit. Jsem chyba, která by se měla napravit. Příběh Alexe A jeho ultraviolence s hudbou Ludwiga van .... :) Silné kafe, ale Kubrick a nemít 5*? To nejde PS: od této doby si občas vzpomenu na písni Zpívání v dešti :) ()
Urcite jeden z tech lepsich Kubrickovych filmu. Naturalisticke liceni nasili dosahlo v tomto filmu extrtemni hladiny nejen na svou dobu. ()
Knížku jsem jako správný pologramot přelouskal během dvou dekád a po přečtení veskrze nudné slátaniny jsem cítil povinnost shlédnout film a k Alexovi, který se choval obdobně jako každý průměrně zdegenerovaný romský pubescent, se již nikdy nevracet. Je pravdou, že jsem ve svém širokém okolí považován za autoritu a drsňáka gigantických rozměrů, co bez ostychu s výrazem terminátora vchází do Lidlu východem, na vlakáču si cvaká lístek až na poslední chvíli a Capri Sonne pije zásadně bez brčka, avšak navzdory tomu všemu musím poníženě uznat, že mě tento film dostal svoji formou do nečekané depresivní dimenze. Při sledování tohoto paranormálního díla jsem se cítil nepříjemněji víc, než když jsem si sám vyšetřoval prostatu kuchyňským mixérem, dělalo se mi fyzicky nevolno a chvílemi jsem měl pocit, že vyvrhnu do klína svoji sedmou večeři. Nejsem si úplně jist, z jakého důvodu jsem film vnímal natolik depresivně a upřímně doufám, že za to může ten opiátový vývar, co jsem vysrkal ke svačince. Brrr. ()
Úžasné dílo, Stanley Kubrick nikdy nenatočil špatný, ba dokonce ani průměrný film. Mechanický pomeranč patří mezi mé oblíbené Kubrickovy filmy (zřejmě i proto, že všechny Kubrickovy filmy zbožňuji:-)), takže nemohu jinak než za 5*. Skvělý M. McDowell, výborný scénář. Kubrick se, ostatně jako vždy, nebojí překročit hranici vulgarity a společenské přípustnosti, na tu dobu je i tento film velmi odvážný. Ale explicitní zobrazení násilí a sexu zde rozhodně nepůsobí samoúčelně, naopak v divákovi probouzí emoce, jako málokterý jiný film. Jak jsem (jako asi každý) Alexe zpočátku nesnášel, protože takovýho parchanta nejde mít rád (i přes jeho nepochybnou sympatičnost), tak ke konci, kdy tak trpěl kvůli své léčbě, jsem ho naopak litoval. Výborný výkon také předvedl herec, nevím jak se jmenuje, hrající starého spisovatele, ten byl opravdu hrůzu nahánějící...:-) Prostě a jednoduše, Mistr to zase jednou dokázal. EDIT PO LETECH: Ehm, trochu dospělejší, i když stále nadšený pohled zde. ()
Neuvěřitelně nebezpečný film! Singing in the Rain pro mě už nikdy nebude nic než úžasně cynický a geniální doprovod jedné nepřekonatelné filmové scény. Koncepce doktora Brodskeho snad nakonec přece jen zvítězila. Nejúděsnějším násilím a sexem jsme válcováni takřka vždy, když zapneme televizi. Akoráť toho Beethovena je zoufale málo!! ()
Skvělý film a dost dobrá adaptace Burgesova románu. O to víc je pro mě záhadou proč Kubrick ufiknul konec knihy a vlastně TO HLAVNÍ do filmu nezařadil. Takže je to sice fajn hypernásilnej film ale bez knižního filosofického poselství. Budiž, furt je to zábava. ()
rozpočet : $2.2 million tržby americké : $26,589,355 ()
// Distribútor: Warner Bros. // Production Companies: Warner Bros, Hawk Films // ()
Související novinky
Zemřel představitel Darth Vadera David Prowse
Ve věku 85 let zemřel po krátké nemoci britský herec a bývalý bodybuilder David Prowse. Prowse budou fanoušci nejlépe znát jako muže, který na sobě v původních Star Wars nosil ikonický kostým Darth… (více)
Projekt 100 / 2007
