Smrt na Nilu

Spoilery! Znovu jsem doplatil na svoji prudkou genialitu a zkazil si filmový zážitek. Své detektivní schopnosti jsem posunul na zcela novou úroveň, když jsem po úvodních tancích poznal vrahy, oběť i motiv. Tvůrci nám totiž od samého počátku zcela nepochopitelně podsouvají jednu indícii za druhou. A když je po úvodní černo bílé sekvenci zřejmé, že je motivem vraždy láska, dosadit si zbytek je velmi snadné. Knižní předlohu jsem nečetl, ale mám velmi vážné pochybnosti. Nějak se mi nechce věřit, že v roce 1937, kdy byl svět ještě relativně normální, sněla Agatha Christie o rasově,  barevně, genderově a orientačně vyváženém světě. Lesby, vyvážený poměr negrů a hlavně fakt, že by slavný Hercule Poirot - muž vybraného vkusu, dostal chuť na černou feministickou mužatku - to se mi prostě nějak nechce věřit.  Děj má však příjemné tempo a je plný cool zvratů. Takže jsem si nenechal zkazit zážitek zcela. Potěší i příjemná sestava herců, kde nechybí prudce mrdatelná Gal Gadot, kanibal Armie Hammer, či Emma Mackey, která ukázala, že když nehraje otravnou píču ve sračkách pro náctileté, tak umí být velmi dobrou herečkou. [75 %] (02.04.2022)

Chvíli vypadá Death on the Nile jako moderně inscenované divadlo, občas jako vesměs působivé omalovánky. Avšak pro film takovéhoto charakteru nevhodně působící. Celá tahle show jede tak trochu prkenně, upoceně, na sílu, potažmo na efekt. Branaghův Poirot je OK, ale zbytek osazenstva veskrze pajdá a přicmrndává kolem něj. Chybí opravdový vizuál, poctivé kamerové záběry, reálná výprava a hlavně, lépe vykreslená zápletka. (02.05.2022)

Ani přeleštěný vizuál, ani nejslavnější, ani legendární předloha, nic nezakryje že tohle je vlastně tak trochu zbytečná předražená a docela utahaná nuda. Branaghovi se hezky daří vybudovat situaci kdy každý má motiv a nikomu se nedá moc věřit, ale jeho omezené režijní schopnosti už nestačí na to vysochat z postav lidi na kterých by komukoliv záleželo. 6/10 (16.04.2022)

// Jak byl první film vizuálně oslnivý, dvojka bohužel řve green screen dobrou půlku stopáže. Ano, je výpravnější a rozmáchlejší, už od skvělého intra, jenže příběh znovu nezaujal, takže zbyly jenom postavy, které tentokrát neměly až takový šmrnc jako posledně. Možná kdyby Emma Mackey, která v tomhle filmu byla vysloveně ďábelsky svůdná, dostala více prostoru namísto prkenné Gal Gadot, viděl bych to o něco líp. Tak aspoň, že jí patřil úvod i závěr. 6/10 (13.09.2023)

Autori redefinovali postavy literárnej predlohy do takej miery, že som sa v nich čiastočne strácal, no s ubúdajúcimi minútami mi to už začalo byť jedno, pretože mi film začal pripadať nezaujímavý en bloc. Namiesto ostrého afrického svetla sa scény utápajú v "umelohmotnom", digitálne vygenerovanom olejovom (pseudo)svetle ("nekonečný" východ či západ slnka) či dokonca v tmavých a ešte tmavších interiéroch. Ak šlo o noirový zámer, treba povedať, že možno nejaká Agathina detektívka pochmúrny vizuál znesie, určite však nie Smrť na Níle. Takže grand faux pas. V dialógoch cítiť pokus priblížiť sa psychologicky ťaživému  bergmanovskému štýlu, čo je Agathinmu písaniu cudzie. Možno je to zámer, ale ja ho vyhodnocujem negatívne. Okrem toho v medzivojnovom období zďaleka nevládla vo vysokých kruhoch taká kozmopolitná rasová tolerancia, sem-tam sa po Níle v kajute 1. triedy previezol nanajvýš nejaký ten (maha)radža. Hudba nie je adekvátna dobe, takto sa začalo hrať a spievať až v 40. či dokonca 50. rokoch. No a kostymér, maskér a make-up artist zjavne mali pauzu – to, ako herci vyzerajú, pripomína všeličo len nie rok 1937 a nedokážem si predstaviť, kto mohol čosi také požadovať a prečo. V záujme modernizácie? Dobre, ale jedine vtedy, ak remake má dostatok iných kvalít na to, aby mohol bojovať s dokonalým originálom z roku 1978. Výsledok je tristný ako Škót nosiaci nohavice namiesto sukne. Zlatý John Guillermin! (17.05.2022)