Cobra Kai

It's not lame ass karate. It's Cobra Kai! Hlava nebere, jak to může být vůbec dobré; natož TAK dobré. Vždyť je to nikým nechtěné vizuálně laciné pokračování (točené pro Youtube a vycházející z oblíbené fanouškovské konspirační teorie o původním filmu) guilty pleasure kultu specifického pro jednu generaci v podobě "středoškolské soap opery s karate kopy a osmdesátkovou nostalgií". Navíc v hlavních rolích s těmi, kteří ani tehdy žádnými hereckými kvalitami (natož charismatem) neoplývali a, buďme upřímní, dnes už po nich ani pes neštěkl. Světe div se, nejen že je to dobré, je to přímo vynikající. A začíná to u toho, že ti dva dorostli v herce. Především pak ze Zabky, který uhraje i nejsložitější emoce čistě očima a charisma z něj prýští. Stejně jako Stranger Things nejsou dobré "jenom kvůli nostalgii po osmdesátkách", ale především samy o sobě, kde nostalgie je třešnička na dortu, která by to sama o sobě nespasila, tak ani Cobra Kai není dobrá díky nasazeným nekritickým fanouškovským brýlím, skrze nostalgický opar či v guilty pleasure rovině "na to, že to vychází z Karate Kida, tak to vlastně není zlé". Ano, veškeré ty aspekty (vykoupení, nostalgie, nalajnovaný syžet soubojových filmů, zaláskované strasti dospívání à la 90210, depresivní krize středního věku, chybějící otcovské vzory) celkové kvality podporují, ale není to dobré kvůli nim, ale i díky nim. Zdaleka nejlepší na tom jsou však postavy a práce s nimi. U jedné každé se pracuje s motivacemi, u každé je jasné, z čeho její činy vychází (jakkoli s nimi třeba nelze souhlasit) a aspekt "cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly", který podvratně smazává hrany z žánrově tradičního klaďas/záporák/(ne)sympaťák, je tu využíván nejlépe široko daleko. Všichni chybují, ztrácejí nervy, ale zároveň se snaží "být lepší". Což je nejlépe vidět na jin-jang dualitě a tenzi ústředního kvarteta. Výsledkem je, že postavy nejsou divákovi ukradené a díky tomu to funguje ve vážných momentech, v emočně vypjatých, ale i v častých komediálních. Tedy v rovinách, o kterých se původní sérii (ani většině seriálů) ani nesnilo. Druhá řada je uprostřed poněkud přešlapující na místě již vyřčeného, jinak stále výtečná, především díky postavám. Jakkoli už je to trochu béčko, tak uvědomělé a záměrné; speciálně pak finální hromadná bitka. Třetí řada má ke své škodě až příliš z prstu vycucaných přes koleno lámaných změn v loajalitách a celkové vaty. Ke svému štěstí má však také dosud nejvíce silných momentů a nejlepší souboje. A stále je to mrtě koukatelné, dramatické, zábavné, uvědoměle meta a chytlavé. Čtvrtá řada jde v turnajových šlépějích té první. A její největší předností je, že kromobyčejně dobře zúročuje veškeré čtyři řady ústrků, škorpení, pnutí, rozbrojů, emocí... Díky tomu každému o něco jde; ať již o ideály, pomstu, sebepoznání, uznání. Každý o něco hraje. Navíc se to i dále veze na vlně výrazně zlepšených karate segmentů samotných (choreografií i výkony ansámblu) a během finálního turnaje tomu v tomto ohledu nelze vyčíst ani ň. Pátá řada nepochopitelně odsouvá většinu postav na vedlejší kolej a věnuje se primárně dospělákům (včetně konfliktů na katany apod.). Co hůře, většina postav z předchozích sérií si k sobě našla cestu čili veškerá pnutí jsou v háji. Tato řada má tendenci na podzápletky na jednu dvě epizody, na které se pak zapomene. Finále je přehlídka "nevíme jak dále, tak jednu každou postavu necháme dělat činy a rozhodnutí, která by nikdy neudělala a pro které jsme si nepřipravili cestu". A co je na tom vůbec nejhorší? Stal se z toho fanservis. Ano, ten to byl celou dobu, ale s citem i mírou a především směrem k původním filmům, nikoli sebestředně k předchozím řadám. Ovšem Silver je záporák k pohledání, postavy stále sympatické a otevřená vrata pro (snad již) finální řadu nesporně nosná. Není to špatná řada sama o sobě. Pořád je to zábava mixující emoce, motivace a karate-přes-držkovanou. Je špatná "pouze" v kontextu seriálu. | S1: 5/5 | S2: 4/5 | S3: 4/5 | S4: 5/5 | S5: 3/5 | (06.09.2020) (méně) (více)