Již 13. rokem se můžeme těšit laskavé péči organizátorů putovní filmové přehlídky Projektu 100, AČFK. Ti kažodorčně dbají o pravidelný přísun deseti mimořádně kvalitních filmů na stříbrná plátna po… (více)
Mozna jsem ovlivnen predsudky, v tomto pripade predsudky o genialite Kubrickovy rezie, ale film se mi libil hned od uvodniha intra. Monumentalni hudebni doprovod, Alexovo narasene oko a sklenice mleka ve mne vzbudily smysl pro detail jiz v pocatku. Snazil jsem si vsimat vsech vnejsich prvku, ktere filmu pridavaly na jeho singularite. Zaroven se jedna o prave jeden z tech snimku, ktere vas donuti premyslet. Neserviruje nam vsak jasne reseni. Nastoluje nam radu otazniku, ke kterym se hledaji odpovedi velice obtizne. Velice me zaujala Alexova definice zla, kterou vyrkl v "kine" v pocatku jeho lecebne procedury: "Pochopil jsem, co je zlo. Zlo je to, co se obraci proti spolecnosti. Protoze kazdy ma pravo zit a byt stastny." Nechci opakovat klise, ale neubranim se tomu. Pojem dobra a zla je pouze relativni. Objektivni dobro a zlo proste neexistuje. Co je dobre pro jednu stranu, je zle pro stranu druhou. Alex vsak naprosto exlicitne definoval, jak ma byt pojem dobra a zla spravne chapan. Zlo je to, co omezuje neci svobodu ci jeho moznost volby. A jsme prave u zacarovaneho kruhu. Stary Alex, ktery pachal zlo, ma byt premenen v noveho Alexe, ktery oplyva dobrem. Jak? Tim zpusobem, ze omezime jeho moznost volby, jeho svobodnou vuli. Neni toto vsak v rozporu s defenici dobra? "Kazdy ma pravo zit a byt stasten". Budu vsak stasten tehdy, kdy se nubudu moci kompetentne rozhodnout? Uz z logiky veci nemuze byt spolecnost jako celek spokojena, pokud se v ni nachazi jeden nespokojeny jedinec. Co tedy udelat s timto jedincem, jenz ohrozuje svobodu rekneme idealni spolecnosti? Oplatit to stejnym zlem, ktere spachal onen zlocinec, tzn. uplatnit metodu oko za oko a zub za zub? To bychom pak nebyli spolecnost "dobra spolecnost", nebot bychom pachali zlo. Jak se zla tedy zbavit, aniz bychom spachali zlo? Predstavim vam takovou abstraktni analogii, ktera mi prave vzplanula v hlave. Kdyz si predstavime dobro jako znamenko PLUS a zlo jako znamenko MINUS, tak jedno minus (spachany zlocin) zustane mezi plusy (idealni spolecnost konajici jen dobro) nadale, dokud se neobjevi dalsi minus (oplata, trest, drasticka lecebna kura), ktere se spolu s predeslym minus matematicky zmeni v plus. Nabizi se zde jeste jedno reseni sebenapravy a sice uvedomeni si spachaneho zla. Muzu zpytovat sve svedomi a sam se ponaucit. Ale kdy? Ale kdy se ponaucim? Z niceho nic? Kdepak. Ponaucim se teprve tehdy, az pochopim, ze jsem nekde "narazil" a muj cin se projevil byti pro me neprospesnym. Kde jsem narazil? Narazil jsem tam, kde jsem se setkal opet se zlem. Kdyz nekomu ukradnu penezenku a nikdo nic nezjisti, budu ji krast dal. (pozn. berte to jako ryze teoreticky priklad, priklad bez propojeni s moralnim kodexem). Prestanu ji krast teprve tehdy, az mi nekdo da na hubu, tzn. do te doby, kdy moje zlo bude oplaceno jinym zlem. At je ona forma zla jakakoliv - vezeni, fyzicky trest ci psychicka ujma v podobe lecebne kury, nikdy se ji nevyhneme. Je v podstate jedno, jakou metodu zvolime. Nezalezi prece na ceste, jakou procesy probihaji, ale na pocatecnim a konecnem stavu (analogie 2. termochemicke vety). Pripada mi, ze mechanicky pomeranc implicitne poukazuje na stejny fakt. Mozna se pletu, ostatne i to je lidske. () (méně) (více)