Taký silný závan nostalgie tu už dávno nebol. Starý hrdinovia známeho kultu zostarli, stále majú svojich démonov a snažia sa o veľký comeback. To čo kedysi prestalo fungovať, v tomto prípade funguje bez chybičky. Skvelý William Zabka a Ralph Macchio v úlohách, ktoré ich preslávili. Má to vtip, romancu, silné momenty, filozofovanie, skvelé finále a hlavne plnohodnotné postavy, ktoré neustále prechádzajú vývinom, ktorý je ale logicky zmotivovaný. Nielenže by som sám vbehol do najbližšieho doja a dal si 20 klikov na hánkach ale zároveň mám strašnú chuť pozrieť si všetky filmy. Pre mňa absolútne príjemné prekvapenie, ktorému nemôžem z čisto osobných dôvodov nič vytknúť. Modlím sa a teším sa na druhú sériu. Nech je rovnako našlapaná ako táto. 1. séria - 100% Posledné dva diely sú zimomriavkové. Všetko predtým sa nesie v tradičnom duchu trilógie. Súboj, vtip, sem tam nejaká múdrosť. Cobra Kai je skvelý seriál. Moderný, postavený na funkčnom mýte a pritom klasický v najlepšom ponímaní toho slova. Taký ten oldschool ktorý. ak ste fanúšik takýchto príbehov, skrátka nejde nemilovať. William Zabka dokazuje, že jeho civilné herectvo ďaleko presahuje eskapády skúseného Macchia. Každopádne to mám s každým pribúdajúcim dielom rád viac a viac. 2.séria - 100% Oproti prvým dvom sériám trošku posun nižšie. V zásade ale kvôli reciprocite určitých scén. Rozhodne sa ale nejedná o zbytočnú sériu. Vzťahy sa tú prehlbujú. Motivácie sa menia. Príbeh ako taký odsýpa. Presahy do minulosti - tentokrát do Okinawi - sú príjemným spestrením. V tých hodnotových, emocionálnych veciach to stále funguje. Rovnako aj čo sa týka humoru a romantickej línie. Kamera, ktorá si tentoraz holduje aj v dlhších záberoch je rovnako príjemným spestrením. V zásade mi tam vadila jedna jediná vec. A to, že v konečnom dôsledku je celý príbeh predvídateľný. Aspoň v hlavných bodoch. Otázne je...keďže sa jedná o seriál, čo je poctou takémuto oldschoolu. Dá sa to vôbec považovať za chybu? Práve kvôli tomu, že sa to tu nachádzalo bude štvrtá séria v rámci napätia o trošku funkčnejšia. Už len preto, lebo ak nám Cobra Kai ako seriál niečo pripomína - tak je to fakt, že nič nie je čiernobiele a všetko má v sebe prímes šedej. A mám pocit, že my ako diváci túžime po tom happyende. Som každopádne zvedavý. 3.séria 80% Emócie tam stále fungujú a na tom jedinom mi asi záleží. Inak to veľmi pekne rastie a vyvíja sa. Najväčšou devízou seriálu je, že súbežne s deckami dospievajú aj starochovia. Učia sa novým veciam, porozumieť sami sebe a zároveň vytvoriť si nanovo rebríček hodnôt, ktorý im kedysi niekto vzal alebo dal. Znova sa to trošku pomiešalo a tí, čo stali na nesprávnej strane, už na nej nestoja oboma nohami a v tom je ten seriál vlastne najlepší. Finále je pekne napínavé a s dobrou choreografiou. A pritom si to udržiava vtip a nadhľad. Návrat Silvera je správne démonický a poprepájanosť s pôvodnou trilógiou jej veľmi prospieva. Z tohto raz bude kánonické dielo, ak sa začne rozprávať o príbehoch s témou bojových umení. Za mňa zase raz spokojnosť. 4.séria - 90% Ja som tak veľmi prekvapený z faktu, že to stále funguje. Stále to má ten správny 80. feeling a pritom to neustále posúva hranice. Iste koniec je trošku pritiahnutý za vlasy, ale aj v ňom sa nájde niekoľko perfektných bitiek. Tá snaha nebyť úplné čiernobiely tu funguje na mnohých úrovniach. Zlý sa stávajú dobrý, dobrý zlý, niekto vyrieši svoje problémy, iných ešte čaká nejaká tá cesta k uzmiereniu. V zásade nemôžem šetriť superlatívmi. Neustále to prekvapuje, neustále si to udržuje tempo a každý krát nám na postavách záleží. Sledovať, akú cestu prešli, ako dospeli a ako sa snažia riešiť svoje problémy má v sebe množstvo zenových a univerzálnych múdrostí. Stále to pritom využíva klišé a tradičné šablóny žánru. Ale robí to s chuťou. Vďaka tomu sa stávajú len doplnkom a nie výplňou. Inak by to omrzelo príliš rýchlo. Cítim pred nami poslednú sériu. Ale teším sa. Jedna z naj vecí na Netflixe. 5.séria -90% (07.05.2018) (méně) (více)